Jak jsem již řekla, začalo to na hodině tělocviku. Poprvé jsem hrála na hřišti. Mě to tam ale neoslovilo a příští hodinu jsem zkusila jít do branky a tam mě to začalo bavit. Jelikož jsem se chtěla hře v brance věnovat i nadále, museli jsme najít nějaký klub, kde bych začala hrát a povedlo se.

Zjistili jsme, že florbalový klub Bulldogs Brno pořádá jarní soustředění. Tak jsem to zkusila. Bylo to prostě úžasný. Naučila jsem se toho za ten týden spoustu a poslední den přišlo to největší překvapení. Jedna trenérka, která nás trénovala, mi nabídla, abych chytala za Mladší žákyně. Byla jsem moc a moc šťastná. Dokonce mi mamka s tátou koupí vybavení za vysvědčení, protože teď chytám ve vypůjčeném vybavení. 

Konečně jsem našla sport, který mě bude bavit do konce života. Jestli chcete začít taky s florbalem, nebojte se a zkuste to. Možná se někdy potkáme na nějakém tom zápase.

Pár slov o brankářích

Brankáři ve florbale, stejně jako ve skoro všech sportech, kde se hraje s míčkem, plní nezastupitelnou roli. Z velké části je to on, kdo rozhodne o výsledku utkání a když udělá chybu, znamená to obyčejně obdržený gól. 

Mezi výstroj patří:
Helma, dres, kalhoty, boty, chrániče na kolena a rukavice . Narozdíl od hokeje nemá brankář hokejku a chytá pouze svým tělem a to vám řeknu, že některé rány opravdu bolí a jsou z nich pěkné modřiny. Ale i tak mě to v brance strašně baví.