Asi do druháku na střední škole jsem vlastně neměl vyhraněný hudební styl a hudba mi ani nic neříkala. Nevěděl jsem, co je a co není populární... To se zlomilo, když mi kamarád půjčil kazetu. (Jo pro ty, co nevědí, co je kazeta, tak na tom se v hlubokém dávnověku přehrávala hudba). Na té kazetě byly i skladby německé skupiny Rammstein. Jelikož mluvím německy plynně od mala, věděl jsem hned, o čem texty jsou. Buďme k sobě upřímní, textově je to dost na hraně. Skupina se mnohdy dotýká sociálních odlišností, homosexuality, transsexuality, hermafrodismu atd. atp. Nicméně to mi nikdy nevadilo. Vždy jsem byl spíše typ člověka, co pluje proti proudu, a líbila se mi i jejich hudba. Nebyl to jen tvrdý metal, jaký jsem slyšel před tím i po tom několikrát. Skupina hodně vychází z gregoriánských chorálů a toto spojení mi sedlo.

Příběh Rammstein začal v roce 1994 v Berlíně. Na rozdíl od mnoha jiných kapel, kde se členové často střídají nebo hádají, Rammstein hrají od samého začátku v úplně stejné sestavě. To je v hudebním světě naprostý unikát. Zpěvák Till Lindemann, kytaristé Richard Kruspe a Paul Landers, baskytarista Oliver Riedel, bubeník Christoph Schneider a klávesista Christian „Flake“ Lorenz tvoří jeden tým, který drží spolu jako rodina.

Hudební styl, který Rammstein hrají, se nazývá Neue Deutsche Härte (Nová německá tvrdost). Představte si to jako mix tvrdého metalu, rocku a elektronické taneční hudby. Jejich písně mají často velmi pravidelný rytmus, který připomíná tlukot srdce nebo chod stroje v továrně. Právě proto se na jejich koncertech tak dobře skáče a tleská do rytmu.

Ačkoliv většina jejich textů je v němčině, kapela prorazila i v Americe nebo Asii. Ukázali totiž, že hudba je univerzální jazyk. Lidé se na koncertech učí německá slovíčka jako „Du hast“, „Sonne“ nebo „Engel“, jen aby si mohli se svými idoly zakřičet refrén.

To, co dělá Rammstein výjimečnými, je jejich pyrotechnická show. Till Lindemann je licencovaný pyrotechnik, což znamená, že přesně ví, co dělá, když mu na pódiu hoří kabát nebo když z jeho zad vystřelují obří kovová křídla plivající oheň. Oheň používají jako další hudební nástroj. Na pódiu uvidíte vybuchující bubny, klávesy v podobě běžeckého pásu nebo obří kotle. Každá písnička je tak vlastně krátký divadelní příběh. Pro fanoušky je návštěva jejich koncertu podobný zážitek jako jít do kina na velkolepý akční film s nejlepšími speciálními efekty na světě.

Osobně jsem na koncertu byl 3×. Je to jiný zážitek a více než z hudby jako takové máte z té komunity kolem. Každý zná texty, každý kapelu miluje,... je to o merchi a atmosféře. Raději si ale jejich hudbu poslechnu třeba v autě, než znova na koncertu.

Rammstein rádi používají provokaci. Jak už jsem psal, často si hrají s tématy, která jsou vážná nebo temná, a dělají to proto, aby lidi donutili přemýšlet. Jejich videoklipy vypadají jako profesionální filmy a často kritizují věci ve společnosti, které se jim nelíbí – například závislost na technologiích nebo mocenský vliv velkých států (jako v hitu Amerika). Je důležité vědět, že jejich „drsná“ image je umělecká maska. V soukromí jsou to často klidní lidé, kteří se věnují psaní básní nebo sportu.

Rammstein jsou důkazem, že i když zpíváte v jazyce, který není světovou jedničkou, můžete se stát globálními hvězdami. Stačí k tomu mít originální nápad, precizní techniku a odvahu dělat věci jinak než ostatní. I po třech dekádách na scéně dokážou vyprodat největší stadiony světa během několika minut, což z nich dělá žijící legendy moderní hudby.

Mini kvíz

Každý máme svoji oblíbenou hudbou a někdy se to i věkem mění. Rammstein jsou stále někde v mém srdci, ale už je poslouchám jen výjimečně. Věkem jsem se celkově zklidnil a zjistil, že mi více vyhovuje pohodová hudba. Také mám rád středověkou hudbu, 80. či 90. léta a celkově už nejsem jen metalhead jako kdysi.

A jakou hudbu/skupinu máte rádi vy?