Alíkovina

Sjíždění řeky

vydáno  •  Cestování

Máte rádi vodu a zábavu? V létě asi ano, protože ve vedru je voda úplně nejlepší osvěžení a nějaký ten výlet po řece je zároveň i skvělé letní dobrodružství.

Vodácká základna, © majdula2000

Letos v červenci bylo venku hrozné vedro, proto jsme se chtěli osvěžit někde u vody. A abychom se u ní jen tak neváleli, vydali jsme se po ní na lodičkách. Vybrali jsme si řeku Jizeru, konkrétně úsek z Malé Skály do Dolánek, protože je tam krásná příroda a docela klidná řeka.

Malá Skála, © majdula2000

Když jsme dorazili na Malou Skálu, tak jsme měli ještě chvíli času, takže jsem se mamky zeptala, jestli bych se zatím nemohla jít projet na paddleboardu, protože se mi nechtělo tam jen tak čekat. Mamka mi to dovolila, takže jsem si skočila půjčit paddleboard a šla se s ním projet kousek proti proudu. Po chvilce si ke mně vlezl ještě kamarád a jeli jsme se na chvilku projet spolu. Pak jsme se prostřídali a tak nějak blbnuli zhruba hodinu.

Paddleboardy, © majdula2000

Pokud by náhodou někdo nevěděl, co je to paddleboard, tak je to zjednodušeně řečeno takové velké prkno, na kterém můžete stát (pokud máte hodně dobrou rovnováhu), sedět, klečet, ležet a prostě cokoliv, co vás napadne. K tomu máte takové mega dlouhé pádlo a prostě si jen tak jezdíte po vodě, jak se vám zachce.

Pak už byl nejvyšší čas na to, abychom vyrazili normálně na lodičku. Půjčili jsme si všechno vybavení, uklidili věci do barelů, oblékli vesty a šup s loďkami na hladinu. Na břehu jsme s kamarádem oznámili rodičům, že chceme jet spolu, takže jsme na jedné loďce jeli my dva a na druhé lodičce naši rodiče.

Lodičky, © majdula2000

Žádný klidný začátek nás ale nečekal, protože jsme okamžitě museli sjet jeden jez. Naštěstí se nám to podařilo, i bez nedobrovolného koupání a převrácené lodi. :-D Pokračovali jsme tak nějak pomalu dál, museli jsme dávat dost pozor na kameny ve vodě, protože bylo hrozně sucho, tudíž dost vody málo. Po chvilce jsme si říkali, že bychom asi měli někde přibrzdit a počkat, protože jsme jeli celkem rychle a rodiče už jsme za sebou ani neviděli. Oni totiž jeli děsně pomalu a pořád se jen točili dokolečka. ;-D

Tak jsme to zastavili u břehu, opatrně si vyndali z barelu pití, napili se, a mezitím už nás dojeli, takže jsme mohli pokračovat zase dál. Ovšem netrvalo to dlouho a zase byli až kdovíkde za námi. Bylo nám pěkně horko, tak jsme na sebe pořád jen cákali a cákali, jenže jak pořád pražilo to sluníčko, tak byl člověk stejně hned zase suchý, no znáte to...

Na řece, © majdula2000

Další „čekačky“ už jsme využívali trošku lépe. Prostě jsme nechali loď u břehu a skočili do vody, to je přeci jen lepší osvěžení než na sebe jen cákat. Takhle jsme stavěli ještě několikrát, abychom rodičům moc neujeli. Oni se totiž točili dokolečka v podstatě celou cestu až do cíle, takže jim to jelo o dost pomaleji než nám. :-D

Kvůli tomu, jak jsme na sebe pořád cákali, jsme taky začínali celkem slušně nabírat vodu do lodi. Ale i tomu jsme se jenom smáli se slovy... „No co, aspoň nám to chladí nohy!“ Do Dolánek to bylo necelých 10 kilometrů a celá ta cesta nám trvala zhruba 2 a půl hodiny.

Když jsme tam dorazili, tak bylo asi půl čtvrté. Vrátili jsme lodičky, posbírali si věci a kolem jezu se vydali k takovému malému bufetu. Dali jsme si limču a nanuky a chvilku odpočívali, protože naše cesta ještě ani zdaleka nebyla u konce.

Jez, © majdula2000

Auto na nás totiž čekalo na Malé Skále, tedy tam, kde jsme začínali. Ale pěšky jsme to samozřejmě jít nemuseli, půjčili jsme si tam koloběžky. Na těch jsme se pak pomalu vydali zpátky. Nejdříve kolem vody, pak alejí stromů, po louce, přes most a pak zase po louce, až jsme dorazili k takové malé hospůdce. Tam jsme si zase na chvilku sedli a odpočívali.

Do cíle už jsme to neměli vůbec daleko, takže jsme po chvilce vyrazili dál. Bylo to většinou po cyklostezce, takže se jelo opravdu dobře. Stačilo už jen projet přes most, pak chvilku po takové menší silnici, přes další most a nakonec už jen podél vody. Těsně před cílem jsme ještě prokličkovali mezi několika baráčky a už jsme parkovali zase tam, odkud jsme vyplouvali.

Koloběžky, © majdula2000

Následovala další limonáda a odpočinek. Pak jsme se s kamarádem šli zase koupat, ale aby to všechno neprobíhalo jen tak hladce, tak už začaly zádrhely... On nejdřív na břehu šlápl asi na nějakou včelu, nebo co to bylo, a píchlo ho to do nohy. Ale i tak jsme šli do vody, protože byla celkem studená, takže to chladilo a tolik ho to nebolelo. Já jsem pak šla ještě na chvilku skákat šipky do vody z takové jakoby desky, která se tam pohupuje na hladině, což bylo úplně bezva.

Pak nás ještě napadlo, že bychom mohli jít na ten jez, který jsme sjížděli na loďkách. Jenže jak to bylo mokré, tak to tam šíleně klouzalo a já jsem tam skoro hned spadla. Docela to bolelo a pak jsem si všimla, že mi po ruce teče krev, takže jsem říkala, že už raději do vody nepůjdu. Takže jsme vylezli ven, dopili si tu limču, trochu oschli a pak už jsme sedli nazpátek do auta a vyrazili domů.

Večer na Malé Skále, © majdula2000

Pokud chcete, tak můžete do diskuze napsat, jestli taky někdy jezdíte na vodu, a jestli jo, tak jak se vám to líbí. ;-)

Autorka:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (4)

Příspěvek z 26. září ve 23:26.
majdula2000 v něm napsala:

Aháááá, vida, tak to je dobře. Já tam začátkem září byla taky.8-P

Příspěvek z 26. září ve 23:24.
Pralinka2 v něm napsal:

Sháněl podklady pro nějaký článek, který možná někdy vyjde.

Příspěvek z 26. září ve 23:23.
majdula2000 v něm napsala:

A cos tam dělal, Pralinko?:-D