Nejdříve bych krátce popsala, jak taková vizitka vypadá. Vizitky jsou vlastně nálepky, které se lepí do deníčků k tomu určeným. Většina z nich se skládá ze tří částí. Největší část tvoří obrázek samotného místa s názvem a krátkou zajímavostí. Po stranách jsou pak nalepené malé proužky, jeden je zmenšený obrázek místa s názvem, to se lepí dopředu do deníku, protože to má funkci obsahu, a na druhé straně pak máme kód, který lepíme dozadu do deníku. Ještě bych tu podotkla, že vizitky existují ve více zemích – u nás, ve všech čtyřech našich sousedních zemích a také v Maďarsku a Norsku.

Mé turistické deníky

Jak mé sbírání začalo?

Pamatuji si, že jsem chodila asi do druhé nebo třetí třídy. Jednoho krásného dne jsme jeli se třídou na výlet někam na zámek, už ani nevím na jaký. Když jsme celý zámek prolezli, tak jsme měli možnost si něco koupit. Mě zaujala právě tato vizitka, ač jsem netušila, co to vlastně je. A tak jsem si tu nálepku koupila a přivezla ji domů. Mamka pak zjistila od strejdy, který v té době byl již zkušený sběratel, oč se jedná, a vysvětlila mi to. Mě to zaujalo a od té doby vizitky sbírám.

Dvoustrana v deníku

Jaká je historie turistických vizitek?

Zakladatelem Wander Book(u) je Ing. Rudolf Ropek. Jako orientační běžec si během své kariéry vedl tréninkový deník, kam si psal všechna místa, kde byl, a zaznamenával si tam, co viděl. Jelikož miluje fotografování, tak si pokaždé koupil pohlednici, ze všech pohlednic si udělal alba. Avšak na jedné z jeho cest v roce 2007 ho napadlo vytvořit tento malý a praktický deník. A tak v roce 2008 v Liberci založil projekt Wander Book. Zdroj, ze kterého jsem čerpala informace.

Obsah na začátku deníku

Kde sháním turistické vizitky?

Vizitky se prodávají na různých místech. Dají se sehnat v infocentru ve městě či na konkrétním místě, pokud má třeba muzeum svou vizitku, tak by se měla dát koupit v tom daném muzeu. A samozřejmě se dají objednat přes internet, a to tady. Vizitky vám pak poštou přijdou přímo domů.

Vyměňuji si někde mé turistické vizitky?

Pouze, pokud jsem koupila nějakou vizitku dvakrát, tak ji dám strejdovi (pokud ji ještě nemá). Také on mi dává vizitky, které má náhodou dvakrát. Nebo, když jede děda na výlet, někam, kde jsem byla, ale nemám z toho místa vizitku, tak ho poprosím, aby mi ji koupil. Vyměňování určitě možné je, můžete se třeba domluvit s kamarádem, který taky vizitky sbírá.

Strana s vizitkami

Co mě na sbírání baví?

Na sbírání mě baví, že je to dobrý způsob, jak si zaznamenat místa, na kterých jsem byla. Respektive skoro všechna místa, protože ne každý kout světa má svou vizitku. Do deníku, kam se vizitky lepí, lze také zaznamenat datum, kdy jste na daném místě byli, případně si tam zapsat poznámku či obtisknout razítko. A také mě hodně baví ty vizitky nalepovat. Sice občas nějakou nalepím křivě, ale to nevadí, protože lepení je přece zábava!

Volná strana například na razítka

Kolik času sběratelství věnuju?

Myslím si, že tento koníček není nijak časově náročný. Na výlet si můžete jet, kdy chcete, a kdyby zrovna mělo infocentrum zavřeno, tak není problém večer sednout k počítači a vizitku objednat. Navíc za jeden den můžete navštívit více míst a získat tak více vizitek!

Kódy na konci deníku

Proč byste měli také začít sbírat turistické vizitky?

Protože, jak už jsem zmínila, je to jednoduchý způsob, jak si uchovat památku ze skoro všech vámi navštívených míst. A pokud rádi nalepujete, tak neváhejte a objevte kouzlo turistických vizitek! Podle mě to patří mezi málo náročné aktivity, takže to zvládne opravdu každý. Taky si myslím, že vám to doma zabere jen málo místa, což je výhoda!

Budu ráda, když mi pod článek napíšete, jestli turistické vizitky taky sbíráte či jestli s tím začněte. A doufám, že se vám článek líbil.