Šachy jsou desková hra pro 2 hráče. „Desce“ se říká šachovnice, která má 8×8, tedy 64 políček střídavě bílých a černých. Po těch se figurky pohybují. Jeden má bílé figurky, druhý černé. Partie vždy začíná tahem bílého, proto má hráč s bílými nepatrnou výhodu.

Každý druh figurky se pohybuje jinak a jednotlivé figurky mají různé hodnoty. Cílem hry není posbírat co nejvíce soupeřových figur. To pouze pomáhá k tomu, abychom dali šach mat – napadení soupeřova krále tak, že se nemůže bránit (uhnout z napadeného pole nebo představit jinou figurku).

V úvodu jsem nazvala šachy sportem. Možná si říkáš, proč je „nějaká“ desková hra sport. Vždyť „Člověče, nezlob se“ taky není sport. Jenže „Člověče, nezlob se“ je založené skoro jen na náhodě, což šachy zdaleka nejsou.

Vážná šachová partie může trvat dokonce pět hodin. Pro šachistu to znamená neustálé přemýšlení nad každou pozicí a složité propočty (šachoví velmistři počítají, jak bude pozice vypadat např. o deset tahů později, když zahraje daný tah). To není tedy úplně tak jednoduché, jak se na první pohled zdá...

Výkonnost šachisty se počítá podle tzv. bodů ELO. Nejméně je 1000 a nejvíce, co bylo kdy dosaženo, je 2882 ELO bodů. Podařilo se to norskému šachovému velmistrovi jménem Magnus Carlsen.

Teď bych se chtěla vrátit trochu do historie. Šachy nejpravděpodobněji vznikly tak, že jakýsi indický král se nudil. Řekl tedy svému podřízenému, aby pro něj vymyslel zábavu. Podřízený tehdy, asi v 6. století, vynalezl hru, která se hraje dodnes, a to po celém světě. Panovník byl velmi nadšený a nabídl mu, ať si za to vymyslí jakoukoliv odměnu. Podřízený na to, ať král na první políčko šachovnice (desky) dá zrnko rýže. Na druhé dvě, na třetí čtyři, na čtvrté osm a takhle pokračovat, než se nedostane na poslední, 64. pole šachovnice. To se králi zdálo jako příliš malá odměna. Ale ukázalo se, že by to bylo zhruba 737 869 762 948 tun rýže. (tak schválně, kdo to číslo nečetl a přeskočil ho? )

Jak už bylo zmíněno v úvodu, šachy může hrát úplně kdokoliv! Mladý či starý, pohybově nadaný nebo nenadaný. Kdokoliv. Za zkoušku nic nedáš a pokud se chceš něco naučit, najdi nejbližší šachový klub ve tvém okolí. Nebo existuje spousta stránek na internetu, kde se můžeš naučit základní pravidla. V klubu najdeš spoustu přátel a brzo pravděpodobně začnete jezdit i na turnaje, kde je možné vyhrát často velmi pěkné ceny.

Z mé strany velmi stručně popsané šachy. Mohla bych o tom mluvit nebo psát hodiny, protože šachům se věnuji již desátým rokem. Ale to by tady asi nikoho nebavilo.

Ráda odpovím na jakoukoliv případnou otázku v diskuzi.