Alíkovina

Skorec vodní - pták roku 2009 + kvíz

vydáno  •  Kvízy
Ať už žijete ve městě nebo na venkově, určitě kolem vás poletují nejrůznější opeřenci. Tušíte, kolik jich vlastně u nás žije? Ve volné přírodě byl v České republice potvrzen výskyt 403 druhů ptáků (údaj k 15. 6. 2004).

Některé druhy pozná snad každý (čáp bílý, ledňáček říční, kos černý, vlaštovka obecná, labuť velká). Jiné druhy nejsou tak známé. Proto Česká společnost ornitologická vyhlašuje od roku 1992 pravidelně kampaň Pták roku.

Chce vždy nejen představit veřejnosti jednoho zástupce ptačí říše (jeden rok je to zástupce pěvců a další rok nějaký nepěvec), ale také upozornit, proč je důležité ptáky a jejich životní prostřední chránit. Loňského racka chechtavého tedy letos vystřídal skorec vodní.

Jak skorce poznám?

znáš skorce?

Své znalosti skorce vodního si můžeš ověřit v našem kvízu.
Skorec vodní je nápadným a nezaměnitelným druhem. Dosahuje přibližně velikosti kosa, má kaštanově hnědou hlavu, tmavohnědě zbarvený vrch a rezavohnědý spodek těla, na kterém vyniká velká bílá náprsenka. Jenže na rozdíl od kosa ho nepotkáte někde uprostřed města v parku, ale musíte se za ním vypravit do přírody, nejlépe k prudce tekoucím horským potokům.

Skorci přeletují velmi rychle, přímočaře a často těsně nad vodní hladinou, posedávají na kamenech uprostřed řek a potoků. Především se však neúnavně vrhají do tekoucí vody a po chvíli vyletují o řádný kus níže po proudu. Vše bez ohledu na roční období – od jara do zimy, kdy přesuny skorců ve vodě pod ledem působí na pozorovatele obzvlášť působivě. Schopnost potápět se je mezi pěvci ojedinělá.

Skorec – pěvec, plavec i potápěč

„Skorce dlužno považovati za opravdovou zvláštnost mezi našim ptactvem, neboť spojuje v sobě vlastnosti pěvců s dokonalými potápěči. Ano, on ještě tyto předčí v obratnosti, lehce plove, běhá a lítá pod vodou, nejen klidnou, nýbrž i bystře tekoucí, bouřlivě proudící vodou horských bystřin. Proto zasluhuje obdivu, že bez potřebných pomůcek, t. j. bez blan plovacích, tak lehce a hbitě plove.“

„Zpěv u skorce hraje zcela zvláštní a vynikající roli; zpívá si totiž při všem, cokoli dělá. V noci za úplné tmy si často prozpěvuje tichounce jako „ze spaní“ jednotlivé strofy svojí písně. Zpívá koupaje se, zpívá při okřínu se žírem, se zpěvem „na rtech“ vrhá se v boj se sobě rovným, zpívaje odbývá svou toillettu a za zpěvu loučí se se světem.“

Karel Kněžourek: Velký přírodopis ptáků, 1910

Skorci mají velmi husté peří, které zajišťuje tepelnou izolaci těla při potápění v ledové vodě i při postávání na sněhu za velmi nízkých teplot. Peří je navíc „nepromokavé“, pravidelně promazávané tukem z velké žlázy při kořeni ocasu, takže voda se z ně skutálí hned po vynoření.

V hluboké vodě plavou skorci s pomocí křídel a nohou, po dně vodních toků jsou schopni i chodit. Potápějí se již od 28. dne života, bez problémů dosáhnou hloubky 130 (maximálně 150) centimetrů a výjimečně mohou pod vodou vydržet až 30 vteřin.

Hnízdo skorce vodního

Hnízdo skorce vodního

Starostliví rodiče

Hnízdo skorců připomíná mechovou kouli s bočním vletovým otvorem. Skorci si stavějí svá hnízda na břehových skalách podél vodních toků, v březích mezi kameny nebo kořeny stromů, běžně i na různých stavbách doprovázejících vodní toky.

Časté je hnízdění v polobudkách nebo na umělých podložkách, umísťovaných nejčastěji pod mosty nebo na břehovou regulaci.

Mláďata krmí oba rodiče, ale jejich podíl nemusí být vyrovnaný. V průměru jsou mláďata krmena 8 – 17 krát za hodinu a 300 – 600 krát za den.

Během dne stráví skorci přibližně polovinu času sběrem potravy, které zkonzumují až 80 gramů denně. Potápějí se až 12 krát za minutu a ve vodě tráví 2-7 vteřin.

Kroužkování prozradilo: skorci jsou peciválové

V České republice jsou ptáci kroužkováni více než 70 let. Za tuto dobu bylo odchyceno téměř 15 000 skorců. Každý dvacátý z nich (5,3%) byl znovu kontrolován, v drtivé většině (93% případů) na stejném místě.

Kroužkování prokázalo věrnost našich dospělých skorců svému hnízdišti. Jen 11% se přesunulo do vzdálenosti 1 – 5 kilometry a pouhé dva exempláře hnízdily ještě dále (12 a 34 km). Podobná je i věrnost mláďat svému rodišti – 92% z nich zahnízdilo do 10 km od místa vylíhnutí, 8% do 45 km a jen jediný pták nad 100 km (106 km).

V České republice obývá skorec vodní zhruba dvě třetiny území. Oblíbeným prostředím, kde se skorcům daří jsou rychle tekoucí čisté vodní toky bohaté na kyslík. Takové, které mají kamenité dno a přirozené břehy. Dává přednost vyšším polohám a většinou schází v nížinách podél Labe a Vltavy či v rybničních oblastech jižních Čech a jižní Moravy.

Nejníže hnízdí u severočeského Hřenska (125 m .n.m.) a naopak nejvýš u Luční boudy v Krkonoších (1410 m n.m.). V mimohnízdním období se vyskytuje také na pomaleji tekoucích vodách v nížinách. Česká republika patří mezi země s dlouhodobě stejným počtem skorců – okolo 1000 – 2000 párů.

Co nejvíc ohrožuje skorce vodního?

Radotínský potok nedaleko jednoho z bývalých mlýnů.Změna či úplná likvidace vhodného hnízdního prostředí. Důsledkem regulace vodních toků, budování zavlažovacích systémů nebo vodních elektráren je často výrazné zpomalení rychlosti proudění nebo až dramatický pokles průtoku vody říčním korytem. Podobný vliv má i velkoplošné odlesňování na březích toků.

Vážným nebezpečím je také znečištění vody, následované snížením potravní nabídky. Vzorovým příkladem je okyselování (acidifikace) toků, způsobené průmyslovými emisemi (v podobě kyselých dešťů), či výsadbami čistě jehličnatých lesů podél řek. V kyselé vodě stoupá koncentrace hliníku, která negativně ovlivňuje druhové složení a početnost vodních bezobratlých, tedy vhodnou potravu pro skorce. Snižuje se také dostupnost vápníku pro tvorbu skořápek samicemi a pro růst kostí mláďat.

Pochopitelně, že nepřátele má skorec nejen na straně lidí. Za ztráty na hnízdech odpovídají především predátoři – lasicovité šelmy, drobní savci i ptáci.

Jak pomoci?

Dospělý samec konipasa horského.Nejlepším způsobem jak skorcům (a nejenom jim) pomoci je zachovat pestrou krajinu, protkanou rychle tekoucími a neznečištěnými potoky a řekami, nabízející dostatek vhodné potravy a hnízdních příležitostí.

Společně se skorcem vodním se na našich potocích a řekách vyskytují i další charakteristické druhy – nejčastěji konipas horský, pisík obecný a ledňáček říční.

Všechny tři jsou ohroženy podobnými faktory jako skorec.

Ornitologie (z řeckých slov ornis – pták a logos – věda) je zoologická věda zabývající se studiem ptáků a jejich životem.

Skorec s ulovenými larvami chrostíků.

Skorec s ulovenými larvami chrostíků.

Český název: Skorec vodní
Slovenský název: Vodnár obyčajný
Vědecký název: Cinclus cinclus
Hmotnost: prům. 65 g (samci), resp. 55 g samice
Délka křídla: prům. 93 mm (samci), resp. 85 mm (samice)
Věk: prům. 2-3 roky, max. 10 let
Tah: v ČR stálý druh, přesouvající se v zimě na nezamrzlé části toků v nižších polohách
Prostředí: rychleji tekoucí vodní toky s kamenitým dnem
Snůška: 4 – 5 vajec
Inkubace: 16 – 17 dní
Krmení mláďat: 20 – 24 dní
Hnízdění: 1 – 2 x ročně v březnu až červnu
Potrava: především vodní hmyz a další bezobratlí
Rychlost letu: zhruba 50 km/hod.


Zpracováno z podkladů České ornitologické společnosti - www.birdlife.cz

Další fotografie Tomáše Bělky si můžete prohlédnout na stránkách www.birdfoto.cz

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (3)

Příspěvek z 4. června 2009 v 19:29.
maxíček8 v něm napsal:

jkhngfdghbjjnkmlnjhgtfrtgvhnm

555!!!

Příspěvek z 8. března 2009 v 8:00.
vysavac v něm napsal:

dlouhý ale zajímavý

Je to zajímavý ale hodně dlouhý a nedá se to zapamatovat16
Ale je to moc hezký ptáček194

Příspěvek z 19. února 2009 v 17:18.
AhOjKi-xxx v něm napsal:

Good

Krásně napsaný, divím se že ještě nikdo nenapsal tady příspěvek, asi to lidi moc nezajímá, ale mě jo. Moc krásný ptáček, aspoň sem se dozvěděla něco novýho ...