Nikdy bych tomu sice nevěřila, ale bude se mi stýskat jak po spolužácích a škole tak dokonce i po učitelích. Moje škola mi sice někdy hodně ublížila, ale vychovala mě a dala dobrý start do života. Poslední den, rozdáme si vysvědčení, předáme dárky učitelům a pak nás čeká závěrečné rozloučení. Všichni deváťáci budeme ve sborovně a čeká nás loučení.
Vím, že slzy se mi budou drát do očí. Rozloučíme se všichni spolužáci i učitelé a rozejdeme. Bude se mi hodně stýskat. Měla jsem ve své třídě hodně kamarádů a kamarádek. Zažila jsem hodně věcí na které nikdy nezapomenu. I když jsme nebyli zrovna nejhodnější třída, ba naopak, nikdy bych svoji třídu se kterou jsem strávila devět let za jinou nevyměnila.
Do této školy už se jako žák nevrátím. Je to smutné, ale změna je život. Takových změn v životě ještě zažijeme hodně.
Už se tam moc těším, doufám, že to tam bude lepší, než na základce. Ale taky se mi bude stýskat po lidech, které jsem těch dlouhých pět let (některé i více) znala. Je to zvláštní, vědět, že už (někoho) třeba ani neuvidím. Samozřejmě, že se někdy přijedu podívat, ale ten pocit, že s nimi už nebudu chodit do školy, scházet se před školou, a prostě nic
To mi je upřímně líto. Ne vždycky jsme byli dobří kamarádi, ale přecejenom. Když člověk ví, že už je třeba nebude tolik vídat, hůř, že už někoho třeba neuvidí, je zdrcující. Po někom se mi stýskat nebude, ale po někom hodně. Ale s někým se budu moct vídat díky ZUŠ-ce (Základní umělecké škole), takže to je dobré
Ale na gymnázium se už moc těším
