Meteorologické jaro začíná 1. března, astronomické potom jarní rovnodenností, která obvykle připadá na 20. března. Někdy ale může být i 21. března – tak se to stalo naposledy v roce 2011. Další jarní rovnodennost, kterou budeme slavit takhle o den později, bude v roce 2102. Velmi netradičně může být i naopak o den dříve, tj. 19. března. To se stalo naposledy v roce 1796 a příště to tak bude v roce 2048. Podle jarní rovnodennosti se určuje datum Velikonoc, které jsou pohyblivým svátkem. Při jarní rovnodennosti dopadají sluneční paprsky na povrch Země kolmo. Kromě jiného to znamená, že den a noc jsou téměř stejně dlouhé.

Šafrán
Ať už jarní rovnodennost ale připadne na jakýkoliv den, jarní květiny si nenechávají nic diktovat a řídí se svými vlastními hodinkami. Proto je můžeme vidět venku i mnohem dříve nebo také mnohem později, záleží na tom, jak hodně se drží sníh a nízké teploty. První jarní květiny bývají často nazývány jako poslové jara, protože přinášejí dobrou zprávu, že zima je nadobro pryč. Společně s květinami konec zimy ohlašují přilétávající ptáci a probouzející se hmyz.

Prvosenka jarní
A teď k tajence
V připravené tajence se nacházejí názvy některých vonících poslů jara. Vyluštěná tajenka ti prozradí jarní kytičku, kterou si můžeš na jaře natrhat a připravit si z ní skvělé pesto. To si potom můžeš namazat třeba na chleba nebo ještě lépe dát k těstovinám.
Budeš potřebovat:
- 500 g „tajenky“
- 250 ml olivového oleje
- 50 g nastrouhaného parmezánu
- 100 g vlašských oříšků
- sůl a pepř
Listy „tajenky“ pečlivě omyj pod tekoucí vodou a potom trochu osuš utěrkou. Společně s ostatními ingrediencemi je dej do robotu a rozsekej. Hotové pesto přendej do skleničky a dej do lednice.
1. | ||||||||||||||||
2. | ||||||||||||||||
3. | ||||||||||||||||
4. | ||||||||||||||||
5. | ||||||||||||||||
6. | ||||||||||||||||
7. | ||||||||||||||||
8. | ||||||||||||||||
9. | ||||||||||||||||
10. | ||||||||||||||||
11. | ||||||||||||||||
12. | ||||||||||||||||
13. |
Super, ty se teda vyznáš! Teď už víš, z čeho si můžeš připravit jarní dobrotu. Jen si dej pozor a nespleť si ho s konvalinkou. Medvědí česnek poznáš tak, že když ho promneš mezi prsty, bude vonět česnekem.
- Svítivě žlutá květinka s rozcuchanou hlavičkou, která se jí při „zestárnutí“ změní na bílou.
- Jedna z prvních květin, která se probojovává hlavičkou klidně i skrz sníh. Na bledé bílé hlavičce má žluté tečky.
- Sedmikráska sice roste po celý rok, ale protože dokáže růst i za ne úplně příznivých podmínek, určitě mezi jarní kvítí patří taky. Jak se jí říká lidově?
- I když název „fialka“ odráží barvu této rostliny, jmenuje se jinak. Je to … vonná.
- Bílá kytička, která ve svém názvu nese sníh, nad kterým umí zvítězit.
- Malá žlutá květina, která je podobně střapatá jako pampeliška. Nejčastěji roste na vlhkých místech a taky je léčivá.
- Další léčivka, která roste na jaře a umí si poradit s dýchacími problémy. Jmenuje se podle tělesného orgánu.
- Prvosenka jarní, květina, která také „odemyká“ jaro. Jak se jí říká lidově?
- Tato květina umí hrát všemi barvami. Můžete ji znát také jako violku zahradní, ale častější je asi něžnější pojmenování podle „nevlastní maminky“.
- Krásná květina s krásným řeckým jménem. Stejně jako ona se jmenuje jeden řecký bůh, který se zamiloval sám do sebe.
- Tato květina roste z cibulky. Původem je z Blízkého východu a její jméno znamená v překladu turban.
- Stejně jako tato květina se jmenuje řecká bohyně duhy – Iris. Pestrobarevným květinám se říká ale i jinak. Jak?
- Když se řekne šafrán, většina lidí si představí koření. Tato jarní květina se sice pod názvem šafrán schovává také, ale místo chuti potěší vaše oči.
Zdroje
- rovnodennost na Wikipedii
- jaro na Wikipedii
- kniha Dárky z přírody. 100 nápadů na tvoření s dětmi od Heleny Arendtové