Alíkovina

Recenze k filmu Volání divočiny

vydáno  •  Filmy

Dobrodružný příběh jednoho psa, kterého obchodníci unesou z tepla jeho domova pryč. Do Kanady, kde je jen samý sníh. Musí se začlenit do psího spřežení a velmi rychle si zvyknout na úplně jiný život...
Film bude mít u nás premiéru tento čtvrtek – 27. února 2020.

Stařík a Buck na lodi, © Chris Sanders

Něco k filmu
Volání divočiny je dobrodružný film pro celou rodinu, akorát ne pro malé děti. Je to zároveň i nahlédnutí do zvířecí říše – psí smečky, která funguje jako pošta a běhá stovky kilometrů v mrazu Kanady. Kromě pejsků ve filmu uvidíte také vlky, kteří volně žijí v celkem opuštěné části světa, jež někdy není ani na mapách.

Stařík a Buck, © Chris Sanders

Děj
Hlavním hrdinou celého filmu je pes Buck. Je docela rozmazlený a své páníčky moc neposlouchá, protože má zkrátka svoji hlavu. Jednou zůstává za trest v noci venku, na verandě. Dál v zahradě se objeví lovci psů – lidé, kteří ho přes den viděli ve městě, proto vědí, jaký je, i jak se jmenuje – chtějí ho unést. Buck opravdu neposlouchá a je tak hloupý, že jim kvůli pamlsku vleze do pasti. Zamknou ho do bedny a odjíždějí s ním pryč. Snaží se ještě dostat ven, ale marně.

Smutně sedí v bedně, aniž by tušil, kde je a kam ho vezou. Cesta je opravdu dlouhá, začíná v autě, ale později se pokračuje na lodi po vodě. V lodi konečně může ven z bedny. Ovšem velmi rychle poznává, že už to nebude jako doma, kde si prakticky dělal, co chtěl, ale že bude muset poslouchat. Schytá totiž ránu palicí, po které je raději hodný, aby nedostal další. Zůstává v lodi jen na řetězu. Jenže Buck není žádný malinký psík, ale má pořádnou sílu, takže se dokáže urvat, sice i s řetězem, ale může běhat. Dostane se až na palubu lodi, jenže až tehdy zjistí, že je na lodi.

Buck, © Chris Sanders

Uběhl už pěkný kus cesty a loď je skoro v cíli. Všude okolo je sníh a led, což Buck doma v Kalifornii vůbec neznal. Když ho pak odtahují na pevnině pryč, je pro něj novinka vůbec položit packu do sněhu. Vyvlékne se z obojku a chvilku jen tak pobíhá. Sebere také jednu foukací harmoniku a honem ji nese dobrodruhovi Johnovi, kterému upadla. Ten je mu velmi vděčný, ale v tu chvíli Bucka opět chytí a odvedou pryč. Po chvilce si ho bere jeden pán, kterému chybí posila psího spřežení, kterým společně se svou paní jezdí a vozí poštu.

Netrvává dlouho a celé spřežení musí vyrazit, aby byla pošta doručena včas. Buckovi to zpočátku vůbec nejde, neumí běhat svázaný s ostatními pejsky, ale časem se to naučí. Psí vůdce té smečky Špic ho ale nemá rád. Je docela zlý, myslí si, jak všechno umí nejlépe a jak je úplně nejlepší. Jednoho dne ale Buck zachrání tu paní, pod kterou se propadne led. Neváhá, skočí pro ni a dostane ji ven, sice se u toho málem sám utopí, ale nakonec se dokáže dostat ven. Špicovi se to nelíbí, protože vidí, že je Buck lepší než on, a proto se ho v noci pokusí zabít!

Praskající led, © Chris Sanders

Málem se mu to povede, ale nakonec vyhraje Buck. Špic to neunese a odchází od celé smečky pryč. Ráno nemůžou Špice najít, a zároveň není čas na to, aby se hledal celý den, protože pošta musí být doručena včas. Vůdce má být tedy jiný pes, ale ne Buck. Jenže ten vůbec nespolupracuje, všichni psi viděli noční „soupeření“, a i díky tomu chtějí, aby je vedl Buck. Jejich páníček nakonec pochopí, že asi bude lepší jim věřit, a dává dopředu Bucka.

Spřežení vyráží na poslední úsek cesty. Blíží se k lavině, jejich páníček se jí chce vyhnout, a tak přikazuje, že se má jet doleva. Jenže Buck má svou hlavu a zatáčí na opačnou stranu – doprava! Naštěstí ví, co dělá, a dostává všechny do bezpečí. Dokonce i do cíle se dokážou dostat včas. Další den vyrážejí na novou cestu, ale později se dozvědí, že se budou zavádět telegramy, a proto už žádná spřežení nebudou potřeba.

Pejsci proto zůstávají v horách a jejich majitel je opouští. Koupí si je takový zlý pán, který chce, aby táhli několik lidí a hrozně těžký náklad. Je totiž hrozně chamtivý a chce najít poklad. Jenže i psi jsou jenom zvířata a nedokáží unést neomezeně těžký náklad. Ze začátku se ani nemůžou rozjet, protože saně jsou přimrzlé k ledu, pak jsou ale saně uvolněny a může se jet, ale ani tak se nedostanou moc daleko, protože ten náklad je na ně zkrátka příliš těžký.

Buck je vede, ale zastaví se na chvíli u domu Johna, kterému v přístavu nesl ztracenou harmoniku. Už je hrozně vyčerpaný a nemůže dál, proto u něj zůstává a se spřežením pokračují jen ostatní pejsci. Buck je tak vyčerpaný, že celé 2 následující dny prospí. John pak vytáhne mapu, položí ji na zem a tužkou kreslí cestu, která jakoby pokračuje do míst, která už na té mapě ani nejsou. Kdysi dávno se tam chtěl vydat jeho syn, ale tentokrát se tam vydává sám John s Buckem. Plují nejprve po vodě, ale pak jim začne téct do lodě voda, a proto pokračují po souši.

Zbytek spřežení také námahu o moc déle nevydrží a podaří se jim zdrhnout. Jejich zlý majitel se potom proto vydává hledat Johna s Buckem. Dostane se do Johnovy chatky a najde tam onu mapu, i s nakreslenou cestou dál. Samozřejmě se rovnou vydává za nimi, protože si myslí, že tam je zlato, po kterém tolik prahne. Podaří se je tomu zloduchovi dohonit? A dostane se Buck vůbec ještě zpátky domů do Kalifornie? A jakou roli v celém tom příběhu hrají již zmínění vlci? To všechno se dozvíte v samotném filmu… ;-)

Stařík a Buck, © Chris Sanders

Plusy
Moc se mi líbilo to prostředí, ve kterém se film odehrával, krásná příroda, hory, lesy, kolikrát i se spoustou sněhu. Zároveň jde ve filmu také dobře vidět, jak to opravdu funguje ve smečkách divokých zvířat – prostě jeden je vůdce, ten má být nejsilnější, ale když ho chce někdo přemoct, tak z toho můžou být i takové rvačky, které dokonce jednoho z nich můžou zabít, jelikož 2 vůdci být zkrátka nemohou.

Mínusy
Ve filmu bylo pár nelogických věcí. Třeba to, že když Buck tahal tu paní ze zamrzlé řeky, tak je odnášel proud, proto se nemohli dostat nad led tou samou dírou, a tak Buck prorazil hlavou jinou. Zespoda, s „břemenem“ a ještě tolik vyčerpaný by určitě tlustou vrstvu ledu prorazit nemohl. Pak, jak pluli po té řece, když hledali místo, které ani není na mapě… Dostali se tam do obrovských peřejí, které by určitě nebylo možné překonat tak hladce a bez toho, aby se jim loďka převrátila. Ke konci se jim pak udělaly ve dně lodi díry, který se do lodi začala dostávat voda. Ovšem netekla tam pomalu, ale těmi dírami z ní tryskaly jakoby vodotrysky výš, než byl okraj loďky, což je fyzikálně nemožné.

Závěr
Pokud máte rádi psy a dobrodružství, tak se na ten film určitě běžte podívat. Je to moc pěkně zpracovaný psí příběh. Celkové hodnocení bych mu dala asi tak 80 %.

Tady je trailer:

Autorka:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (15)

Příspěvek z 27. února ve 22:08.
lékařský v něm napsal:

No, že to moje Btw. 1. nedává teď smysl. :D

Příspěvek z 27. února ve 22:04.
majdula2000 v něm napsala:

Díky.:-3

No a? Je snad zakázáno upravovat příspěvky?8-P

Příspěvek z 27. února ve 22:01.
lékařský v něm napsal:

A Majdo... já vidím to „upraveno v 17:20“ a upravený na správce Alíka. :-)

Recenze je dobrá. O:-)