Slavíka uslyšíte i na vzdálenost několika stovek metrů. V noci za příhodného počasí to může být i více než kilometr! Není divu, že byl letos zvolen ptákem roku právě SLAVÍK OBECNÝ.
Slavík je symbolem krásného zpěvu a námětem pro umělce nejrůznějších žánrů – od spisovatelů, básníků, dramatiků až po výtvarníky a hudební skladatele. Přitom jeho zpěv široká veřejnost prakticky nezná, nemluvě o jeho podobě. Díky skrytému způsobu života a nenápadným barvám uniká pozornosti i tam, kde žije v těsné blízkosti lidí – v parcích, velkých zahradách i chatových koloniích. A právě tam mu díky stále častější likvidaci keřů hrozí největší nebezpečí.
Slavík obecný je nepříliš nápadný pták, který je přibližně stejně velký jako vrabec, ale zároveň také štíhlejší. S výjimkou zpěvu se slavík chová v přírodě velmi nenápadně. Obratně se pohybuje v podrostu, rychle pobíhá po zemi a po vyrušení rychle odlétá.
Hlavním příletovým měsícem slavíka je u nás duben. Hlasitý a nápadný zpěv začíná v našich podmínkách zejména počátkem května, kdy samci oznamují zpěvem svou přítomnost nejen samicím, které přilétají o několik dnů později, ale také cizím samcům.
Hnízdo tvoří hluboká kotlinka, která je pečlivě vystlána loňským jemným listím (velmi často dubovým), stébly travin a kořínky. Vzácně byly v hnízdech nalezeny kousky papíru nebo větvičky thují. Stavba trvá asi 3 až 5 dnů. Vnější průměr hnízda se pohybuje v rozmezí 11 až 20 cm. Plné vzletuschopnosti dosahují mláďata ve stáří 16 dnů.
Mezi nepřátele slavíků patří zejména veverky, krkavcovití ptáci (především sojky) a lasicovité šelmy. V minulosti znamenala pro slavíky nebezpečí také čižba (chytání zpěvných ptáků za účelem odchovu). V minulých desetiletích byly hlavními důvody úbytku slavíků: zmenšení jejich areálu, přímé pronásledování (čižba), nárůst početních stavů koček domácích a změny biotopů. Dnes je významným negativním faktorem ztráta vhodného životního prostředí. První ptáci se vydávají na tah již počátkem srpna. Vlastní odlet je velmi rychlý a poslední ptáci mizí v průběhu září.
Slavík díky svému nápadnému zpěvu, který je často přednášen v noci, byl a je oblíbeným tématem v krásné literatuře. Objevuje se v dílech i největších světových literátů, například Williama Shakespeara (1564 - 1616). Právě on napsal koncem 16. století se svém díle Romeo a Julie následující rozhovor hlavních hrdinů:
Julie: Miláčku, nechoď. Ještě není ráno. Ten pták, který tě zpěvem vyplašil, to nebyl skřivan, to byl slavíček. Každou noc si tu na granátovníku tak prozpěvuje. Byl to slavík, věř mi.
Romeo: Ne, byl to skřivan, posel svítání.
Jednou z velmi známých českých písní, kde se slavík objevuje dokonce v názvu skladby, jsou Slavíci z Madridu, které nazpíval Waldemar Matuška. Připomeňme refrén:
Žízeň je veliká, život mi utíká,
nechte mě příjemně snít,
ve stínu pod fíky poslouchat slavíky,
zpívat si s nima a pít.
Na rozdíl od skřivana polního se slavík obecný vůbec neobjevuje v českých lidových pranostikách. Ale říká se, že někdo zpívá dobře „jako slavík“ nebo má „slavičí hrdélko“. Dalším dokladem obliby slavíka u nás jsou názvy obcí, odvozené od jeho jména. Například moravské obce a města Slavičín, Slavíkovice a Slavíkov.
Slavík obecný (Luscinia megarhynchos)
Samce a samici slavíka nelze na první pohled rozlišit.
Hmotnost: 17-28 g
Délka těla: 17 cm
Nejvyšší prokázaný věk: v přírodě téměř 8 let, v zajetí dokonce 27 let
Potrava: téměř výhradně živočišná (nejrůznější členovci, jejich kukly a larvy, žížaly, pavouci), na podzim také nejrůznější bobule; mláďata téměř výhradně hmyz (zejména brouci a dvoukřídlí)
Tah: přísně tažný druh, přezimuje v tropické Africe severně od rovníku
Hnízdiště: hnízdí na zemi nebo nízko nad zemí, hnízdo je zpravidla velmi dobře ukryto v podrostu, zejména kopřivách
Hnízdění: jedenkrát do roka, při zničení snůšky může zahnízdit podruhé, vzácně i potřetí, při ztrátě mláďat však již většinou nehnízdí
Délka sezení na vejcích: 12-14 dní, sedí výhradně samice
Právní ochrana: obecná ochrana náleží slavíkovi obecnému dle § 5a zákona 114/1992 Sb. v platném znění, v Červeném seznamu ptáků České republiky je v kategorii málo dotčený (LC).
Pták roku
Od roku 1992 vyhlašuje Česká společnost ornitologická kampaň Pták roku (na Alíkovi si o ní více přečtete v samostatném článku Pták roku). Kampaň chce upozornit na zajímavé ptačí druhy žijící kolem nás a vybídnout veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně, zvýšit zájem o ptactvo a přírodu vůbec. Výbor ČSO každoročně vybírá jeden ptačí druh, který se pro příští rok stává Ptákem roku.
Akci doprovází vydání výpravné barevné brožury plné zajímavých informací, fotek a ilustrací, která zájemce dopodrobna seznamuje s vybraným druhem. Brožuru dostávají automaticky všichni členové ČSO, další zájemci si o ni mohou napsat do sekretariátu ČSO na cso@birdlife.cz. Od roku 2003 doprovází vydání brožury též řada akcí na novém webu ČSO (www.birdlife.cz).
Kampaň Pták roku budou od konce dubna do poloviny května 2007 provázet Noci slavíků - vycházky se zkušenými průvodci, zaměřené na poslech slavičího zpěvu a případně dalších ptačích hlasů v době, kdy je slyšet nejlépe – ve večerních a nočních hodinách.
Zpracováno z podkladů České ornitologické společnosti. Autorem fotografií je Josef Hlásek. Jeho další snímky nejen z ptačí říše si můžete prohlédnout na adrese www.hlasek.com.
