Alíkovina

Severovýchodní část Jizerských hor

vydáno  •  Cestování

Hodně lidí zná jihozápadní část Jizerských hor, horská lyžařská střediska jako Bedřichov, Josefův důl, Tanvaldský Špičák, někdo zná i Jizerku, a leckdo asi ví, že nejvyšší hora české části Jizerských hor je Smrk. Ale neméně zajímavá je i polská část Jizerských hor.

Wysoka kopa, 1126 m n.m., nejvyšší hora Jizerských hor, © Pralinka2

Na české straně Jizerských hor jsou mnohá známá lyžařská střediska, a ze školy mnozí víme, že nejvyšší hora Jizerských hor je Smrk a že dosahuje výšky 1124 metrů nad mořem. Ale ne každý ví, že i polská strana Jizerských hor je zajímavá, a že nejvyšší vrchol Jizerských hor se nachází v Polsku. A že stojí za to si vyrazit i do polské části Jizerských hor.

Jak se tam dostat

Do polské části Jizerských hor se z České republiky dá dostat několika cestami. Asi nejpohodlnější je dojet vlakem do lokality Jakuszyce, je to jednu vlakovou zastávku za Harrachovem. Do Jakuszyc se dá dojet i autem, je tam docela velké parkoviště.

Nádraží Jakuszyce, © Pralinka2

Nádraží Jakuszyce, © Pralinka2

Další možnost je dopravit se na Jizerku (buď vlakem do Kořenova a odtud pěšky, nebo autem na parkoviště pod Bukovcem), a z Jizerky přes hraniční most Jizerka–Orle přes řeku Jizeru.

Pohraniční most Jizerka–Orle přes řeku Jizeru, © Pralinka2

A další hraniční přechod pro turisty je nedaleko vrcholu Smrk, asi půl kilometru za ním se také dá přejít do polské části Jizerských hor.
Přecházet přes hraniční řeku Jizeru mimo přechod by se nemělo; není to z důvodu státní hranice, ale proto, že tam je přísná rezervace a nesmí se vstupovat na rašeliniště mimo značené cesty.

Lyžování

Jedním z důvodů, proč se jezdí na hory, a to zejména v zimě, je lyžování, zejména běžkové. A právě Jakuszyce jsou významné lyžařské běžkařské středisko, kam v zimě stojí za to si zajet. V okolí Jakuszyc bývají skvěle upravené běžkařské trasy i ve dnech, kdy na české straně si běžkaři teprve pracně prošlapávají stopu v čerstvě napadlém sněhu. A pokud nemáte běžky, nemusíte zoufat, přímo v Jakuszycích nedaleko nádraží a parkoviště jsou půjčovny, kde vám půjčí lyže i lyžařské boty. V sezóně se v Jakuszycích dá samozřejmě koupit i nějaké občerstvení. V Polsku se platí złotými, ale ve většině provozoven blízko hranic berou i české koruny.

Dál od Jakuszyc už běžkařské stopy nejsou tak hustě a často upravované, ale nějaké upravované stopy se také dají najít, a ostatní trasy vhodné pro běžkaře jsou solidně prošlapány samotnými běžkaři.

Horské vrcholy

Jak již bylo uvedeno, nejvyšší vrchol české části Jizerských hor je Smrk, dosahující výšky 1124 metrů nad mořem. Kousek od vrcholu Smrku je rozhledna, ze které se dá rozhlédnout po širokém okolí (ze samotného vrcholu Smrku ne, ten je velmi placatý a porostlý lesem). Z rozhledny je na dohled polský vrchol Stóg Izerski (1107 m n. m.), ale zejména o něco vzdálenější skutečně nejvyšší hora Jizerských hor, a to Wysoka Kopa (1126 m n. m.).

Pohled z rozhledny Smrk směrem na polský vrch Stóg Izerski, © Pralinka2

Vydáme-li se ze Smrku směrem na východ, dojdeme na Stóg Izerski.

Polský vrchol Stóg Izerski, © Pralinka2

Pokračujeme-li po hřebeni směrem dál na východ až jihovýchod po červené turistické značce, dojdeme na vrchol Przednia Kopa a kousek za ním už je nejvyšší vrchol Jizerských hor, a to Wysoka Kopa, 1126 metrů nad mořem, tedy o dva metry vyšší než český Smrk.

Wysoka kopa, 1126 m n.m., nejvyšší hora Jizerských hor, © Pralinka2

Wysoka kopa, 1126 m n.m., nejvyšší hora Jizerských hor, © Pralinka2

Vrchol však neleží přímo na turistické značce, vedou k němu vyšlapané pěšinky, ale samotný vrchol je tak rovný, že bez nějaké GPS nebo navigace ani nepoznáte, kde je to nejvyšší místo. A je tam les, takže výhled tam taky není žádný. Po pravdě řečeno, kromě cedulky označující nejvyšší vrchol Jizerských hor tam celkem nic moc zajímavého není.

Výhledy

Pokud chcete něco vidět, jsou tady i další možnosti. Kousek na západ od vrcholu Wysoka Kopa je vrchol Sine Skałki (1121 m n. m.), z něj je směrem na jihozápad vidět údolí Jizery a česká část Jizerských hor a v pozadí i Ještěd.

Pohled z polské strany k údolí Jizery, vpředu vrchol Jizera (1122 m n.m.), vlevo Ještěd, © Pralinka2

Když se z vrcholu Wysoka Kopa pokračuje dále k východu, dojdeme ke kamenolomu, od jehož okraje jsou docela pěkné výhledy na severní stranu Krkonoš, za slušné viditelnosti je odtud vidět i Sněžka.

Pohled na Krkonoše ze severozápadu z polské strany, © Pralinka2

Pohled na Krkonoše ze severozápadu z polské strany (vpravo Szrenica, uprostřed Sněžné jámy, vlevo Sněžka), © Pralinka2

Pohled na Krkonoše se Sněžkou ze severozápadu, © Pralinka2

Pohled na Krkonoše se Sněžkou ze severozápadu, © Pralinka2

Pohled na Krkonoše ze severozápadu z polské strany (Sněžné jámy a Vysoké kolo), © Pralinka2

Příroda

Na české i polské straně Jizerských hor je zajímavá příroda, a některá části území jsou přísně chráněnou přírodní rezervací. Zatímco na české straně je rašeliniště Jizerky, na česko-polské hranici je rašeliniště Jizery a lokalita Velká jizerská louka. V těchto místech se nesmí chodit mimo značené cesty.

Rašeliniště Jizery, polská část, © Pralinka2

Rašeliniště Jizery, polská část, © Pralinka2

Velká Jizerská louka, polská část, © Pralinka2

Ubytování

Do polské části Jizerských hor se dá dostat nejen na jednodenní výlety, ale lze se tam i ubytovat. Dokonce jsem nabyl dojmu, že ubytování je tam dostupnější a levnější než na české straně. V době, kdy jsem na české straně nemohl nic sehnat, protože všechno bylo již obsazené a rezervované, na polské straně jsem se mohl ubytovat bez problémů a za nižší cenu, než na české straně. Sice to není tak extra přepychové, ale na horách člověk nemusí mít všechno. A často se tam dalo ubytovat i bez rezervace, ale ne vždycky, takže jistější je si tam předem zatelefonovat.
Jedna z možností je například chata Orle asi kilometr za hraničním mostem Jizerka–Orle.

Chata Orle v polské části Jizerských hor, © Pralinka2

A asi o pět kilometrů víc na sever je Chatka Górzystów, kde se rovněž dá najíst nebo i přespat za celkem rozumnou cenu. A ta už je poněkud dál od civilizace než chata Orle, a je tam krásně a stojí to za to.

Chatka Górzystów, © Pralinka2

Chatka Górzystów, © Pralinka2

Chatka Górzystów, © Pralinka2

V této chatě není elektřina; tedy je tam omezené množství elektřiny z vlastních zdrojů, ale není tam připojení na síť. A v místnosti, kde se jí, je útulný krb, nad kterým je nápis oznamující, že v zimě má být zima.
A obdobně jako na jiných místech v blízkosti hranice není problém útratu zaplatit českými korunami.

Krb v Chatce Górzystów, © Pralinka2

Tabulka nad krbem, © Pralinka2

Turistické značky

Několikrát jsme zmínili, že se chodí zejména po značkovaných cestách. Turistické značky v Polsku vypadají dost podobně jako u nás, ale liší se v některých detailech. Zatímco u nás se vzdálenosti na směrovkách uvádějí výhradně v kilometrech, v Polsku je to někde v kilometrech a někde v hodinách a minutách. Značky mají také trochu jiný rozměr a mohou mít i barvu, která se u nás nevyskytuje.

Polské turistické značky, © Pralinka2


Pokud navštěvujete Jizerské hory, nebude na škodu se podívat i do jejich severovýchodní, polské části.
A co vy, byli jste už někdy v polské části Jizerských hor?

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (6)

Příspěvek z 21. října v 17:17.
Mari1 v něm napsala:

To by bylo skvělé, pokud bys napsal článek, Smejky. Napíšeš o Tatrách?

Příspěvek z 21. října v 8:28.
smejky225 v něm napsal:

Možná až budu mít čas, tak něco napíšu.. Zatím stále mám důležitější věci, než psát článek o dovolené v Polsku. :-) A kdybych psal článek, tak o něčem, na co mám dobré vzpomínky... což výlet do Polska určitě není.

Příspěvek z 20. října v 18:32.
Pralinka2 v něm napsal:

Tento článek je o Jizerských horách, a tam se nic z toho, co píšeš, nevyskytuje. Jestli chceš napsat článek o Vysokých Tatrách z polské strany, můžeš. Pokud bude dostatečně kvalitní, možná bude i zveřejněn.