Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Rabi Löw – stvořil opravdu golema?

    vydáno  •  Volný čas venku · Kultura
    Asi se mezi vámi nenajde nikdo, kdo by neslyšel o golemovi. Tedy obrovském panákovi z hlíny, který se oživuje magickým šémem. Podle legendy ho kdysi stvořil rabi Löw, známý také pod jménem Maharal. Letos od jeho smrti uplynulo dlouhých 400 let. Vypravila jsem se o něm zjistit něco víc. Pojďte se mnou!

    Chasidé u hrobu rabiho Löwa, 2009, © Dana Cabanová - Židovské muzeum v Praze

    Vyslyší tajemný rabi Löw mé přání?

    Začala jsem tak trochu od konce a vydala se nejprve ke hrobu rabi Löwa na starém židovském hřbitově v Praze. Vystoupila jsem na zastávce Staroměstská, popošla kousek za budovu Filozofické fakulty a rázem jsem se ocitla v jiném světě.

    U pokladen jsem si připadala jako na tržišti v nějaké arabské zemi. Stále se tam hledaly, nacházely a ztrácely skupinky lidí, všichni na sebe v různých jazycích pokřikovali, kolik má ten vpředu vzít vstupenek a proč to, sakra, tak dlouho trvá.

    Když jsem se konečně dostala k paní pokladní, začala na mě automaticky mluvit anglicky. Později jsem zjistila, že to je běžné. Podle slov pána, který kontroloval lístky, přijde tak jeden Čech na sto cizinců! Myslím si, že to je škoda. Vzhledem k tomu, že jsem ten den byla prý jedním z mála Čechů, pán si rád chvilku popovídal v mateřštině.

    Jan Minařík: Náhrobek rabiho Löwa na Starém židovském hřbitově v Praze, 1899. Olej na plátně. Židovské muzeum v PrazeŽidovský hřbitov je úplně jiný, než na jaké jste asi zvyklí. Místo upravených hrobů, které se táhnou v řadách jako zaparkovaná auta, vás čeká něco jiného.

    Náhrobky tady mají různé tvary i velikosti, všechny zdaleka nestojí rovně. Mezi hroby roste nejen nízká zeleň, ale i normální stromy. Ty dokreslují tajemnou atmosféru místa. Díky větru a listí stromů se každou chvíli po náhrobcích roztančí spousta stínů.

    Procházela jsem po cestičkách a brzy jsem si začala všímat malých kamínků. Židé totiž na hroby nedávají květiny, jako my, ale právě kamínky. Pod nimi také občas nechávají lístečky papíru, na které píší svá přání. Věří, že člověk, na jehož hrobě své přání nechali, se přimluví u Boha za jeho splnění.

    Konečně jsem se dostala ke zdejší nejslavnější hrobce. Neustále u ní byla spousta lidí. Někteří tam nechávali svá přání, kamínky i drobné mince. Také jsem si jeden kamínek na hrob rabiho Löwa položila. A přání? To si raději nechám pro sebe...

    Pražský hrad a rabiho "Cesta života"

    Z výstavy Cesta života - Rabi LöwZe hřbitova jsem vyrazila na Pražský hrad, přesněji do Císařské konírny. Jak název napovídá, dříve tam skutečně bývali ustájeni koně. Nyní prostor funguje jako výstavní síň. Až do 8. listopadu si zde můžete prohlédnout výstavu o životní pouti slavného rabína nazvanou "Cesta života".

    Jehuda Leva ben Becalel, známý jako rabi Löw či Maharal, se narodil kolem roku 1525 v polské Poznani. Polsko bylo v té době centrem židovské vzdělanosti. Původ jeho rodiny není známý, jeden z jeho potomků ho ale odvozoval až od krále Davida. To je ale podle historiků nesmysl. Jehuda studoval na významných židovských školách a stal se velkým učencem, který sepsal několik výkladů hebrejské Bible a náboženského práva.

    Několik jeho knih si můžete prohlédnout i na výstavě. I když bez znalosti hebrejštiny vám budou připadat spíš jako zajímavé obrázky. Vzhledem k tomu, že rabi Löw je tak trochu tajemnou osobností, o které se neví příliš mnoho, najdete tu i spoustu doprovodných předmětů souvisejících s židovskou kulturou či s Prahou doby Rudolfa II. Na starých dobových mapách můžete najít různá známá města a díky obrazům si lépe představíte, jak tehdy Praha vypadala.

    Pro Čechy je důležitá jeho kariéra moravského zemského rabína. Na Moravě působil v letech 1553-1573, kdy se funkce vzdal a přesídlil do Prahy. Ta se tehdy pomalu stávala centrem umění a vzdělanosti, protože v roce 1583 sem přesídlil sám císař Rudolf II. Audienci rabiho Löwa u císaře popsal David Gans:

    "Náš pán, spravedlivý císař, velebené slunce, Rudolf, nechť je vyvýšen jeho majestát, ve své veliké milosti a věrnosti povolal k sobě gaona, našeho učitele a rabína, rabiho Levu, syna Becalelova, a přijal jej laskavě a vlídně a mluvil s ním tváří v tvář tak, jako člověk hovoří se svým přítelem. ... Toto se stalo zde ve svaté obci Praze v neděli, 3. adaru 352 (16. února 1592)." David Gans - Cemach David (Ratolest Davidova), 1. díl, Praha 1592

    Císař ho prý navštívil i sám – přišel do jeho domu v Široké ulici č. 91/V. Doprovod mu nedělal nikdo menší, než slavný astronom Tycho Brahe. Na památku návštěvy císaře si nechal rabi Löw na dům vytesat znamení lva – můžete ho vidět i na výstavě.

    A jak je to s tím golemem? Rabi Löw připouštěl možnost jeho stvoření, ale není známo, že by se o to sám pokoušel. Ve skutečnosti byl spojován s výrobou golema až ve 30. letech 19. století.

    Poslyšte pověsti dávných časů...

    Lucie SeifertováPo návštěvě výstavy jsem se zastavila v knihovně. Našla jsem si Staré pověsti české Aloise Jiráska a Pražské pověsti a legendy Josefa Svátka. Obě knihy popisují zhruba totéž. Já vám teď legendu o golemovi a jeho tajemném tvůrci rabim Löwovi krátce převyprávím:

    "Rabín Bezalel Lev vytvořil si jednou podobu člověka z hlíny, aby mu byl golemem, to jest služebníkem, který mu práce domácí vykonával." Ve způsobu oživení si legenda není příliš jistá – buď mu vždy napsal na čelo hebrejské slovo, nebo mu vložil do úst šém či papírek s hebrejským nápisem. Golem poté obživl a svému pánovi sloužil. Nemohl však sloužit pořád: "Ale před šábesem musil mu Bezalel vždycky cedulku z úst vzíti, neboť o dni sobotním žádnou práci konati nesměl."

    Mark Podwal: Rabi Löw se svící a Golem, kresba tužkou, akvarel, 1997. Židovské muzeum v PrazeZ golema se poté stala obyčejná nehybná socha z hlíny. Jednou v pátek večer ale odešel rabín do synagogy k modlitbě a na golema zapomněl.

    Ten začal okamžitě všechno rozbíjet, takže musel rabi Löw přerušit svou modlitbu a golema doma umrtvit: "Zde vyňal golemovi cedulku pod jazykem, načež se zuřící sluha zase v hlínu proměnil a na zem upadl. ... Postavu golemovu pak Bezalel Lev nikdy více k životu nevzkřísil, nébrž dal ji na půdu v staré synagoze odnesti, kdež se z ní kusy hlíny do dnešního dne povalují."

    Možná se jednoho dne znovu objeví osobnost velikosti a moudrosti rabiho Löwa, který zemřel před 400 lety. Pak se možná kousky znovu složí dohromady a golem opět ožije...

    Další zajímavé články:

    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (7)

    Příspěvek z 18. září 2009 ve 14:41.
    spartanmartin v něm napsal:

    Golem

    Golem je podle mě jenom vymyšlená postava. Někdo ji vymyslel a nikdy neexistoval teda alespoň podle mě. A podle mě tomu tak je. Ale jako nápad nalákat lidi je to dobrý. 18181818181818181818181818181616161616161616161625252525. Děkuji Spartanmartin

    Příspěvek z 13. září 2009 v 15:39.
    klarynetka v něm napsal:

    Reakce na Pralinka2:

    Jo to je možná pravda..... podle mě jsou věci, které lidstvo zatím nepoznalo a možná ani nepozná, i když mě osobně by to docela lákalo a láká ( např. taková magie- mám s ní aji své skušenosti.....někteří na ni nevěří jako jsou třeba naši a když se jim o tom jen zmíním začnou se mi smát, že jsou to jenom pohádky) 15...... Takže nevím, ale každopádně je ta pověst velice zajímavá4.

    Příspěvek z 12. září 2009 v 18:20.
    Pralinka2 v něm napsal:

    Ta pověst je varováním.

    Možná golem existoval, možná ne. Ale ta pověst, ať už je přesná nebo nadsazená, nám říká, že jsou síly, se kterými by si lidstvo nemělo zahrávat.