Úvodem recenze bych se měl doznat ke svému kulturnímu barbarství – klasickou pohádku Čaroděj ze země Oz, kterou napsal L. Frank Baum v roce 1900, jsem moc dobře neznal. Kdysi dávno jsem viděl nějakou kreslenou verzi, ale pamatuji si z ní jen pár základních motivů. Později jsem ale viděl mnoho narážek na různé prvky z příběhu v různých sci-fi dílech (v seriálech Hvězdná brána, ve filmu Matrix apod.), takže si uvědomuji, že pro americké publikum je Oz všeobecně známá klasika, asi jako u nás Pejsek a kočička.

Z dnešního pohledu bych Čaroděje ze země Oz vnímal jako americkou variaci na Alenku v říši divů. Děvče se dostane do zázračného světa, tam se dějí divné a vtipné a strašidelné věci, potká pár nových přátel, vyřeší s nimi nějaké zápletky a pak se vrátí duševně obohacené do své každodenní nudy.

Muzikál Wicked

V roce 1995 napsal Gregory Maguire knížku Wicked: The Life and Times of the Wicked Witch of the West pojednávající, jak již název napovídá, o životě a době Zlé čarodějky ze Západu. Bylo to jakési převyprávění tradičního příběhu doplňující historii zelené čarodějnice, která chtěla Dorotce ukrást začarovanou obuv. Knížka zaujala filmová studia, ale dříve, než se podařilo něco nafilmovat, vznikl v roce 2003 docela úspěšný muzikál na Broadwayi.

Film Čarodějka je tedy filmovou adaptací divadelního muzikálu. Přesněji řečeno jeho první půlky, příběh je useknutý, druhá půlka půjde do kin koncem příštího roku. Jestli bude mít druhá část také dvě a půl hodiny, tvůrci zatím neprozradili, ale slíbili, že všechny písničky z původního muzikálu budou i ve filmové verzi. Krom jiných pochází z muzikálu i píseň Popular, jejíž refrén si v roce 2012 vypůjčil zpěvák Mika a proslavil ho celosvětově v rádiích a hitparádách. Zde je originál:

Divadelní verze získala spoustu ocenění a přinesla představitelkám hlavních rolí slávu a zajímavé role – Idina Menzel se uchytila u Disneyho jako dabérka Elsy v Ledovém království a Kristin Chenoweth ztvárnila třeba číšnici v hravém detektivním fantasy seriálu Řekni, kdo tě zabil.

Jak už to u podobných výtvorů bývá, Broadway nebylo jediné jeviště, kde muzikál zazněl. V roce 2019 se dostal i do českého divadla GoJa Music Hall. V hlavních rolích tehdy účinkovaly Eliška Ochmanová a Natálie Grossová, české texty k písničkám napsal Michael Prostějovský.

České znění filmu Čarodějka z této divadelní podoby vytěžilo maximum – obě herečky si v dabingu zopakovaly své role a nazpívaly znovu české verze písniček.

Děj

Jak už to u podobných příběhů někdy bývá, začínáme na konci. Zlá čarodějka je mrtvá a celá vesnička se raduje, obyvatelstvo škodolibě prozpěvuje, jak nad smrtí padouchů nikdo netruchlí. Veselostem přihlíží a vysokým hláskem přizpívává (skoro až připískává) Dobrá čarodějka ze severu Glinda.

Glinda přiletěla ve své tradiční bublině, kterou praskla, aby lépe slyšela, © Jon M. Chu / Universal Pictures

Někteří drzejší vesničané na ni volají různé důmyslné filozofické otázky o dobru a zlu. Ona se u toho zamýšlí nad minulostí a my jako diváci tedy pak pozorujeme minulost čarodějek po celý zbytek filmu (včetně částí, které Glinda neviděla).

Elphaba měla smůlu, že se kvůli nerozvážné známosti své matky narodila zelená. Žádné konkrétní předsudky o zelených lidech nám sice nejsou ukázáné, ale zelenou holčičku neměl rád ani její domnělý otec, ani ostatní děti v místě, kde vyrůstala. Jen její mladší sestra Nessarose s ní měla docela dobrý vztah, částečně nejspíš proto, že byla na vozíčku a Elphaba jí v mnohém pomáhala.

Nessarose nastupuje na prestižní univerzitu pro čaroděje jménem Shiz. Děkanka školy si při té příležitosti všímá, že přihlížející Elphaba má kouzelnické schopnosti a přijímá ji do učení také.

„Fajn. Ať je to za námi. Ne, není mi špatně. Ne, v dětství jsem nejedla trávu. A ano, zelená jsem odjakživa.“, © Jon M. Chu / Universal Pictures

Kvůli nedorozumění je zelená dívka ubytovaná v pokoji s nafrněnou blondýnou Galindou. Ze svého spolubydlení nejsou nadšené. Hned přemýšlejí, co je to za pocit… a on je to odpor! V českém dabingu úděs, v originále loathing:

Elphaba se od děkanky dozvídá o mocném čaroději a těší se, jak Oz jednou vyřeší její barvu kůže, aby už nebyla terčem šikany a posměchu a aby její neřízená zlost neničila nábytek.

Na univerzitě učí i mluvící zvířata. Dozvídáme se ale od profesora historie Dillamonda, že je jich čím dál méně. Protože před nějakou dobou nastalo velké sucho.

Dr. Dillamond, profesor historie na Shizu, © Jon M. Chu / Universal Pictures

Bylo tehdy prý málo jídla, lidé měli hlad a hledali… hádejte co? Já v kině čekal, že kozí profesor řekne maso k jídlu nebo zvířecí recepty, ale do otevřeného vegetariánského kázání se muzikál nepouští.

Lidé měli hlad a hledali viníka. Mysleli si, že za to sucho zvířata nějak můžou. Když se zvířata propustí z vlivných pozic a uvězní do klecí, tak postupně ztratí schopnost mluvit. Jestli má umlčení nějaký vliv na sucho nebo hlad, to profesor nestíhá vysvětlit, protože jeho výklad pokaždé něco přerušuje.

Rebel Fiyero a nenápadný Boq v knihovně, © Jon M. Chu / Universal Pictures

Souběžně s protizvířecím spiknutím se ve filmu postupně rozvíjí milostný pětiúhelník studentů. Krásná chce krásného, roztržitý chce krásnou, vozíčkářka chce roztržitého, krásný chce zelenou a zelená chce krásnější svět, i když skoro celý svět ji nechce… a tyto pocity řeší v knihovně, na večerní párty, na procházkách… a charakterově u toho všichni rostou, z původního úděsu se stává přátelství. Galinda dokonce pomáhá Elphabě, aby byla oblíbenější…

Hodinu před koncem filmu Elphaba konečně dostává pozvánku do Smaragdového města a společně s Glindou se vydává za čarodějem… a jak to dopadne? To vám tady už nevyzradím, zajděte si na první půlku do kina a příští rok na druhou půlku.

Mocný čaroděj Oz!, © Jon M. Chu / Universal Pictures

Můžu vám prozradit, že se v Čarodějce dozvíte:

• Kde se vzaly střevíčky, které později získá Dorotka?
• Proč jsou cesty do smaragdového města zrovna žluté?
• Jak vznikly okřídlené opice? (Docela strašidelně! )
• Jak získala Zlá čarodějka svůj charakteristický klobouk?
• Kdy a proč se naučila očarovat mák?
• Kdo ji poprvé označil za Zlou?
• Proč létá zrovna na koštěti?

U většiny těchto otázek jsem ani netušil, že vyžadují nějaké dodatečné vysvětlení.

Možná by mě zajímalo, proč bude slabinou Zlé čarodějky zrovna voda, to jsem nepostřehl… ale když brečela, nebo když skákala přes kameny v jezírku, tak mi přišlo, že z vody hrůzu nemá. Pokud si představím, že bych třeba já skákal nad propastí se smrtelně nebezpečnou žíravinou, tak bych si u toho vesele neprozpěvoval. Možná zatím v této fázi příběhu ještě není rozpustná…?

Klady

• Některé písničky jsou chytlavé.
• Navzdory délce děj docela rychle odsýpá.
• Sladěná taneční vystoupení vypadají vždy pěkně.
• Rotační knihovna je zajímavý nápad. Rotace ve filmech jsou vždy super!
• Atmosféra tradiční kouzelnické univerzity na pohled splňuje standardy ustanovené jistou britskou pohádkovou knižní sérií.
• Chválím neřešení, kdo byl tajemný cizinec za dveřmi v úvodu.
• Idina Menzel a Kristin Chenoweth zpívají uvnitř muzikálu ve Smaragdovém městě.
• Na konci není žádná mezititulková ani potitulková scéna, takže z kina můžete beztrestně utéct, jakmile schytáte nápis „pokračování příště“. Při závěrečných titulcích ani nikdo nezpívá.
• Přestože nejsem fanoušek dabingů (ale ani odpůrce), musím české znění pochválit! Dabingem se nic neztratilo.

Zápory

• Maličko mě deprimuje, když se píseň nerýmuje.
• Úvodní scéna z budoucna mi přišla zbytečná, nepotřeboval jsem předem vědět, jak hlavní postava skončí.
• Častá drobná vysvětlení prvků z Čaroděje ze země Oz mi připadají též nadbytečná. Místo nich bych uvítal víc zbrusu nových fantastických prvků a nových nápadů.
• V kouzelnické univerzitě se vůbec nijak nekouzlí? Až na pár levitačních kousků Elphaby a na mluvícího kozla nepozorujeme nic kouzelného.
• Konec chce utvořit pocit velkolepého finále, ale já ho vnímal jen jako zbytečně rozvláčnou předehru pro druhý film, kde nejspíš teprve začne skutečné drama.
• Útlak zelené dívky působí poněkud vnuceně. V pohádkově dokonalém světě, kde mají lidi rozmanité rasy a tvary postavy a účesy a oblečení a kloboučky a manýry a při každé příležitosti zpívají a bez ostychu rozpustile tančí, je povrchní odsuzování vzhledu Elphaby a jejího klobouku špatně uvěřitelné.
• Ani motivace k útlaku mluvících zvířat mi nepřipadá vysvětlená.
• Vedlejší zápletky s Fiyerem, Boqem a Nessarose jsou koncem filmu také rozpůlené a nevím, jestli je nevytěsním z paměti dřív, než uvidím pokračování…
• Těžko se v českém znění zvyká, že Jeffa Goldbluma dabuje Korn místo Trávníčka.

Závěr

Jako pamlsek pro oči a uši je film úžasný.

Pro mozek už to taková delikatesa není. Ponaučení „neodsuzujte jinakost, vzdorujte fašismu“ je sice hezké, ale z hlediska fantastičnosti světa působí příběh méně nápaditě než původní Čaroděj ze země Oz, a příslib hlubšího vykreslení postav se smrskává do poznatků:

• Zlá čarodějka je hodná, protože jí není lhostejné utrpení ostatních.
• Dobrá čarodějka je naivní snadno ovlivnitelná fiflena.
• Zlé postavy jsou zlé, protože jsou prostě zlé.

Tento (půl)film bych hodnotil, s přihlédnutím k rotační knihovně, na nadějných 69 % – nadějných proto, že věřím, že druhá půlka celkový dojem zlepší.

Pokud jste jakoukoliv verzi muzikálu viděli, podělte se o své dojmy v diskuzi.

Abych nezapomněl, tady za tou duhou je česká upoutávka…