Jirkova zázračná medicína (George's Marvellous Medicine, 1981)
Rodina chlapce jménem Jirka žije na odlehlém místečku na farmě, kde jeho rodiče hospodaří. V domku s nimi bydlí i jejich nevrlá a nepříjemná babička, která musí užívat medicínu. Jednoho dne maminka Jirkovi před odchodem na nákup přikáže, aby babičce v 11 hodin dopoledne dal lék. Táta také není přítomen v domě, tudíž Jirku napadne, že by babičce mohl připravit novou medicínu (ovšem stejně hnědou jako ta původní, aby babička nic nepoznala). Ovšem jeho medicína bude mít velmi rozdílné a velmi zajímavé účinky!
Karlík a továrna na čokoládu (Charlie and the Chocolate Factory, 1964)
Bucketovi jsou chudá rodina žijící v malém dřevěném domku na okraji velkého města. Žije tam Karlík Bucket se svými rodiči a obojími prarodiči. Pan Bucket šroubuje uzávěry na tuby zubních past, tudíž moc peněz nevydělává. Jídlo jim sotva vystačí. Karlíkovi k narozeninám vždycky koupí jednu čokoládku z čokoládové továrny Willyho Wonky. Poté jeden Karlíkův dědeček (jmenuje se Pepa) vypráví Karlíkovi, že továrna Willyho Wonky byla nejslavnější na celém světě, ale kvůli špionům, kteří chtěli odhalit tajemství ingrediencí a výroby čokolád pana Wonky, byla výroba zastavena. Ovšem poté se zase továrna rozjela, ale nikdo neviděl dělníky, nikdo nezahlédl, že by tam někdo pracoval, jenom slyšeli hluk. Tato záhada všechny trápí. Pak se rozletí zpráva, že Willy Wonka ukryl do pěti čokolád zlaté kupony, které dětem umožní vstup do jeho továrny. Karlík Bucket má veliké štěstí a nakonec zlatý kupon najde spolu s dalšími čtyřmi dětmi. Přichází veliký den a děti se chystají na vstup do továrny. Když už tam konečně vstoupí, po chvilce odhalí tajemství jeho „dělníků“. Všem dětem kromě Karlíka Bucketa se stanou nepříjemné věci, protože jsou to nehodné a rozmazlené děti, zjednodušeně spratci. Existuje ještě pokračování Velký skleněný výtah, když zbyl jenom Karlík s dědečkem Pepou a Willy Wonka jim přichystal překvapení. Poté letěli právě tím skleněným výtahem pro zbytek Bucketovy rodiny, a letěli do továrny. Co se stalo za dobrodružné věci poté, je právě v tomto pokračování, ale v češtině tato kniha ještě nevyšla.
Matylda (Matilda, 1988)
Matylda Kazisvětová je geniální dítě, už v jednom a půl roku uměla psát a ve třech letech uměla číst. Ovšem její rodiče, pan Kazisvět, prodavač-šiditel (tento výraz jsem vymyslel já 
) ojetých aut a paní Kazisvětová, která se pořád musí krášlit, v ní nic nevidí, nenávidí ji, nemají ji rádi a pořád jí nadávají. Pak má Matylda ještě bratra Michala, ten ovšem nehraje hlavní roli v příběhu. Když začne chodit do školy, mladá učitelka slečna Dobrotová je velice překvapena, co všechno už toto dítě umí. Ovšem na škole učí ještě slečna Kruťáková, která je už podle příjmení krutá, pravidelně chodívá na kontrolu třídy slečny Dobrotové, a děti trápí hrůznými tresty. Při jedné takové kontrole Matylda jenom svojí vůlí, představte si to, převrhla sklenici, kterou měla slečna Kruťáková na stole! Takové schopnosti se říká telepatie. Nakonec se Matylda spřátelí se slečnou Dobrotovou, která je velmi chudá, a slečna Dobrotová jí povypráví o tom, za jakých okolností kvůli své tetě bydlí v malém domečku, kde má akorát čaj, tousty a umělý tuk, nemá nábytek, sporák, ani postel. A když se Matylda dozví, že ta zlá teta je sama Kruťáková, rozhodne se ji pomocí své schopnosti pohybovat s předměty jenom vůlí zneškodnit a vrátit slečně Dobrotové (Jenny Dobrotové) dům, na který má právo.
Obr Dobr (The BFG, 1982)
Sofie, malá holčička, bydlí v londýnském sirotčinci. Jedné noci zahlédne podivnou velkou postavu, jak fouká jakousi trumpetou do oken dětí podivnou hmotu. Pak ta bytost zahlédne ji a odnese ji ve své velikánské dlani. Odnese ji do zvláštní země do velké jeskyně. Tam se ten tvor vyděšené Sofii představí jako Obr Dobr. Vysvětlí jí, že jsou právě v Obří zemi, kde bydlí obři, kteří každou noc chodí po celém světě pojídat lidi (Obr Dobr jim říká čoklidi, protože neumí moc mluvit, geniálním způsobem komolí slova). On sám, tedy Obr Dobr, chodí do Země snů chytat sny. Ty potom uloží do sklenice jako jakousi polotekutou hmotu, a poté jde do Anglie, kde tyto sny nalévá do své velké trumpety a potom je vyfoukne dětem do pokojíčků. Samozřejmě "fouká" jenom hezké sny. Nachytané sny ukládá ve sklenicích do svých poliček a při každé vycházce vybere pár sklenic, na kterých jsou papírky a na nich je stručně napsáno, co se v těch snech děje. Po pár zajímavých zážitcích konečně Sofii napadne, jak pomocí snů Obra Dobra zabránit obrům v tom, aby dále páchali tyto hrůzné zločiny.
Bonus – jména lidožravých obrů jsou (podle abecedy): 1. Děckožvyk, 2. Děvozmar, 3. Drtichlap, 4. Flákožrout, 5. Chlemtohrd, 6. Chroustomas, 7. Kostikřup, 8. Krvešpunt, 9. Řezníček, a na závěr samozřejmě Obr Dobr.
A konečně poslední kniha!
Prevítovi (The Twits, 1982)
Pan a paní Prevítovi jsou manželský pár, který byste nikdy nechtěli potkat. Pan Prevít je vousatý, velmi vousatý, tudíž má ve vousech odporné zbytky jídla, nemyje se a je velmi zlý. Každé úterý natírá Velký suchý strom Pevnědrželovým lepidlem a tím chytá ptáky, aby je paní Prevítová uvařila a udělala z nich ve středu ptačí nákyp. Výše zmíněná paní Prevítová je velmi ošklivá, protože je velmi zlomyslná (kupodivu to spolu souvisí). Ti dva nemají žádné děti a stále si dělají naschvály. Mají taky opičí rodinku, tátu Hulahopa, jeho manželku a jejich dvě děti. Prevítovi je nutí všechno dělat tak, aby stáli vzhůru nohama, protože by chtěli mít Velký obrácený opičí cirkus. Hulahopa už to štve, jak ubližují ptákům, a jak trápí jeho a jeho rodinu, a když z Afriky přiletí ptáček Baculáček, tak se celá jeho rodina i s ním a se všemi ptáky v okolí spojí a způsobí tak, že si pan Prevít nějakou chvíli nedá ptačí nákyp. Pan Prevít je z toho rozčilený a společně s paní Prevítovou si jdou koupit pušky. Této chvíle jejich nepřítomnosti využije Hulahopova rodina, ptáček Baculáček i všichni ostatní ptáci a s Pevnědrželovým lepidlem se jim podaří Prevítovy zničit. Musím podotknout, že to byla první kniha Roalda Dahla, se kterou jsem se seznámil.
Když jsem psal tuto druhou část, tak jsem si ještě vzpomněl, že jsem si v naší fryštácké knihovně vypůjčil knihu Velké myší spiknutí, a o té že bych vám taky mohl povědět. Tak tedy: hlavním hrdinou je sám Roald Dahl, je to totiž roztomilý zábavný příběh z jeho dětství. Když byl malý, žil v Llandaffu ve Walesu a chodil do Llandaffské katedrální školy. V Llandaffu byla také cukrárna paní Pratchettové, nepříjemné paní, která byla celá špinavá, a tak ji malý Roald vytrestal tím, že spolu se svými kamarády vložil do jedné z velkých sklenic s bonbóny mrtvou myš. Když příštího dne uviděli důsledky toho, co provedli, mysleli, že Roald paní Pratchettovou zabil, naštěstí to nebyla pravda, ve škole pan ředitel spolu s paní Pratchettovou viníky vypátrali a rákoskou je potrestali. Jakmile se to dozvěděla jeho matka, byla velice naštvaná a s panem ředitelem si promluvila, a rozhodla, že Roald přestane do llandaffské školy chodit. A taky přestal.
To je tedy děj této knihy, další už opravdu neznám, snad knihu Čarodějnické světy Roalda Dahla, kde jsou vypsány zajímavosti o jeho příbězích, které sepsal do svých knih. Napsal i další knihy: Velikanánský krokodýl, v češtině ještě nevyšly tyto knihy: The Gremlins, The Magic Finger (Magický prst), Velký skleněný výtah, The Giraffe and the Pelly and Me, Esio Trot, The Minpins, The Vicar of Nibbleswicke.
Poté tu mám ještě jeden jeho citát:
„Mám vášeň učit děti, aby se staly čtenáři. Aby byly s knihou rády, nikoli stresovány. Knihy by neměly odrazovat, měly by být vtipné, vzrušující a nádherné.“
Tento článek jsem sepsal, protože jsem si uvědomil, že bych vlastně docela rád na Alíkovi rozšířil povědomí o Roaldu Dahlovi, a taky mě napadlo, že se třeba díky mně někdo další začte do dahlovek (tak těm knihám říkám), a že je bude mít stejně rád jako já.
Pokud chcete rozjet diskuzi, můžete. Jsem velmi rád, že první část mého článku o Roaldu Dahlovi má zatím dobré ohlasy a doufám, že to bude platit i u tohoto dílu.
Lidi, pokud budete číst, žádnou chybu tím neuděláte.
Zdroje: Wikipedie (ostatní jeho knihy pro děti), jeho knihy (některé podrobnosti), moje paměť
Tomáš Novák (Parníček512, Parníček287)
