Patří pod horskou obec Kořenov a řadí se mezi nejvýše položené v ČR! Také proto zde není asi žádný stálý obyvatel, v zimě je osada kvůli sněhu těžko přístupná. Klasické horské chalupy, kterých je kolem 20, dodávají místu romantickou atmosféru. V historii zde byly významné sklářské hutě, sklárny, a v jedné z nich dodnes funguje penzion. Kousky skla jsou v okolí lehce naleznutelné.
Místo je též významné díky nálezům safírů, rubínů a dalších šutříků, místní potok se tak kvůli tomu jmenuje Safírový. Ve zdejším Jizerském muzeu si můžete některé z nich prohlédnout, a pokud sami něco, co se podobá drahokamu, najdete, ochotně vám odpoví, že to je pouze dobře zbroušené sklo (vlastní zkušenost).
Dalším důvodem návštěvy místa, hlavně kvůli kterému jsme sem již dvakrát zavítali, je astronomický. Díky téměř nulovému světelnému smogu zde prochází Jizerská oblast tmavé oblohy, v noci tu je opravdu tma a někdy se o tomto místě mluví jako o nejtemnějším místě v České Republice. Hvězd je vidět tisíce. Astronomové tak každý rok zde o letních prázdninách pořádají akci s názvem...
Den a noc na Jizerce
Program je na celé odpoledne až dlouho do noci, přístupný pro celou veřejnost. Jak to probíhalo letos, si můžete přečíst zde. V roce 2022 jsme měli takové štěstí, že jsme na Jizerce byli v termínu, kdy se to konalo, ač jsme o tom dopředu nevěděli.
Bukovec, 1 005 m n. m.
Výrazný čedičový vrch leží těsně u osady, vede na něj pohodová cesta, která je součástí naučné stezky Bukovec – Jizerka – rašeliniště a je 6 km dlouhá.
Bukovec
Studánka pod Bukovcem
Pokud se budete chtít projít jen na chvíli, cesta kolem úpatí Bukovce je k tomu jako stvořená. Po cestě narazíte na upravenou studánku s pitnou vodou.
Rašeliniště Jizerky
Národní přírodní rezervace, z osady na pár kroků. Cestička vede kolem Safírového potoka a při západu slunce to je pěkná podívaná. I o faunu zde není nouze, pasou se zde v okolí skotské náhorní krávy, které poznáte díky dlouhé srsti, která jim „leze do očí“. Kde přesně ale není jisté, ohrada se jim celkem často přemisťuje.
Pohraniční most
Přechází přes divokou řeku Jizeru plnou kamení, díky čemuž to je pěkná podívaná, když voda rychle ubíhá. Nový most, který tu je od konce roku 2021, spojuje osadu Jizerku a polské Orle.
Most spojující ČR a Polsko
Přesuneme se z turistického do kulturního. Asi všichni víte, že Liberec je krajské město Libereckého kraje, páté největší město ČR. Je určitě hodně věcí, které zde můžete dělat, i samotná procházka městem může být zajímavá. My osobně jsme nikdy čas na projití neměli, jestli se tedy nepočítá sprint na vlak. Navštívili jsme ale dvě zajímavá místa, která za to určitě stojí.
Zoo
Zoo proslavená chováním unikátních bílých tygrů, ale samozřejmě zde najdete i další druhy zvířat. Rozlohou je celkem velká, ale pokud zde budete celý den, v pohodě ji projdete. Zároveň to je nejstarší zoo u nás! Vznikla v roce 1919.
Každý den pořádá veřejné komentované krmení zvířat, třeba tučňáků a pand červených...
Science centrum IQLANDIA
Je to jedno z pěti science center u nás, další můžete navštívit v Plzni, Brně, Ostravě a Olomouci, v Liberci je ale největší, jedná se o vícepodlažní budovu. Nejznámější atrakcí je humanoidní robot Thespian, se kterým si můžeš klidně pokecat.
Robot Thespian
Přesuneme se zpět do srdce Jizerských hor.
Na druhý nejvyšší tamní vrchol se můžete dostat pouze jedinou trasou, a to po červené směrem od Smědavy, vymezené oblasti kolem stejnojmenné chaty, která minulý rok prošla rekonstrukcí, již je ale zcela přestavěná a za návštěvu určitě stojí. Odtud cesta na Jizeru měří jen kolem 3 km, do kopce se ale hodně stoupá a část cesty musíte i skákat po kamenech, jak kamzíci. Na samotný hornatý vrchol se dostanete s pomocí žebříku a madel.
Leží na turistické trase z Desné na přehradou Souš, ke které jsme kvůli počasí nakonec nedošli, ale je to též turisticky vyhledávané místo. Vodopády jsou vidět asi od půlky cesty a vytvářejí různé kotle, peřeje a další velké i malé přepady vody.
Možná si říkáte, proč sem tahám nějakou starou přehradu, která již nefunguje? Jedná se ale o celkem významné místo, které bylo v roce 1996 prohlášeno za kulturní památku.
Přehrada se protrhla 18. září 1916, rok po svém uvedení do provozu, a škody byly opravdu veliké. Během pár minut bylo zatopené celé okolí, uhynulo kolem 65 osob a ani tohle číslo není konečné, škody na majetku byly nevyčíslitelné. Její trosky jsou ale dodnes na místě, včetně jedné šoupátkové věže, její levé křídlo je ale podle informací odvalené kus v lese. Hráz, nyní již porostlá zelení, je též zachovalá i s viditelnou průrvou, která vznikla kvůli nesprávné konstrukci.
Kolem celé hráze vede naučná stezka vysvětlující vše, co by vás mohlo zajímat.
Protržená přehrada, © Můj bratr
Je to „pouze“ název skalní vyhlídky, která je postavena na výběžku hřebene Klínového vrchu. Dostat se nahoru není úplně jednoduché, musíte být opatrní při lezení po schodech vytesaných do skály, držet se zábradlí a hlavně nepadat dolů! Z vrcholu je pak výhled úchvatný, stejně jako tvar skály, který připomíná skalní korunku.
Jak už název napovídá, jedná se o horu z kamení. Proč ale pytlácké? Podle legendy jsou pojmenovány po pytlákovi Hennrichovi, za napoleonských válek se prý schovával na hřebenu pod kameny a každou noc chodil pytlačit. Ostatní pytláci ho neměli rádi. Jednou se šel Hennrich za něco pomstít hajnému z Jizerky, namířil na něj pušku... Mezi hajného a pušku se ale postavila těhotná manželka hajného, a řekla: Střelíš-li, zastřelíš tři! Hennrich se jen usmál a odešel. Hajný mu ale jeho laskavost neoplatil a byl u toho, když revírník z Jizerky střelil zezadu Hennricha a on padl mrtev.
Na místě je dodnes kříž s Hennrichovým jménem a datem 1813, kdy pytlák přišel do Jizerských hor.
Kameny jsou volně přístupné, ale pozor, na vrcholu není jistící zábradlí, takže vás nic nedělí od pádu dolů.
Skalní útvar Houba
Po cestě na Pytlácké kameny si můžete udělat malou odbočku na houbu, ale trochu větší, a na takovou, kterou rozhodně nejezte! Cesta na ni není značená, odbočku ale s největší pravděpodobností uvidíte. Můžete si též pomoci s GPS.
Houba, © Můj bratr
Na autentickou skálu se špičatým vrchem se dostanete po úzkých schůdkách vytesaných přímo do skály a s pomocí ocelového zábradlí z roku 1898, nové tedy rozhodně je. Na vrcholu je samozřejmě kříž, stojící zde nepřetržitě od roku 1813. Při pokusu o jeho obnovu v roce 1819 se zřítili dva řádoví bratři. Na vedlejší stráni se stále nachází Krauseho kříž na památku devítiletého Emila, který se v roce 1922 zde zabil pádem ze skal. No, snad vás to neodradilo.
Nachází se na potoce Velký Štolpich (Sloupenském potoce) a vytváří množství malých i velkých vodopádíčků, největší z nich měří 30 metrů. Mimo značené cesty je terén zcela neschůdný a s kolem si tu moc nadějí nedělejte. V nedalekých lázních Libverda se kdysi léčil C. M. Weber, a zdejší vodopády ho inspirovaly k vytvoření opery Čarostřelec.
V Jizerských horách na české straně je nejvyšší, nachází se na hranici s Polskem a na vrcholu má celkem novou 23 m vysokou rozhlednu. Pokud se rozhodnete sem jít, počítejte s výletem na celý den, ať už půjdete ze Smědavy, Bílého Potoka, Nového Města pod Smrkem, nebo dalších jiných míst.
Smrk
Zdroje
- Wikipedie
- informační tabule
Jizerské hory jsou opravdu v lecčem kouzelné a i vám jejich návštěvu moc doporučuji!
