Alíkovina

Recenze | Oba na konci zemřou

vydáno  •  Knihy

Hlavními hrdiny tohoto příběhu jsou dva chlapci, Rufus a Mateo. Zatímco Mateo ještě pořádně nezačal žít, Rufus na hraně života a smrti hazarduje každým dnem. Nikdy by se neměli setkat. Ale osud tomu chtěl jinak, a tak jim oběma přichystal jeden den, poslední den, který stráví spolu.

Oba na konci zemřou, © Half-BloodPrincess

Autor: Adam Silvera
Překlad: Světlana Ondroušková
Originál: They Both Die at the End
Žánr: young adult, romance
Série: Oba na konci zemřou (1)
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 352

Do této knihy jsem se zprvu vůbec nechtěla pouštět. Téma mi připadalo až moc depresivní a já se obávala toho, jak by na mě mohlo působit. Jenže poté jsem viděla ty spousty recenzí, kde jejich autoři jen chválili a chválili, a tak jsem si řekla, že bych to možná zkusit mohla.

O knihu jsem si napsala v rámci mé spolupráce s jedním knižním e-shopem a na její přečtení jsem tím pádem měla měsíc. Když mi došla, byla jsem v půlce jedné moc zajímavé knihy, chtěla jsem ji dočíst, a tak jsem se rozhodla, že chvíli počkám. Vždyť měsíc je dlouhá doba, ne?

Jenže jsem času měla opravdu málo a dny neskutečně rychle ubíhaly. Došlo to až do chvíle, kdy jsem se bála, že se do toho měsíce ani nevejdu! Naštěstí jsem si ale na konci ledna čas na přečtení našla, neboť i mě skolila chřipka.

Ale vliv na mé rychlé přečtení knihy neměla jen náhlá spousta času. Nejvíce se na tom podílel samotný autor a to, jak skvěle píše. Opravdu, knihu jsem odpoledne otevřela a zavřela ji až po pár hodinách večer, kdy jsem ji dočetla. Navíc obsahuje celkem krátké kapitoly, což je plus pro ty, kteří mají času málo a chtějí nějakou rychle se čtoucí knihu.

Kromě čtivosti je ale kniha taky zábavná, což mě překvapilo, a hodně dojemná, což jsem naopak úplně čekala. Nečekejte ale laciné a rádoby smutné momenty, které znáte z různých béčkových romantických komedií, kdy vše vypadá tragicky a nakonec se vlastně v dobré obrátí. Kniha v sobě má víc než jen strach ze smrti obou hrdinů. Hodina smrti vám totiž sice oznámí, kdy zemřete, ale zároveň vám tím dává den, kdy se na nic nemusíte ohlížet. Můžete udělat vše, co jste dlouho odkládali. Myslím si, že jedno velké poselství je právě o životě. Nám totiž nikdo neřekne, kdy zemřeme, a tak je jen na nás, zda budeme žít, jako by nám Hodina smrti zavolala právě dnes.

Hodina smrti ve mně zároveň vyvolala zajímavý vnitřní rozbroj. Přemýšlela jsem totiž, zda se jedná o dobrou věc, neboť mi tato služba připadá dosti rozporuplná. Na jednu stranu vám řekne jednu z nejstrašnějších věcí, které můžete slyšet. Na druhou stranu ale dostanete příležitost ten den nepromrhat. Je zvláštní nad tím takhle přemýšlet, poté jsem se ještě dostávala k úvahám, co by se stalo, kdyby člověk zemřel, aniž by mu Hodina smrti zavolala. Třeba by spáchal sebevraždu a rozhodl se až odpoledne nějakého dne, ale oni by to možná tušili, že něco takového plánuje, třeba ještě dřív než on sám...

Což mě vlastně přivádí k jedinému problému této knihy. V celém příběhu není úplně jasně vysvětleno, kde se Hodina smrti vzala, proč se objevila, nebo jak funguje (mimozemšťan ve vaně není dobré vysvětlení). Ano, chápu sice, že to třeba neví ani sami hlavní hrdinové. Ale do nějakého prologu/epilogu/přílohy by se to přece alespoň částečně nacpat mohlo. Takhle to na mě totiž vrhá dojem, že sám autor nemá svůj svět úplně domyšlený a příběh zasadil někam, kde to nezná.

Nicméně zde se zápory končím stejně rychle, jako jsem začala, neboť jsem jich více nenašla. A sice bych dál mohla chválit třeba propracovanost postav nebo skvělé popisy a líčení, ale víte co? Tahle kniha by byla skvělá i bez toho všeho. Protože v ní vlastně nejde o nic jiného než o příběh, který je tak silný, že zastíní všechno ostatní.

Tento a další články z knižního světa naleznete na mém blogu! divka-mezi-stranami.blogspot.com/

» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (1)

Příspěvek z 23. května ve 13:20.
zuzukrecek1 v něm napsala:

Taky jsem ji četla a musím s tebou naprosto ve všem souhlasit!;-)R^