Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Recitační soutěž

    vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny · Škola
    U nás ve škole se pořádala recitační soutěž.

    Když se nad vlnami objeví modrá obloha a mraky, pohledy do krajiny nápadně připomínají oblíbenou tapetu z Windows, známou též jako "Bliss"., © MF DNES

    Jednou za rok se u nás v základní Čelákovické škole utkává mnoho žáků s vlastní básní. Každý rok jsem to odsuzovala se slovy: „Vždyť stejně nevyhraji a vůbec, všichni jsou lepší než-li já“. Ale letos jsem si řekla: „Tak já to půjdu zkusit, vždyť jsem tu naposledy, tak co bych svojí hlavu nepotrápila“.

    Hned následující den jsem opravdu chytila múzu, ale nešikovně. Zrovna o hodině matematiky a zrovna, když jsem si ty verše zapisovala, tak najednou mě paní učitelka vyvolala. Ještě, že nás paní učitelka včera přesazovala. Přesadila mě vedle velice chytré a pozorné kamarádky Viki, která mi hned ukázala, kde jsme.

    Podmínky soutěže byly:

    • Nesmí ti nikdo pomáhat.
    • Délka minimálně 4 sloky.
    • Básnička nesmí být neslušná popřípadě sprostá.

    Následující den, kdy už byla mnou vymyšlená báseň hotová, jsem se dozvěděla, že se účastní i zmiňovaná kamarádka Viki. „Ajéje, to se ale ztrapním, vždyť já jsem vedle ní nula.“ Viktorka je totiž velmi nadaná na herectví, přednes a další herecké dovednosti. Vedle ní jsem se cítila opravdu skoro jako nula.

    Dny plynuly rychle a nastalo pondělí 9. prosince, den D. S Viki jsme se dohodly, že na sebe počkáme na rohu, abychom se omluvily z prvních dvou hodin. A opravdu, paní učitelka nás omluvila a my s Viki letěly do učebny.

    Tam nás překvapily tři věci. Ta první byla, že zde bylo mnoho, ale opravdu mnoho, dětí. Ta druhá věc byla, že zde byli i deváťáci a bylo jich zde taky mnoho. Poslední věc byla ta, že v porotě bylo 5 dospělých. A mezi nimi byla i samotná paní ředitelka. Vcelku to nedopadlo tak špatně, jak jsem předpokládala, bylo nás tam odhadem asi čtyřicet.

    Šla jsem asi jako šestnáctá a Viki hned po mně. Musím uznat, že to moje recitování nebylo nejlepší, trochu jsem koktala a přednášela příliš rychle. Prostě nejsem profesionál.

    Pak nás učitelé pobídli, abychom už šli do tříd, že vyhlášení bude 11. prosince. Po dvou dnech nervů přišel 11. prosinec. Tentokrát ale na vyhlášení šla jen Viktorka. Mně oznámili, že jsem se neumístila. Tak šla jen Viki. Po vyhlášení jsem se dozvěděla, že Viki je první jak ze své kategorie, tak z celé soutěže. Měla jsem ohromnou radost.

    A jak zněla moje básnička? Takhle:

    Ranní spěch

    Dívám se tak do oblak
    Hele, támhle letí mrak.
    A támhle další!
    K snídani si dám ovesnou kaši.

    Zrovna je podzim sychravý
    A já nemám oblečení žádný
    Bunda žádná, mikina nikde
    Asi musím hledat jinde

    Když jdu do školy, prší
    Matka příroda asi neslyší
    Když jí říkám že dešťů je dost
    Ona z toho má radost

    Už jsem před školou, sláva
    Ale zpozdila jsem se, to se stává
    A když vstoupím dál
    Tam přede mnou školník stál

    „Jdeš pozdě,“ řekl školník.
    „Škola není holubník.
    Mohla by jsi chodit dřív?
    Pak jsem tu jak detektiv.

    Kdo dnes přišel a kdo ne,
    kdo se v tom má vyznat, jémine.
    Teď už radši prchej do třídy.
    Ať stihneš písemky důležitý!“

    A pokud byste chtěli znát i vítěznou báseň Viktorčinu, napište do diskuze.

    Autorka: (10 let)
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (12)

    Příspěvek z 9. srpna 2018 ve 14:42.
    lékařský v něm napsal:

    Já jsem recitoval v jedné soutěži ale byli tam samý holky i porotci byli ženského pohlaví. Nakonec to samozřejmě vyhráli tři holky.

    Příspěvek z 5. srpna 2018 v 10:45.
    číča800 v něm napsala:

    v naší škole se účastní celá třída a nemáme vlastní básně, recitujeme třeba od Žáčka.
    letos jsem se dostala do krajského kola!

    Příspěvek z 15. února 2017 v 19:38.
    dennisvet v něm napsala:

    Reakce na _Anar_:

    Mě taky :)