Alíkovina

Sněžník bez sněhu?

vydáno  •  Volný čas venku
Pokud patříš k „internetovým turistům“, můžeš sedět celé dny u počítače a „zdolávat“ jeden vrchol za druhým. Jen si zkus zadat do vyhledávače google.cz třeba název Děčínský Sněžník. Za zlomek vteřiny ti počítač nabídne téměř 20 000 odkazů!

© Radkaa

Kromě informací zeměpisných a historických se ti objeví také velká nabídka ubytování a téměř nekonečná přehlídka fotografií současných i historických. Pokud chceš prohlížet rovnou obrázky, pak je dobré ve vyhledávači zvolit přímo sekci obrázky.

Je pravda, že u počítače ti nejspíš nebude zima ani horko. Ale není nad vlastní výpravu. Děčínský (dříve zvaný též Vysoký) Sněžník je ideálním cílem výletů v kterékoli roční době. Děčínský Sněžník (723 m.n.m.) je nejvyšším vrcholem Děčínských stěn a jedním z nejatraktivnějších míst Českého Švýcarska. Je pouhých 7 kilometrů severozápadně vzdálený od města Děčín. Jen s tím sněhem je to v posledních letech poněkud horší…

Hora - placka

Na obzoru je vidět naše největší stolová hora - Děčínský Sněžník.Pokud budeš mít možnost pozorovat Děčínský Sněžník z dálky, pak zjistíš, že je to vlastně hora – placka. Jako kdyby jí někdo uřízl vrchol. Takovým horám se říká stolové hory. Právě z Děčínského Sněžníku jich uvidíš hned několik. Ty už jsou ale za hranicemi, v sousedním Německu. Asi nejlepší pohled na tyto zvláštní hory je z místa zvaného Drážďanská vyhlídka. Budeš-li mít štěstí na počasí, pak ti sluníčko stolové hory nasvítí jednu po druhé jako obrovský vesmírný reflektor. A uvidíš nejspíš i Drážďany. Vždyť vzdušnou čarou jsou vzdálené pouhých 50 kilometrů.

Hora je tvořená svrchnokřídovými turonskými pískovci. Je téměř celá zalesněná. Většinu svahů pokrývají smrkové porosty, v menší míře se vyskytuje borovice, modřín a buk. Pro vrcholovou část jsou typické i břízy a jeřáby. Díky pestré skladbě porostů je Děčínský Sněžník lákavý především na podzim.

Pohledná rozhledna

Rozhledna na Děčínském Sněžníku stojí od roku 1864.Chloubou Děčínského Sněžníku je rozhledna. Patří mezi nejstarší kamenné stavby svého druhu v Čechách. Třicet metrů vysokou věž postavili už v roce 1864 z pískovcových kvádrů. Původně však nesloužila turistům. Byla postavena jako věž pro přesná geografická měření.

Rakousko-uherské mocnářství chtělo vědět, jak velké vlastně je. A tak bylo celé území rozděleno do trojúhelníků, takzvané triangulační sítě, a celé bylo zaměřeno. Opěrnými body zeměměřičů byly terénní vyvýšeniny, na nichž byli majitelé pozemku povinni postavit triangulační věže. Hrabě František Thun, do jehož panství Sněžník patřil, se měl rozhodnout, zda vykácí les nebo postaví dřevěnou vyměřovací věž. Zvolil však mnohem nákladnější řešení: kamennou věž.

Netrvalo dlouho a pod věží vyrostl výletní hostinec (později chata, zbourána v roce 1989). Návštěvníků přibývalo v zimě i v létě. V roce 1883 přijeli na Sněžník první cyklisté až z Drážďan. Od roku 1927 se tu konala také meteorologická pozorování a v roce 1936 zde zachytil profesor M. Färber televizní signál z XI. olympijských her v Berlíně. Po roce 1945 se na Sněžníku několikrát objevili filmaři. Sněžník si „zahrál“ například ve filmu Větrná hora.

Kudy vzhůru?

Na konci 20. století bylo jasné, že bez pořádné opravy rozhledna na Sněžníku zmizí. Naštěstí se potřebné peníze sehnaly a každý, kdo má chuť se může vypravit na vrchol naší největší stolové hory. Nejkratší cesta na vrchol vede z křižovatky před obcí Sněžník, odkud jsou to necelé 2 km vydatného stoupání po červené turistické značce.

Další zajímavé články:

Autor: