Jednou za den něco připlave z venku a hodí k nám jídlo. Moc mi nechutná. Mám radši řasy na rostlinách.

Před rokem jsem vypadl z jikry. Byl jsem malý a průsvitný. Za nějaký čas jsem vyrostl a zjistil, že je nás kolem spousta. Jako malý jsem byl převážně u dna a cucal kameny.

Jednoho dne připlavalo cosi velkého a zeleného. Nabralo nás to a dalo do malé nádrže. Po pár hodinách jsem byl dán do prázdného akvária s dalšími lesklými rybami. Několikrát denně si pak k nám to zelené chodilo pro jiné ryby. Já jí vždy utekl.

Až jednou jsem si nedával pozor a zelená barva mě chytla. Dostal jsem se do něčeho, v čem byly i další ryby a nedalo se zde hýbat. Střídalo se tam rychle světlo a tma, převalovalo se to. Nakonec jsem se dostal sem.

Nedá se tady nic zajímavého dělat. Čistím akorát dno od špíny. Doufám, že se něco zajímavého stane. Nejradši bych se dostal do čisté vody, tahle se mi moc nelíbí.

Toto je autobiografie mého mazlíčka. Je to ryba jménem Ancistrus. Já ho nazývám jeho latinským jménem. V češtině to znamená krunýřovec. Ancistrus je druh sumce rodu krunýřovců. Je to sladkovodní ryba.

Mému vyrostly vousky, takže je to samec. Pouze těm vousky rostou. Je černošedý a v určitém rozsahu dokáže změnit barvu. Vím, že se běžně dožívají 13 let. Živí se rostlinnou potravou, ale nepohrdne ani živočišnou, kterou aktivně neloví. V akváriích se chovají tři druhy: klasičtí, závojovití a albínotičtí. Tyto druhy se mezi sebou kombinují, takže jsou například závojovití albíni. Já mám závojovitého s normálním zbarvením.