Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Šneci ve vesmíru

    vydáno  •  Pohádky

    Toto je příběh dvou kamarádů šneků, kteří se vydají hledat své příbuzné až do vesmíru. Přeji vám hezké čtení.

    Šneci a fén, © Šnekafrický

    Byl krásný slunný den, když šnek Uran zaklepal na dveře svého kamaráda šneka Pluta. „Ahojky!“ zavolal Uran na Pluta. „Ahoj, co potřebuješ?“ zeptal se Pluto. Uran mu vysvětlil, že se hrozně nudí, tak že by mohli něco podniknout. Pluto chvilku přemýšlel, až dostal nápad.

    „Co kdybychom se letěli podívat do vesmíru, jestli tam nemáme nějaké příbuzné? S raketou nebude problém, protože mám známého, který každý den pouští do vesmíru stovky hlemýžďů!“ „Tak jo!“ souhlasil nadšeně Uran, „jenže jakým směrem se vydáme?“ „To neřeš, budeme vymýšlet během cesty,“ odpověděl Pluto.

    Jelikož šneci neměli hlad, vydali se rovnou za Plutovým kamarádem. Ten šnek se jmenoval Měsíček a kamarády Urana a Pluta rychle dopravil do nejbližší volné rakety.

    „Nebojte se, tady nemusíte dělat žádné velké zkoušky, stačí si prostě nasednout do nějaké rakety a už letíte,“ řekl Měsíček.
    „Opravdu?“ podivil se Uran.
    „Opravdu,“ řekl Měsíček.
    Tak si Uran s Plutem sedli do nejbližší volné rakety.
    „A co teď?“ zeptal se Pluto.
    „Teď si dojdu pro obr fén,“ odpověděl Měsíček a odešel.
    Za okamžik už se vracel s obřím fénem.
    „Nyní na vás zafoukám a měli byste odletět,“ řekl Měsíček.
    „3,2,1, ... Teď!“

    Nic se nestalo. Uran s Plutem nikam neodletěli. „Fén je rozbitý,“ řekl smutně Měsíček. Bude asi muset do opravny. Uran s Plutem vyskočili z rakety a šli se na rozbitý obr fén podívat.

    „Kluci, já už asi vím, proč to nefunguje,“ ozval se Měsíček.
    „To by mě teda taky zajímalo,“ dodal Pluto.
    „Všimli jste si, jak je ten fén maličký? Opravdové fény jsou daleko větší. A navíc tu je nápis. Umíte někdo lidštinu?“
    „Já umím,“ ozval se nadšeně Pluto, „je zde napsáno fén pro malé slečny. Takže to očividně nebude fungovat.“
    „No tak tedy dobře, ale na co je tady tento konektor?“ zeptal se Uran.
    „To netuším...,“ zamyslel se Měsíček, „možná jen na ozdobu.“

    Po dlouhém usilování a přemýšlení nad tím, od čeho je tam konektor, se šneci dohodli, že už to nechají být a dojdou si pro opravdový fén. „Já mám naštěstí jako vždy něco náhradního, kdybychom se dostali do podobné situace. Mám zde opravdový fén,“ řekl šnekům Měsíček. Pluto, Uran i Měsíček se dostali do Měsíčkovy úschovny fénů, kde si vypůjčili hned ten největší. Když bylo vše připraveno, zavolal Měsíček na Urana a Pluta, kteří seděli v raketě.

    „Můžeme?“ zeptal se Měsíček.
    „Můžeme!“ zavolali Uran a Pluto.
    „3,2,1, ... Teď!“
    Uran s Plutem vyletěli opravdu vysoko.
    „Je to kvalitní raketa,“ posoudil znalecky Uran.
    Šneci letěli dlouho, až se najednou zastavili. Co to? Narazili do nějaké planety!

    „Pluto, počkej tady, já se jdu podívat, co se stalo,“ zavolal Uran.
    „Vítejte na planetě Šnekov!“ zavolal kdosi neznámý.
    „Hurá! Šnečí planeta!“ Uran byl celý bez sebe.
    „Ahoj, já jsem Merkur,“ představil se ten neznámý šnek.
    „Ahoj, já jsem Uran. Ale kde jsou ostatní šneci?“
    „Odstěhovali se do vzdálené vesnice. Už je to tu přestalo bavit a řekli si, že by chtěli zažít něco nového. Prý je tam úplně jiná civilizace. Odstěhovala se tam i moje rodina. Když jsem jim říkal, ať zůstanou tady, tak na mě začali křičet, že vůbec nechci nic nového objevovat a poznávat a že si teda půjdou sami.“
    „A to jste tady zůstal úplně sám?“ zeptal se Uran.
    „Ano, úplně sám,“ povzdechl si Merkur.
    „To nevadí, já vám zatím ukážu mého kamaráda Pluta. On tam sedí v raketě.“
    „Bude mi potěšením,“ pronesl Merkur.

    Merkur s Uranem se tedy vydali k raketě, ale k jejich zděšení tam Pluto nebyl! „Pomoc!“ slyšeli jen zpovzdálí. Uran zavolal: „Rychle se tam za ním musíme vydat!“

    Oba šneci pádili, jak jen to šlo, aby se co nejrychleji dostali za Plutem. Mohla si na něm pochutnat příšera nebo mohl někde uvíznout! „Haló!“ zavolal Uran do tmy, ale nikdo se neozval. Merkur s Uranem si už mysleli, že je Pluto nadobro ztracený, ale přece jen si všimli jedné stopy. „Podívej se, Urane. To je náhrdelník mé babičky!“ všiml si Merkur. „No jo, a tady je nějaká čepice,“ zvedl nález ze země Uran. „Vždyť to je čepice mého dědečka!

    Urane, už se o svého kamaráda nemusíš bát, dostal se do dobrých rukou mých příbuzných,“ zajásal Merkur. „Uf, to jsem si oddechl. Myslel jsem si, že už Pluta nikdy neuvidím. Jenom by mě zajímalo, jak se k tvým příbuzným dostaneme.“ „Zde stopy končí, takže nezbývá než použít mapu. Kdysi mi ji moje žena předala s těmito slovy: „Kdyby sis to rozmyslel, tak tady máš souřadnice našeho nového domova,“ řekl Merkur.

    Tak se oba kamarádi vydali podle souřadnic mapy až tam, kde by měli být Merkurovi příbuzní. Zanedlouho přišli k menšímu útulnému městečku, kde našli Merkurovy příbuzné i kamaráda Pluta.

    „Ahoj!“ vítali se Uran a Pluto. Pluto Uranovi vysvětlil, že ho tito hodní obyvatelé přivedli až sem. Jen ho trochu vyděsil jejich neobvyklý domácí mazlíček pes. Všichni se domluvili, že zůstanou na tomto úžasném místě napořád. I Uran s Plutem se tu rozhodli žít. Měli se dobře, měli spoustu dobrých přátel a žili spolu šťastně až do smrti.

    Autorka: (11 let)
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (10)

    Příspěvek z 27. března ve 14:44.
    Maty09 v něm napsal:

    Docela dobré. 4 tlapky

    Příspěvek z 14. března ve 12:55.
    Šnekafrický v něm napsala:

    Děkuji za recenze vám všem. :-)$>>X<-@)->-

    Příspěvek z 11. března v 19:03.
    Šnekafrický v něm napsala:

    Jojo, tu hru hrál i můj brácha. 😁😁