Angelice bylo deset let, učí se dobře, je milá, ale nemá kamarády. Rodiče ví o tom, že Angelika nemá kamarády a proto se snaží Angeliku podporovat a ve všem jí pomáhat.

Když Angelika jednoho dne přišla do školy, byla ještě víc smutnější než jindy. Rodiče se rozhodli, že Angelice kamaráda najdou, nebude to jen tak ledajaký kamarád. Druhého dne, když Angelika byla ve škole, rodiče jí koupili pejska. Bylo to štěně zlatého retrívra.

Když Angelika přišla domů, opět se smutkem ve tváři a šla do pokoje čekalo ji milé překvapení. Na její posteli ležel malý pejsek. Angelice se na tváři objevil úsměv. „Ten je můj?“ zeptala se rodičů, kteří jí s radostí přikývli. Angelika pejska pojmenovala Rony.

Rony je přátelský a velmi inteligentní, klidný a rád si hraje, hlavně s Angelikou, která si s ním také ráda hraje. Rony i Angelika jsou nejlepšími přáteli no a Angelika už nebývá smutná.