Alíkovina

Samota bývá podceňovaná

vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny
Když pozveme Samotu do svého příbytku z vlastní vůle, stává se vítaným hostem, který nám dokáže vnést do života trochu klidu a pohody. Pro někoho je přítomnost Samoty vysvobozením z hektiky a umožňuje mu odpočinek nebo prostor pro přemýšlení. Pro jiného je ovšem synonymem katastrofy a raději se od ní distancuje.

VESLAŘ. Osamělý veslař na řece Potomac ve Washingtonu., © J. David Ake

Každý z nás jistě ví, že k nám občas vtrhne bez pozvání a rozbije všechno, na co se jen podívá. I přes to jí nemusíme vnímat tak negativně, když se pokusíme pochopit její jednání. Nutno podotknout, že podstatně větší problémy mají s jejím neohlášeným příchodem ti, kteří se ji bojí a dobrovolně ji nikdy nepozvou. Když Samotu potřebujeme, s větším nebo menším zpožděním vždy dorazí a je s námi tak dlouho, jak to jen situace umožňuje. Lidé jsou však zpravidla nevděčné bytosti a mají někoho rádi jen do té chvíle, než po nich něco chce.

Uvažovali jste někdy nad tím, že by mohla být i samotná Samota osamělá a potřebovala by se k někomu na chvíli připojit? Co když k nám Samota vtrhne z vlastní vůle proto, aby nás ochránila před příchodem pravého osamění, které by mohlo nastat po ztrátě někoho blízkého? Proč tedy máme problém ji uvítat a vnímáme ji jako nevítaného hosta, přestože ji většinou sami žádáme o mnohem víc?

Lidé obvykle žijí v jakési iluzi o osamění a při tom odhání příchozí Samotu, která se nám snaží jen pomoci. Zřejmě milujeme sebelítost a potřebujeme prožívat nepříjemné stavy. I přes bolest ze ztráty blízké osoby by nám mělo být jasné, že existence nevítané Samoty vyvracuje fakt, že bychom byli osamělí. Pocit osamění je naše pouhá představa, kterou by bylo možné snadno zavrhnout myšlenou přítomnosti Samoty. Člověk si i však většinou vybere horší variantu a topí se v sebelítosti.

Člověk se stane skutečně osamělým až ve chvíli, kdy odejde i Samota.

Autorka:

Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (2)

Příspěvek z 12. listopadu 2014 v 15:44.
hanka1122 v něm napsala:

Úžasné

To je velmi krásně poučný článek, ale snad nikdo nemůže myslet, že se s toho někdo poučí. Někdy je vlastně samota Smutek někdy třeba zaviněna někým jiným, ať už úmyslně nebo neúmysleně. A třeba můj případ Samoty je introvertnost(introvert=člověk co nevyhledává nutně společnost a nevadí mu když je sám. Tohle bylo pro ty co nechápou všechny slova). Nevím co Tě k tomu vedlo, ale podstata tohohle článku je velká, bohužel poučení nikoliv. Doufám, že si to přečteš. S pozdravem JÁ a moje vítaná SAMOTA

Příspěvek z 5. října 2014 v 15:23.
Janak02 v něm napsala:

škoda jen že většinou to podcenujeme

pěkný článek a hlavně by jsme si s něho měli vzít ponaučení25