Kocourek Modroočko je záznam divadelního představení z roku 1981, který se dá najít na internetu. Představení je zpracováno podle knihy „Z deníku kocourka Modroočka“. Příběh vypráví o kočičím klukovi Modroočkovi, který se seznamuje se světem, učí se, že se neříká dvojnožec, ale člověk, a aby něco z toho nezapomněl, píše si deník.
Můžete se těšit na nezkušeného kocourka Modroočka, lakomého křečka „Brzobohatého“ , toulavou kočku Zelenoočku, zkušeného a světaznalého kocoura Bělovouse Zrzundu, kocoura Natrhouška – násilníka, který si pamatuje jedině to, že se pral až chlupy lítaly , krtka, co je pořád pod zemí, a na kočičí slečnu Kiki. Představení je samozřejmě starší, takže je to na tom vidět, ale je v něm množství dobrých písniček od Marka Erbena, ať už jde o smutnou píseň Zelenoočky o lidech, písničku, ve které je shrnuta většina učiva kočičí základní školy , a nebo o zamilovaný duet Zelenoočky a Natrhouška.
Záznam se dá najít, ale nespleťte si ho s animací s háčkovanými kočičkami od paní Hermíny Tyrlové, kterou jsem neviděla, ale myslím, že to bude taky pěkné. Záznam divadelního představení určitě vřele doporučuji (nejen) milovníkům koček, kteří by rádi nahlédli za oponu kočičí říše. (Doporučený věk je za mě tak od 4–5 let, horní hranici neurčuji, člověk se přece může klidně koukat třeba na krtečka, ať jsou mu 3 nebo mu je 12, 40, 60 či 100 let.)
Co se týče herců, v představení hrají: Tomáš Juřička (Modroočko), Markéta Fišerová (Zelenoočka), Marek Eben (Natrhouško + křeček), Jiří Gabriel (Mici Angora + krtek), Veronika Gajerová (Kiki) a Jiří Schwarz (Zrzunda). A teď jedna zajímavost: Marek Eben a Markéta Fišerová spolu nejenže měli v představení zamilovaný duet, ale později se i doopravdy vzali.
Malá ukázka – Velký kočičí zpěv
Z mého pohledu jsou hlavní plusy představení
- Hezký poutavý příběh.
- Hodně dobří herci, zahráli to perfektně.
- Velmi hezké písničky.
A mínusy
- Z kostýmů herců často moc nejde poznat, jaké zvíře představují, kdyby to neřekli, tak kolikrát nevím – jasně, křečka prostě dát nemohli, ale kočičí uši by to myslím vylepšily.
- To, že je to ze starší doby, je na grafice záznamu prostě trochu vidět.
- Postava „Mici Angora“ má jméno uvedeno pouze v titulcích, jinak je to prostě jenom kocour se zelenou čapkou, co se účastní Velkého kočičího zpěvu.
Modroočka bych doporučila všem, kteří si čtou tenhle článek a jsou dost ztřeštění na to, aby si to, že tam mluví kočky, dokázali užít, pobavit se, a třeba i přemýšlet, jak by to mohlo být dál.
Znáte to? Rozpovídejte se v diskuzi!