Před srazem
Před srazem jsem byla pořád strašně nervózní, přeci jen, byl to můj první sraz. Naštěstí se to ale neprojevilo na výsledcích ve škole. Odpočítávala jsem, kolik hodin zbývá, a nebyla jsem jediná. Večer před srazem byl snad ten nejdelší v mém životě, ještě horší než 24. 12. Ráno jsem se vzbudila hodinu před budíkem, a to ve 4:30. Věděla jsem, že už neusnu, tak jsem vstala. Najednou mi přišlo, že toho je tolik, co musím ještě stihnout. S tátou jsme se nasnídali a přesně v osm vyrazili.
Na místě
Organizátora srazu Pralinku2 jsem potkala na vlakovém nádraží. Po chvíli se připojil i Smejky225. Tam už jsme jen počkali, až vlakem z Prahy přijedou KrálíčekSušenka, Rex999, Andulen a Palačinka1 (omlouvám se, jestli jsem někoho vynechala), a vyrazili jsme směrem Zoo Děčín.
Výhled na Děčín - Alíkovský sraz v Děčíně, © Pralinka2
Po dlouhé cestě
Když jsme došli k zoo a rozdýchali ten příšerný kopec (a poté, co nám utekl Smejky, takže nás bylo i s doprovodem jenom 9 a levnější vstup byl až od deseti osob a poté, co jsme ho zase splašili), jsme se vydali za zvířátky. Po chvíli začalo pršet, takže jsme vytasili svoji tajnou zbraň v podobě deštníku a pláštěnek. Vodovzdorní a s ďábelským úsměvem, že jsme nad matkou přírodou vyzráli, jsme se pustili k medvědům, kde Pralinka říkal, že tam bude zbytek naší výpravy. Nenašli jsme tam ani Medvěda, ani ostatní, tak jsme se vypravili vpřed. Prošli jsme si část krásné zoo, která za šíleného deště tak krásná nebyla (ale můžeme to brát z té lepší stránky, aspoň tam nebyl nával :D).
Méďa - Alíkovský sraz v Děčíně, © Pralinka2
Našli jsme zbytek
Když jsem uviděla, že je před námi i zbytek účastníků srazu, chtělo se mi začít radostí skákat tři metry vysoko. Poté jsme se s vervou schovali k ptákům a to ne kvůli naší bezmezné lásce a obdivu k fascinujícímu ptactvu, ale prostě proto, že tam bylo sucho a teplo. Po zaslouženém odpočinku se naše skupina vydala směrem, kde Pralinka už podruhé říkal, že by měl být i zbytek (jenom chci podotknout, že to, že jsme je tam poprvé nenašli, nebyla chyba Pralinky). Rex byl tak hodný že nám koupil popcorn, a my byli tak hodní, že jsme mu dali i par kousků 
. Dostali jsme od majduly2000 jmenovky a vydali se směrem k východu, a ještě před tím, než jsme zoo opravdu opustili, dali jsme si pod stříškou malé občerstvení v podobě hranolek a coly. Pralinka navrhnul, že bychom se ještě před tím, než půjdeme na palačinky, podívali k rybičkám do akvárka, které patřilo k zoo, takže tam šlo jít na stejný lístek.
V akváriu
Rybičky byly krásné a obdivuhodné, ale nebyly tam jen ryby. Zaujali nás například klokánci, želvy nebo mořští koníci. Po zajímavé prohlídce byl náš nový cíl kavárna.
Fotka z akvária - Alíkovský sraz v Děčíně, © Zdenek K.
Rybičky - Alíkovský sraz v Děčíně, © Pralinka2
V kavárně
Když jsme se pomalu dali zase všichni dohromady a dorazili na místo, nesměla chybět společná fotka. Po ní někdo ukradl Alíkovi hlavu. Pak už jsme si jen dali výborné palačinky, poslali pohled VelkémuBochníkovi, já rozdala všem polštářky na památku a pak byl čas jít.
Na tento úžasný zážitek nikdy nezapomenu. Ráda jsem poznala pár nových lidí a doufám, že nezůstanu jen u toho „pár“.
EmilyyyBlackkk
