Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Šiška s mnoha tajemstvími

    vydáno  •  Pohádky

    Víte, odkud se tu naše kýchající šiška vzala? Možná se jí na Alíkovi líbí, protože tady má něco, na co byla zvyklá – třeba spoustu lidí, ruchu, smíchu a povídání. Ale proč kýchá?

    Tajemství, © aniusia

    Slyšeli jste někdy o Palečkovi nebo Malence? Podobně malých lidí je víc, jen nejsou tak slavní. Svět je pro ně moc velký, na nic pořádně nedosáhnou a i obyčejné mytí zubů nad umyvadlem pro ně může být smrtelně nebezpečné! No jen si představte, že by taková Malenka spadla do odtoku. Proto si tito Malí lidé, jak se sami nazývají, postavili vlastní vesnici. Vesnice je schovaná v lese, protože tam mají klid a útulno. V jejich vesnici je všechno přesně tak veliké, jak potřebují. Nemusí je někdo zvedat do postele, zvládnou si sami navařit a nemusí se bát, že spadnou do studny, když jdou pro vodu. Mají se tam mezi svými dobře.

    Jednou k nim ze shora spadla šiška. To se občas stává, když máte vesnici pod jehličnany. Borová šiška byla pro celou vesnici velikým pozdvižením. Malí lidé se zmateně ptali jeden druhého: „Co se to děje?“, „Odkud se tu vzala?“ Naštěstí se nikomu nic nestalo a borová šiška nenapáchala velké škody – spadla totiž přímo na náves*. Malí lidé si začali na šišku zvykat, a že byla tichá, někteří vesničané se k ní chodili vypovídat po dlouhém dni, nebo prozradit svá tajemství, která je dlouho tížila, ale neměli odvahu se s nimi někomu svěřit. Šiška naslouchala pozorně. Všechna trápení vyslechla a pomohla tak mnohým vesničanům. Přeci jen to ale byla pořád šiška, takže nerozuměla úplně všemu. Taková šiška, když roste na stromě, tak možná ví, co je to větev nebo veverka, ale odkud má znát slova jako polština nebo království? Když nerozuměla, musela se pozeptat. Malí lidé jí ochotně vysvětlovali, co které slovo znamená, a ona si poctivě všechny nové definice** ukládala mezi svoje lupeny.

    Tak ubíhal čas a šiška stála na návsi a poslouchala a naslouchala a ptala se. Po čase přišla tuhá zima. Nebyl sníh, ale jen mráz, což bylo pro celou vesnici mnohem horší. Sníh by totiž vesnici přikryl a chránil před větrem a mrazem. Vesničané už jsou zvyklí zimu přečkávat pod sněhem ve svých domech. Jenže teď tomu tak nebylo. Třeskutá zima zahnala Malé lidi do svých domečků hezky ke krbu. A naše šiška? Nikoho nenapadlo, že ona taky nechce mrznout. Stála na návsi a smutně pozorovala teplý dým z komínů okolních domků. Přála si, aby jí někdo donesl alespoň čepici nebo šálu. Byla to šiška tichá a trpělivá, a tak se nakonec jara dočkala.

    Jaro přišlo a Malí lidé konečně vylezli ze svých domků. Ale co to? Vždyť šiška je úplně prochladlá! Šiška sice měla radost, že lidi zase vidí, ale nevypadala, že je jí dobře. Přišel se na ni podívat doktor. „Řekněte Á, paní borová šiško.“ – „Á pšúú!“ vykýchla šiška několik písmen. „To neznělo ani trochu zdravě,“ podivil se doktor. „Zkuste to ještě jednou, ať se Vám, šiško, můžu podívat do krku. Řekněte Á...“ – „Á pšíí!“ vykýchla šiška dalších pár písmen. Šiška je nachlazená, tak je to jasné. Kýchala celé dny, ale to by Malým lidem zas tak nevadilo. Co je ale trápilo, byla ta písmenka, která šiška kýchala. Ti pozornější si všimli, že se písmenka skládají ve slova a ta slova tvoří definice jiných slov. Vesničané se začali obávat, že by tak mohla vykýchnout jejich tajemství. Domluvili se, že ji vynesou za vesnici. Budou jí tam pravidelně nosit teplý čaj a až se šiška uzdraví a přestane kýchat definice, vezmou ji zase na náves. A tak šišku vynesli do lesa.

    Začínalo krásné jaro, tedy i děti vylezly ze svých domovů. Do lesa se šla projít i dívenka Ája. Dívala se, jestli už kvetou sasanky, když tu slyšela kýchnutí. „Co to bylo?“ pomyslela si. Zmateně se rozhlédla, ale nikdo kolem ní nebyl. Chtěla to už nechat plavat a jít dál, když tu se ozvalo další „Pšíí!“ Tentokrát si Ája všimla, že zvuk vychází odněkud pod jejíma nohama. Stačilo další „Pšík!“ a už věděla, že to kýchá šiška. Holčičce se zdálo divné, že šišky kýchají, vždyť jak mohla tušit, že šiška bydlela mezi lidmi a dlouho se učila lidským zvykům? Ája vzala šišku domů, že jí zkusí pomoct. No jo, jenže jak vyléčit šišku? Zkoušela to různými způsoby, ale jak se léčí nachlazená šišku, to jí ve škole neřekli. Měsíce běžely. Ája nevěděla, co si počít, a proto stejně jako mnoho jiných, kteří nevědí, jak si s něčím poradit, nakonec napsala do Alíkovy poradny.

    Alík taky moc nevěděl, co s tou šiškou. „Snad by ji měl vidět náš zvěrolékař,“ navrhl. Ája s touto myšlenkou souhlasila a Alíkovi šišku poslala. Šišce se na Alíkovi zalíbilo, protože je tu mnoho lidí. Cítí se tu skoro jako ve své vesnici, možná ještě líp – není tu totiž taková zima! Jednou ale šiška, nedbajíc své nemoci, zvěrolékaři utekla. Běhá tu teď po Alíkovi těžko se chytá. Objeví se jednou tam, pak zase jinde. A všude kýchá.

    Myslím, že vykýchnout celá tajemství Malých lidí se jí nepovede. Vždyť se jí svěřovali dlouho s hodně věcmi a ona kýchá zatím jenom definice. Snad bychom si ji mohli na Alíkovi nechat, když se tu má tak dobře. Jen bych jí přála, ať se brzy uzdraví. Možná, že když se dozví, že si ji tu chceme nechat, nebude zvěrolékařům pořád utíkat a nechá se vyléčit. Pak by tady byla s námi a my bychom jí taky mohli bezpečně svěřovat svá tajemství nebo se jí vypovídat po dlouhém dni.

    • *Náves je skoro náměstí, ale menší; město má náměstí, vesnice má náves.
    • **Definice je vymezení, popis, vysvětlení nějakého pojmu.
    Autorka:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (3)

    Příspěvek z 8. července v 9:32.
    aniusia v něm napsala:

    Děkuji. $>

    Příspěvek z 27. června v 18:43.
    MonikaJanka v něm napsala:

    Super! jeden z najlepších príbehov o šiške.ok:-)@)->-

    Příspěvek z 27. června ve 12:46.
    JáJá1 v něm napsal:

    Pěkný článek, 5 tlapek.:->