Alíkovina

Šikana - neboj se o tom mluvit nahlas

vydáno  •  Škola

Bohužel asi každý z nás se setkal se šikanou, a to ať z pohledu blízkého, či z dálky. A neměli bychom se bát někoho se zastat, anebo se někomu postavit, i když je silnější.

Školní třída, © Mari1

Převyprávím vám můj příběh. Bylo mi asi tak 11 let, když jsem se se šikanou setkala poprvé. Ve třídě nás bylo 18 žáků a ne každý měl nejnovější mobil, anebo značkové boty či oblečení. Těch spolužáků, kteří měli trochu „bohatší“ rodiče, byla většina a nás, kteří jsme měli starší oblečení a neměli peníze na rozhazování, bylo méně. Nicméně jsem měla právě takovou spolužačku, která neměla úplně vše, a ještě k tomu byla trochu silnější a měla rovnátka. Byla tudíž středem posměchu.

Seděla se mnou v lavici a i mimo školu jsme se docela dost kamarádily, ale ve škole jsem se jí nedokázala zastat. Často plakala na záchodě, anebo v nějakém rohu... Když jsem jí navrhovala, aby to řekla paní učitelce, tak mě vždy odmítla se slovy: „Pak to bude ještě horší.“

Nevěděly jsme si rady a hrozně jsme se to bály říct někomu dospělému. Čím jsme byly starší, tím se to stupňovalo a bylo to horší a horší. Postupem času jí začali dělat i různé naschvály. Jako třeba když šla ze školy, tak si na ni počkali, sebrali jí batoh s učením a vysypali do kontejneru, roztrhali oblečení na tělocvik, počmárali a roztrhali sešity, zničili půjčené učebnice a spoustu dalších nepříjemných věcí.

Zhruba po dvou letech jsem se s tím svěřila svojí mamince a ta hned utíkala do školy a začalo se vše vyšetřovat a řešit a my jsme se tolik bály, že vše bude ještě horší, ale bylo tomu naopak.

Když se vše potvrdilo, tak dotyční spolužáci měli velké problémy doma i ve škole a paní ředitelka jim udělila ředitelskou důtku. A moje kamarádka z lavice? Ta byla najednou moc spokojená a šťastná.

A proto všechny prosím, kdo kolem sebe vidíte špatné věci, anebo šikanu, tak nemlčte a řekněte to někomu, kdo s tím bude moct něco udělat. Nikdy nevíte, kdy tím terčem můžete být vy a budete potřebovat něčí pomoc.

Autorka: (6 let)
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (17)

Příspěvek z 16. června ve 21:24.
majacos v něm napsala:

Ať už je autorce let kolik chce, článek je vcelku fajn napsaný a myslím si, že užitečný.
Je mi 21 let a i tak se stále setkávám s šikanou, která ale neprobíhá ve škole, ale na pracovišti. A jelikož nejsem žádná zamlklá puťka, tak jsem o tom už minulý týden informovala svého přímého nadřízeného a pokud se situace alespoň trochu nezlehčí, tak budu muset nejspíš navštívit i personální oddělení.
Nejdřív jsem si říkala, že dám výpověď, ale pak jsem se rozhodla, že odmítám ustupovat!

Příspěvek z 14. června v 16:40.
Mari1 v něm napsala:

Autorku článku jsem v poště vyzvala, aby svůj věk opravila a vysvětlila. K chybě v údaji o věku mohlo dojít různým způsobem - úmysl, snaha o utajení věku, překlep,...
Každopádně mě mrzí, že mi unikla nesrovnalost ohledně věku.

Článek není zkopírovaný, je psaný jako vyprávění, může být tedy jedině smyšlený.

Neřešte již, prosím, věk autorky. Spíše se zkuste zamyslet na obsahem článku.

Příspěvek z 14. června v 15:09.
lékařský v něm napsal:

VikiKlára: Tohle nevypadá jako zkopírované.
Myslíš, že by tebe napadlo v šesti letech zkopírovat článek? A ještě ke všemu holku?