Alíkovina

Smutný konec prázdnin

vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny
Jak si v autě povídám s babičkou po telefonu.

Ještě nedávno jsem si s babičkou v autě po telefonu povídal o tom, jak budeme trávit společné prázdniny u ní. Plánovali jsme si výlety, různá dobrodružství, hry v ALÍKOVI a hlavně jsem chtěl, abych babičce pomáhal hlídat pejska Tobíčka, který čekal na operaci. 

Babička sice byla měsíc u nás, ale dostal jsem angínu a 14 dní jsem musel ležet. Proto jsem se ještě víc těšil, že odjedu k babičce, abychom se více užili. Přišlo však velké zklamání. V den odjezdu jsem skončil v nemocnici na infekčním oddělení, a tak jsem nikam neodjel. Jenom jsem se smutně díval z okna pokoje a s babičkou jsem si povídal pouze v telefonu. 

Náš pejsek už je po operaci, já se teď doléčuji doma a těším se, až se uzdravím a k babičce mě rodiče odvezou. Tak to je můj smutný konec prázdnin. 

Vymysleli jsme básničku: 

Babička má Tobíčka,
Nela je má sestřička.
Tobík leží v domečku,
Nela na zahradě sjíždí klouzačku.
Já doma musím zavřený být,
nemoc potřebuje mít klid.
Ale až se uzdravím,
všechno si vynahradím.

Autor: (3 roky)

Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (0)

O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!