Alíkovina

Rozvod rodičů - horor, nebo pohádka s dobrým koncem?

vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny
Moji rodiče se rozvedli, když mi bylo sedm a mému bratrovi rok. Bylo to pro nás velmi těžké, protože otec odešel ke své přítelkyni a mamka na nás zůstala sama. Pořád brečela a brečela. Soud nás svěřil do péče matky a my jezdili k taťkovi jen jednou za 14 dní na víkend.

Rozvod je jednou z nejtěžších situací, do nichž se můžete dostat., © Profimedia.cz

Fungovalo to asi dva roky, protože pak táta dostavěl dům, měl lepší práci a chtěl, abychom byli u něho. Kupoval nám různé dárky (mně notebook, bráchovi novou velkou autodráhu a motorku). Mamka to vědela a začala mu dělat naschvály. Třeba když měl taťka narozky a chtěl je slavit s námi, i když nebyl víkend, nechtěla nás pustit. Tak to trvalo asi půl roku.

Zlepšilo se to, když se mamka vdala, ale poté najednou taťka požádal o to, abychom byli u něho. Byla u nás taková paní a ta se nás ptala, a kým chceme být a tak. Odpověděli jsme, že "s oběma", a tak nás svěřili do střídavé péče. A najednou se z taťky a mamky stali docela přátelé, protože někdy, když nás mamka či taťka převáží k tomu druhému, dají si kafe a popovídají si.

Víte, někdy se nás lidi ptají, kde jsme raději nebo u koho jsme raději, a my odpovídáme, že jsme rádi s taťkou i s mamkou, protože jsme rádi všude. S taťkovou přítelkyní (nyní už manželkou) jsme kamarádi a s mamčiným přítelem (manželem) jsme také kamarádi, ale spíše praktičtí než povídací.

Nikomu bych samozřejmě nepřála rozvod rodičů, ale někdy z toho můžete být šťastnější, než kdyby se vaši rodiče trápili. A ještě něco: nikdy neodsuzujte toho druhého rodiče, že za to může. Vždy za to můžou oba dva.

Autor:

Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.