Alíkovina

Retro knihy – Výprava velkého náčelníka

vydáno  •  Knihy

Příběh ze školního prostředí z bývalého Sovětského svazu. Není to pohádka, ale čtení pro děti a mládež.

Otevřená kniha, © Alexas_Fotos

Za retro knížky se dají označit ty, co jsou už staršího data. Jednou takovou je kniha pro děti a mládež s názvem Výprava velkého náčelníka. Pochází ze SSSR, neboli ze Sovětského svazu, a jejím autorem je Nikolaj Pečerskij. Těžko říci, jestli dnešní děti a mládež k takovému typu inklinují, nicméně tehdy, kdy se knížka objevila, sem proudilo obrovské množství sovětské literatury. Myslím si, že by se mezi zdejšími čtenáři mohl najít někdo, komu by se tahle kniha líbila, sázím hlavně na kluky, protože se jedná spíše o četbu pro ně, ale líbí se to i mně.

A o čem to tedy je?
Hrdinou knížky je Kolja Kvasnický. Oba jeho rodiče jsou geologové, maminka je Ruska, otec Jakut. Na Kolju je otec přísnější, to je logické, protože kluci potřebují pevnější ruku. Přestože je Kolja jedináček, tak není rozmazlený. Když jednou byl doma, tak ho tam čekalo překvapení v podobě otce. Překvapení to bylo, protože ho neviděl i několik měsíců, jelikož dělal různé výzkumy. No, a tatínek se rozhodl, že ho bude vychovávat, a hned se začal živě zajímat, jaké má jeho syn známky, a posuzoval i jeho sešity. Tatínek kritizoval písmo. Je pravda, že Kolja škrábal jako kocour.

Ve škole však byl celkem oblíbený. Dokonce tam měl i děvče, malou Iru. Dále měl nejlepšího kamaráda Ljoňku Kurina, se kterým si však dělali naschvály a měli neustálé spory. To je vcelku normální mezi menšími kluky. Ljoňka dokonce jednou utekl z domu a ukryl se doma na půdě u Kolji. Byl z toho samozřejmě veliký průšvih pro oba dva. Škola vyjednala pro Koljovu třídu speciální brigádu v tajze. Stavěla se tam velká osada a děti měly pomáhat. Odjížděl s nimi i třídní učitel, což si Koljova maminka oddechla, protože ten byl podle ní rozumný chlap, který na ně dohlédne. Na této brigádě Kolju potkalo dost zážitků a ne všechny byly zdaleka příjemné.

Tak například měl u sebe jeden kámen, který našel. Chtěl ho dát později otci, aby mu pomohl zjistit, co přesně je to za kámen. Ovšem někdo mu ho ukradl. Od začátku podezíral Máničku, což byl jeho spolužák. Ten chtěl od něj kámen koupit den předem a trochu se hněval, že Kolja nechce. Kolja chtěl na Máničku udeřit, ovšem v průběhu času začal pochybovat. Dokonce si i začínal myslet, že ho podezírá neprávem. Mánička byl totiž svým způsobem chudák. Nikdo ze třídy s ním nechtěl kamarádit, spíše byl pro posměch. Mánička taky všechno vždycky odnesl za ostatní.

Na snídani Mánička dokonce nabídl Koljovi něco ze svého jídla, a tak byl Kolja ještě více zmatený. Kolja se ještě nevzpamatoval ze ztráty kamene a přišla další pohroma, onemocněla malá Ira. Ovšem třídní, kterému říkali Velký náčelník, prohlásil, že to nic není. A přicházely další problémy.

Kdo je zvědavý, co se bude dále dít, stačí si knížku jen přečíst. Podle mě nebude litovat, i když každý je jiný – sto lidí, sto chutí.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (2)

Příspěvek z 30. ledna v 11:56.
MrTheBest v něm napsal:

A teď nevím jak to dopadne. :D

Příspěvek z 30. ledna v 7:37.
JáJá1 v něm napsal:

Pěkný článek 5 tlapek.