Skoro se mi nechce věřit, že tolik dětí nejezdí na tábor. Jen mrkněte na výsledky ankety. Téměř polovina dětí klikla na poslední možnost - na tábor nejezdím. Chválím rozumbrady, kteří si vybírají tábor sami. To není vůbec jednoduché zjistit, kde strávím svůj prázdninový čas.

Jezdit na tábor s oddílem má hned několik výhod. Tou nejdůležitější je parta, kterou už dobře znáte. Kdo vybíral svůj první tábor, jistě se poradil s rodiči, nebo kamarádem. Z vyhodnocení je patrno, že ve škole se tábory moc neřeší.

1. podle doporučení ze školy 22 dětí, 1 %
2. podle rady kamaráda 151 dětí, 10 %
3. podle rady rodičů 184 dětí, 12 %
4. jezdím s oddílem 218 dětí, 14%
5. sám 238 dětí, 15 %
6. na tábor nejezdím 750 dětí, 48 %

Ten můj první tábor byl ve Žraločí zátoce. Neuměla jsem ani jednu písničku při kytaře zpívat, natož na ni brnkat akordy. Když mi táta mával u brány, brečela jsem jako želva a věřila, že svým vzdorem přesvědčím vedoucí, aby mě poslala domů. Praktikant nám ukázal malé stany s podsadou a vysvětlil, jak si máme vybalit kufry. Po mé upřímné otázce „a kde budeme spát“,  se začala smát polovina táborových dětí.

Několik málo dní mi stačilo na zrušení slzavého údolí ve tváři. Nebyl čas pro vzpomínky na domov. Učili mě chodit po laně, škrábat brambory, jíst z ešusu a podivné znaky morseovky. Na opálené tváře jsme malovali indiánské znaky a do copánků zaplétali kopretiny. Všem nezadaným holkám mohu říci, že nejhezčí láska je ta letní – táborová. Tajně jsme se při táboráku drželi za ruce a šeptali si zamilovaná slovíčka.

Propotila jsem hodně triček, než mě unesly svaly a já dokázala přeručkovat na druhý konec řeky. Nejsem kytarový virtuos, ale pár písniček už zvládnu. Nedokážu si představit léto bez druhého domova, kterým je pro mnohé děti jejich tábor. Nezažijete tam sci-fi dobrodružství jako z filmu, ale budete se opravdu bát při noční bojovce. Možná se pohádáte s holkami na pokoji, ale při loučení budete mít rozmazanou řasenku a plný mobil nových čísel. Kluci tu zvládnou proměnu v pořádné chlapy, kteří dovedou osekat strom nebo přežít hlídku s petrolejkou.

Máme i jiné tábory, než ty stanové. Můžete se během dvou týdnů naučit mluvit do rozhlasu, potápět ve vlnách, psát článek, natočit film, nebo jezdit na koni. Záleží na vašem výběru. I přes to se někteří z vás na tábor letos nepodívají. Někdy možná není jednoduché přesvědčit rodiče. Složité bývá i překonat odvahu, když máte odjet úplně poprvé do táborového města. Další důvod se ukrývá v obyčejném - nechce se mi.

Jen nepropadejte smutku, že neuvidíte vlát táborovou vlajku. Prázdniny právě začínají, takže není čas na slzy. Nastává doba úsměvů, radosti a pohody.