Žila byla holčička a ta se narodila bílá jako šlehačka. A víte proč? Její rodiče a později i ona šlehačku milovali. No kdo by ji neměl alespoň trochu rád? Ale ouha. Jednoho dne, kdy Sněhurce bylo 10, její rodiče zemřeli. Zemřeli tak, že nabourali v autě. Sněhurka byla smutná, ale nakonec se jí ujala její tetička Gizelda. Byla to i královna šlehačkového království, kde Sněhurka bydlela. Ale Gizelda byla zlá. Měla telefon a zeptala se: „Kdo je nejkrásnější na světě?“ A telefon vždy odpověděl: „TY, TY, TY.“
Jednou na Sněhurčiny 18. narozeniny se Gizelda zeptala: „Kdo je nejkrásnější na světě?“ A telefon odpověděl: „TY, TY, TY NE, NE, NE.“ Gizelda se naštvala a práskla telefonem o zem. „ A kdo teda, ty telefone šuntskej?“ A telefon řekl: „SNĚ, SNĚ, SNĚ HUR, HUR, HUR KA, KA, KA.“ A to už byla Gizelda opravdu naštvaná. Vykopla Sněhurku ze zámku a řekla jí: „ Sněhuro, vrátíš se sem a je po tobě.“ Sněhurka smutná odešla. Po cestě potkala jednorožce a ten jí řekl: „Ahoj, jmenuju se Jednorožec Andrej a můžu s tebou kamarádit. Jak se jmenuješ ty?“ A Sněhurka řekla: „Jsem Sněhurka a moc ráda s tebou budu kamarádit. A nevíš o nějakém noclehu?“ A Andrej ani neodpovděl a hned utíkal k chaloupce, která vypadala dost stroze. „Tady budeš bydlet.“ Sněhurka překvapená (nevíme, jestli mile, nebo nemile) a řekla: „Jo jasně, tady? A je tu vůbec telka?“ „Tele- co?.“ A Sněhurka si v hlavě řekla: „Nějakej asi divnej jednorožec, když neví, co je telka.“ A jednorožec odletěl, ale zase přišlo sedm malých chlapečků (nebo liliputů?) a Sněhurka se jich ptala: „Kdo jste a co tu děláte?“ A jeden z chlapečků hned odpoví: „ Jsme sedm trpaslíků. Já jsem Ňouma, tady je Šťoural, vedle Nimral, vedle Kousal, vedle něj Dmitrij, vedle Šprt a ten poslední je Záchod.“ „Teda máte zajímavá jména. Hlavně Záchod má zajímavé jméno.“ A Ňouma řekl: „Ty nám tu budeš vařit, prát a uklízet. My ti zase na oplátku dáme vždycky něco hezkého“ „OK, ale teď jestli se můžu zeptat, neviděli jste někde pokémona Pikachu? Už ho hledám asi 2 hodiny a nemůžu ho najít.“ „Ne, nic takového tu není,“ řekl Záchod.
Tak si tam takhle žili asi 7 let a Sněhurka mezi tím konečně chytila Pikachu. A jednou tam takhle hrála Pokémon Go a přišel nějakej týpek a měl v ruce vrtulku. Sněhurka na něj křičí: „Hej, kámo, co to máš? Nechceš si jít zahrát Pokémony?“ A týpek jí odpověděl: „Ne, díky Pokémoni už nejsou in.“ „A co je teda in?“ zhrozila se Sněhurka. A týpek jí odpoví: „No přece fidget spinery, ty nádhero.“ No a tak se stalo, že týpek jménem Bohdan si vzal Sněhurku, ta se přejmenovala na Gertrůda a už je nikdy nikdo neviděl, protože jeli do Kazachstánu a odtamtud se jen tak někdo nevrátí.
KONEC