Alíkovina

Splněný sen: Život freerunnera

vydáno  •  Sport
Povím vám příběh freerunera, mého kamaráda. Příběh se skutečně stal.

Přeskok hřibu na Broumovsku, © MF DNES

Jednoho dne jsem šla ke své kamarádce, která mi řekla, že se půjdeme, jen tak ze srandy, podívat do tělocvičny. Potkali jsme tam pár kluků, kteří zkoušeli salta, a také jednoho co se na ně koukal. Zeptaly jsme se ho: "Co tu tak stojíš, proč netrénuješ s nimi?" On na to odpověděl: "Já vůbec nic neumím, přitom freerun bych chtěl moc rád umět." Protože jsem dělala gymnastiku, dala jsem mu na sebe telefonní číslo, aby zavolal, když bude něco potřebovat.

Po týdnu mi zvoní telefon, já ho zvedám, i když nevím, kdo vlastně volá. Z telefonu se ozve: "Haló? Jsi to ty, co jsme se potkali v tělocvičně?" Odpověděla jsem, že ano, a zeptala se co potřebuje? "Naučila bys mě nějaké základy gymnastiky?", řekl. Domluvili jsme si spolu sraz v tělocvičně.

Zvládal hvězdu i koutouly. Byl prostě talent. Když to uviděli kluci, ihned mu nabídli, že ho naučí vše co chce. Samozřejmě souhlasil.

Po půl roce jsem se vydala podívat na jejich trénink a nestačila se divit. Uměl snad skoro všechno co oni.

A co je vlastně freerun?

Freerun je umění pohybu, akrobatická sportovní disciplína.

Jednou při procházce parkem jsem uslyšela jak na mě někdo volá. Šla jsem blíž a nevěřila jsem vlastním očím, co se dokázal naučit, zvládal i salta. I když to nebylo úplně špičkové, snažil se.

Dnes jsou to více než dva roky, co se věnuje freerunningu. Za tu dobu zvládl to, co se ostatní učili čtyři roky. Opravdu je to talent. Už od začátku jsem věděla, co v něm je.

Autorka:

Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (0)

O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!