Nedávno jsme se rozhodli, že bychom doma chtěli mít nějakého domácího mazlíčka. Chtěli jsme spíše nějakého méně náročného. Dlouho jsme se rozhodovali, ale nakonec jsme se rozhodli. Pořídili jsme si dva malé šnečky z rodu achatina.

Tedy malí byli jen prvních asi 14 dní, kdy vážili 2 gramy, ale nic není navždy, takže teď jsou z nich sedmdesátigramoví šneci. Přesto si je pořád chováme, sice na nás vždy nechají sliz, ale ten jde normálně umýt pod tekoucí vodou.

K chovu toho není potřeba zas až tak moc. Achatiny potřebují krabici s dírkami, aby mohly dýchat, dovnitř dáváme hlínu, sépiovou kost a jídlo. Jedí třeba okurku, pampeliškové listy, šlupky od brambor, jablka nebo hlávkový salát, ale nejraději mají listy od jetele, trojlístky a čtyřlístky.

Je dobré je občas opláchnout pod vlažnou tekoucí vodou, nebo je dát do mokré vany. Také by se jim měly zhruba jednou za dva až tři dny lopatkou vybrat z krabice bobky.

Jejich bydlištěm jsou tropické deštné lesy střední Afriky, tam se dožívají pěti až sedmi let, když je pěstujete doma, můžou se dožít až deseti let. Ale pozor, mohou dorůst až do velikosti 30 cm!