Celý sraz pro mě začal v půl šesté ráno, kdy mě vzbudil můj budík. Po klasických ranních činnostech proběhla finální příprava na sraz, kdy jsem se hlavně pořádně oblékla po kárání mamky.

Následně jsme už mohli vyrazit na sraz s Ouřadou, který nás autem odvezl na nádraží do Mariánských Lázní. Cesta autem byla celkem nudná, ale alespoň jsme se se sestrou hezky vyspaly.

Skupinové foto ze srazu v Mariánských Lázních 20. 4. 2024, © Pralinka2

Na nádraží jsme se už setkali i s dalšími uživateli. Chvíli jsme si popovídali, a pak jsme už spěchali na trolejbus, který nás dovezl přímo do města před kolonádu. Zde ta nejmenší z nás (moje sestra) využila příležitosti a začala nás všechny otravovat, takže jsme měli o zábavu postaráno. Já si ale i tak stihla dát dva punče!

Lékařský a KoloJM83, © Maminka Johy

Poté, co jsme si prošli stánky, jsme se vydali na ochutnávku pramenů. Nějaké byly i relativně dobré, jeden chutnal jako perlivá voda a jiné se nedaly ani pít. Samozřejmě nechyběla i ochutnávka lázeňských sušenek. Ale celou dobu pršelo, což nám znepříjemňovalo zážitek.

Když už jsme na kolonádě prošli vše, tak jsme se vydali k lanovce, která nás vyvezla nahoru k miniaturám. U lanovky jsme s mamkou a sestrou vytvořily rodinku s Pralinkou, takže tímto mu děkuji, že mi hrál tátu. :D

U miniatury, © Pralinka2

Cestou na lanovce jsme si užili spoustu legrace, protože kabinky byly k sobě spojené lanem a měly průhledná skla. Také byl z lanovky vidět sníh, byla jsem nadšená jak malé dítě o Vánocích! Nahoře jsme si nejdříve předali pár věcí, a pak jsme udělali hromadné fotky. Následovala návštěva záchodů, které se většina už nemohla dočkat. Mimochodem, pánské záchody jsou velmi hezké…

Kolo s hlavou Alíka, © Maminka Johy

Vzhledem k tomu, kolik bylo hodin, jsme se tam rozhodli rovnou zůstat na oběd. Pár lidí mělo polévku, ale nikdo se nevyhl řízku s brambory, pro pár výjimečných s hranolkami. Kdo měl ještě hlad, tak si dal nějaký dezert. Já jsem měla například palačinky, které mi koupil Rex, takže mockrát děkuji, chutnaly skvěle!

Během celého oběda jsme podepsali prezenční listinu i deník a samozřejmě jsme stihli probrat spoustu zajímavých témat. Taky nechybělo hraní oblíbené mobilní hry pro více hráčů, tímto gratuluji KrálíčkoviSušence k vítězství.

Po obědě jsme si udělali ještě jednu hromadnou fotku a rozloučili jsme se s Mari. Pak už byl čas jít do parku s miniaturami, kde mi Pralinka opět zahrál tátu. Miniaturní napodobeniny známých míst nás fascinovaly a s radostí jsme si je prohlíželi, i když byla zima.

Rex nosí sestru

V parku jsou miniatury například hradu Karlštejn, rotundy ve Starém Plzenci, chrámu svaté Barbory, zámku Lednice, zámku Ratibořice, Ještědu, zámku Červená Lhota a spoustu dalšího.

Miniatura Chrámu svaté Barbory

Miniatura Červené Lhoty

Během procházky v parku vzniklo spoustu zajímavých a legračních fotek, nechybělo ani zpívání a to dokonce tří písniček. A samozřejmě, to bychom nebyli my, kdybychom neprovedli nějakou kulišárnu…

Takže když jsme procházeli okolo trampolíny, tak jsme neodolali a s KrálíčkemSušenkou, Lékem a mojí sestrou jsme tam vlezli, i když byla samozřejmě celá mokrá. To se samozřejmě projevilo na našich ponožkách, které byly zespoda úplně mokré. Když jsme trampolínu trochu vytřeli, tak se k nám přidala i Majda, ale ani její ponožky nezůstaly suché.

Na trampolíně jsme strávili dost času, pak už ale bohužel byl čas jít na autobus. Přijela taková malá dodávka, vypadala opravdu zajímavě, zvenku i zevnitř. Nicméně tou jsme se svezli zpět do centra, kde přišly na řadu poslední nákupy.

Po krátkém zdržení jsme už spěchali na trolejbus, který nás měl dovézt na nádraží. Bohužel měl zpoždění, takže jsme začali spekulovat, zda stihneme vlak, kterým jsme měli všichni jet. Bylo to napínavé, ale nakonec to dopadlo dobře a ke spokojenosti všech jsme vlak stihli dokonce i s rezervou.

Nuda při čekání na trolejbus, © Maminka Johy

Na nádraží nezbylo nic jiného než nasednout do vlaku a jet domů. Cestou mi všichni pomohli s úkolem z angličtiny, za což jim děkuju, sama bych to nezvládla. Také jsme se pořádně najedli a podělili se s ostatními o naše jídlo. S Majdou jsme se rozloučili už v Plzni, ale ostatní pokračovali dále do Prahy. V Praze už opravdu nezbylo nic jiného než se rozloučit a jít domů.

Ve vlaku v Plzni cestou ze srazu, © majdula2000

Chtěla bych všem zúčastněným poděkovat za skvělý sraz, protože jsem si to moc užila a jen tak na to nezapomenu. Jsem ráda, že i přes nepřízeň počasí jsme viděli hodně věcí a většinu času jsme strávili venku. Doufám, že i ostatním se sraz líbil tak moc jako mně. Už se těším na další sraz!

Tady máte ještě edit s fotkami a videy ze srazu: