Rail Baltica je plánovaná vysokorychlostní trať, která má vést z Tallinnu do Varšavy. Tento projekt spojí Pobaltí se zbytkem Evropy. Je to největší dopravní projekt v Pobaltí za posledních 100 let.
Současný rozchod kolejí v Pobaltí je 1520 mm a ve Finsku 1524 mm. Finsko je jedinou zemí na světě s tímto kolejovým rozchodem. Normální a standardní kolejový rozchod v Evropě je 1435 mm. Rozchod kolejí této vysokorychlostní trati bude 1435 mm. Cílem tohoto projektu je poskytnout osobní a nákladní železniční dopravu v těchto zemích, zlepšit dopravní spojení severní a střední Evropy a vybudovat chybějící přeshraniční spojení. Nejdůležitější je však ekonomické posílení těchto zemí.
Rozdílný železniční rozchod v Pobaltí je dán tím, že pobaltské státy patřily dříve do Sovětského svazu. Většina železnic tam proto vede na východ (do Ruska). Rail Baltica je jedním z prioritních projektů Evropské unie a proto bude z 85 % financován z fondů EU. Cena tohoto projektu se odhaduje na 6 miliard eur. Tato stavba vytvoří více než 36 000 nových pracovních míst, což je skoro dvojnásobek kapacity největšího stadionu v Pobaltí.
Vizualizace vlaku Rail Baltica, © RB Rail AS
Plánovací fáze tohoto projektu začala už v roce 2010 a skončila v roce 2017. Projekční fáze začala v roce 2016 a má skončit již tento rok. V roce 2019 začala výstavba a hlavní trať se má začít stavět příští rok. Původně měla být stavba dokončena už v roce 2026, ale její zprovoznění se odsunulo až na rok 2030. Na přelomu roků 2029/2030 má začít zkušební provoz a zkušební období. V roce 2030 má začít na nové železnici oficiální provoz.
Plánovaná železnice má být dlouhá 870 km, z toho 213 v Estonsku, 265 v Lotyšsku a 392 v Litvě. Trať bude v celé délce dvoukolejná, elektrifikovaná a má být vybavena systémem ERTMS. Bude také zcela oddělená od okolí. Celá trať bude oplocená a křížení s chodci a auty bude vždy mimoúrovňové. Předpokládaná maximální rychlost vlaků má být 240 km/h pro osobní a 120 km/h pro nákladní dopravu.
Plán vysokorychlostní železnice Rail Baltica, © RB Rail AS
Na celém úseku vysokorychlostní trati se má nacházet 7 stanic pro rychlovlaky. V Estonsku to bude Tallinn a Pärnu. V Lotyšsku Riga a v Litvě Panevežys, Vilnius a Kaunas. Každý stát si pak může vybudovat regionální zastávky. Zatím je plánováno 12 v Estonsku, 15 v Lotyšsku a 10 v Litvě.
Cesta z Tallinnu do Vilniusu by měla trvat jen 3h a 38 minut. Autem se tato vzdálenost dá ujet za 7 hodin a autobusem dokonce za 8 hodin a 50 minut. Do Varšavy by pak vlak měl dojet za necelých 7 hodin.
Tunel pod Finským zálivem
Plánovaný podmořský železniční tunel Tallinn – Helsinky má spojit dvě hlavní města Estonska a Finska vlakem pod Finským zálivem. Tunel má navázat na projekt Rail Baltica. Tunel by měl měřit 65–100 km, záleží na vedení trasy. Z toho více než 50 km má být pod mořem. Díky tomu by se tento tunel stal nejdelším podmořským tunelem na světě. Odhadovaná cena tunelu je 9–13 miliard eur. Otevřít by se měl někdy v 30. letech 21. století.
Tallinn a Helsinky jsou od sebe vzdáleny 80 kilometrů, většina lidí se přepravuje trajekty, cesta trvá od 1 hodiny a 40 minut rychlými letními trajekty do 3 a půl hodiny běžnými trajekty. Pozemní cesta přes Rusko má více než 800 kilometrů. Mezi městy se také uskuteční více než 300 000 letů každý rok. Cesta vlakem podmořským železničním tunelem by cestu zkrátila na 20 minut.
pět tlapek, zajímavý článek
