Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Sen plný dobrodružství

    vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny · Povídky
    Čtenáři píší Alíkoviny: Můj sen plný dobrodružství.

    z filmu Buffy, zabíječka upírů, © Movie Banter

    Sen se mi zdál jednoho krásného podzimního večera. V televizi běžel můj oblíbený film Sucker Punch. Ano, já vím, v kouzelnickém světě neobvyklé, ale i mudlovské pořady jsou někdy dosti skvělé.

    Tak tedy po tom, co jsem se najedla a koukala na film, lehla jsem si do postele a začal se mi zdát můj sen.

    V noci byla bouřka, krásně hřmělo a mně se zdálo o prapodivném hradu, který střeží tajemství. V tom hradu na okraji skály, kde vlny bičují rohy skal, se tyčil hrad z mraků a mlhy. Na obzoru bylo jasně vidět tři věžičky. V nich nebyla princezna ani princ, byl tam drak. Měl údajně hlídat poklad svého starého pána, který již před několika lety skonal.

    Drak hlídal poklad a jeho společníkem byl bezhlavý jezdec na koni, duch zemřelého a sám čaroděj. O hradu se vyprávělo, že tam je čaroděj či upír, který vysává z lidí krev. Kdo tam vstoupí, už nikdy nevystoupí.

    A tak jednoho rána, když jsem se nudila (v tom snu), jsem si oblékla své oblíbené kalhoty a triko, své fialové vlasy si zapletla do copu a zašla za svým nejlepším přítelem Samuelem, zda-li by nešel se mnou, porozhlédnout se po tom tajemném hradu. Můj přítel souhlasil a tak jsme si přichystali svačinu a vyrazili na cestu.

    Když jsme došli k hradu, netušili jsme, co nás čeká. Z našeho pohledu nebylo vidět, že hrad stojí na osamocené skále, do které vede cesta jediná a to přes provazový žebřík napnutý na obou koncích. Železná vrata byly zavřená. Několikrát jsme zabouchali a nic.. Až najednou se ozvalo skřípání dveří a někdo se smál..

    Vešli jsme do hradu a v tu chvíli se začaly dít divné věci. Znenadání na nás někdo poslal smršt netopýrů, kteří se nám pletli do vlasů, vzápětí přiletěly nože, před kterými jsme uhýbali, neboť nás málem trefili do srdcí. V tu chvíli se nám zobrazili duchové a upír. Ty povídačky byly pravdivé! Pomalu se blížily k nám až najednou přiletěl odněkud drak.

    Nějakým záhadným způsobem jsme našli stříbrnou věc, kult, který jsme upíru vrazili do srdce. Upír pomalu zemřel v krutých bolestech. Duchové se rozplynuli. Přešli jsme do jedné z věží, kde sídlil drak. Draka jsme přemohli, ani jsme sami nevěděli jak. Jeho srdce z něj vypadlo a bylo černé jako uhel.

    A tu v tu chvíli jsme viděli všechny duchy, jak se k nám hrnou a říkají: "To srdce nechte být. Neublížíme vám, pokud nám ho nedáte budete ztraceni." Nechápavě jsme na sebe koukali, ale pak nám to došlo. Ten poklad byl v drakově srdci. Srdce jsme zakopali, duchy jsme odehnali černým mečem krvavým a poslali je na druhou stranu, na stranu smrti, kde již dávno měli být.

    Autorka: (8 let)
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (0)

    O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!