Sepsat knihu zvládne každý. Sepsat dobrou knihu chce praxi. Každý rok něco napíšu. Mám už jednu knihu vydanou a druhou rozepsanou. Už to je hezký úspěch. Nicméně mám už v ruce i klávesnici spoustu stránek textu. Dá zabrat, než se člověk naučí psát hezky, najde si styl a hlavně také čtenáře, kterým se bude jeho tvorba líbit.
No a pak přišla umělá inteligence. Zatím jí psaní jde jen trochu, ale její vývojáři jí budou učit, aby se naučila psát co nejlépe. Jenže až se naučí psát velmi dobře, tak bude schopná napsat celé knihy a ty knihy budou skvělé a tak rychle napsané, že je ani nebudeme stíhat číst. Co si pak má počít spisovatel?
V přírodě platí, že když chcete přežít, musíte se přizpůsobit. No a lidská společnost je tomu podobná. Prostě kdo se přizpůsobí, tomu bude dobře. Takže se musí přizpůsobit i spisovatel. Třeba už možná nebudeme tolik psát vlastní texty, ale nápady budou vždy naše. Umělá inteligence nic nezačne tvořit sama od sebe. Musí dostat zadání! A tak možná budeme psát knihy pomocí umělé inteligence místo toho, abychom je psali sami. No a pak i my, spisovatelé, budeme své knihy se zájmem číst, protože nebudeme vědět, co je v nich vlastně napsáno! To vůbec nemusí být špatné.
To je ale ještě budoucnost. Dnes už sice umělá inteligence pro lidi texty píše, ale pak je musí člověk „učesat“, tedy je přerovnat, aby dávaly smysl a byly použitelné. Pro tvorbu knížek se ještě nehodí, ale už nyní vznikají knížky, které umělá inteligence ilustruje. Sice tedy ještě nemůžu psát pomocí této technologie, ale už nyní tuším, že má další kniha bude ilustrovaná za pomocí umělé inteligence!

