Milada Horáková měla manžela Bohumila a malou dcerku Janu, když za nacismu v době vlády A. Hitlera byla poprvé zatčena a vězněna v pracovním táboře, kde strávila 8 let. V té době se o její dcerku, která matčinu nepřítomnost těžce nesla, starala sestra Věra s manželem.
Následně ji podruhé zatkli komunisté za údajné rozvracení režimu a odpor vůči němu. Soudní proces byl vykonstruovaný (nepravdivý), nutili ji se učit, co u procesu má říkat, a trestali ji za chyby. Při výslechu ji dlouho mučili, například i narušováním spánku a bitím. Přiznala se až pod tlakem, že když podepíše přiznání, bude smět vidět svou rodinu, na které jí velmi záleželo a bála se o ni. Nakonec jim ovšem ani nedovolili se naposledy obejmout a důstojně se rozloučit.
Na mě to působilo jako podvod, kdy zneužili toho, co měla vězeňkyně nejraději, a ve skutečnosti jí dopřáli jen zlomek toho, co slíbili. Když Milada podepsala dokument, kde se přiznávala, byla následně odsouzena k smrti. Proti rozsudku se odvolávala její rodina a vyjádřily se k němu i osobnosti ze zahraničí jako Albert Einstein nebo Winston Churchill, ale i přesto bylo odvolání zamítnuto a Milada Horáková byla oběšena. Předtím ovšem každému členovi rodiny napsala dlouhý dopis na rozloučenou, který se ale dostal do ruky až dceři Janě, když byla už dávno dospělá.
Film mi přišel dobře zpracovaný, prostředí vypadalo věrohodně, jak to nejspíš v té době skutečně vypadalo. Bylo zde hodně podrobností, které se mi zdály drastické, což by mohlo některé diváky odradit, ale domnívám se, že se tak skutečnosti mohly stát. Za komunismu se členové strany chovali k ostatním velmi zle a lidé často lhali a rozšířené bylo i donášení (žalování). Ve filmu na Miladu donášela její spoluvězeňkyně, že označila proces za frašku a že ze spaní volala Janu. Podle mého názoru se bohužel jisté nešvary z komunistického režimu jako udavačství, snaha obejít pravidla atd. bohužel drží v české společnosti dodnes.
Myslím si, že vidět tento film je velmi přínosné, protože v sobě ukrývá nadčasové poselství, že svoboda je důležitá věc, je strašně křehká a je potřeba ji chránit a bojovat za ni.
