Alíkovina

Sraz Alíka v Pětipsech

vydáno  •  Volný čas venku
Ano, mohli jsme pro Vás připravit normální sraz. A v Praze. Petřínská rozhledna, Hradčany, Karlův most... A pro vzdálenější účastníky slušné dopravní spojení. Ale my jsme řekli NE!! A připravili jsme sraz v Pětipsech.

Protože jeden ze známých uživatelů Alíka se jmenuje pes_z_pětipes a přitom, jak se přiznal, donedávna ani nevěděl, kde Pětipsy jsou, rozhodli jsme se uspořádat sraz, na kterém by měl možnost navštívit vísku, podle které se jmenuje. Ale protože od 10. 12. do Pětipes přestávají jezdit vlaky, byla jako poslední termín, kdy bylo ještě možno se do Pětipes vlakem dostat, zvolena sobota 9. 12. 2006. Sraz jsme naplánovali, připravili a oznámili. Postupně se přihlásilo asi deset zájemců.

Avšak dva dny před srazem si pes_z_pětipes něco udělal s tlapkou a nemohl chodit, natožpak cestovat na nějaký sraz. V důsledku toho odřeklo účast na srazu i několik dalších přihlášených, pro které to bez hlavního aktéra nemělo smysl. Ale někteří nadále měli o sraz zájem, tak jsme rozhodli, že sraz se přesto bude konat.

Část účastníků dorazila vlakem z Ústí nad Labem. Z rychlíku jsme přestupovali na nádraží Kadaň, které se již od následujícího dne, od 10. 12., přejmenovává na Kadaň-Prunéřov. Už bylo načase, protože za ty desítky let již spousta lidí s jízdenkou do Kadaně se udiveně rozhlížela po pustině u elektrárny a divili se, kam se to dostali a kde je nějaké město. V této stanici jsme tedy přesedli na motorák, který nás dovezl na nádraží Kadaň-město, které se od následujícího dne přejmenovává na Kadaň. Za pár minut k tomuto nádraží dorazila další část výpravy, jedoucí autem.

Tím jsme byli všichni, ve složení Vietcong, WeGo, Pralinka2, Mari1 a její řidič řidičJiří.

Zatím ještě pršelo jen málo, tak jsme se vydali na prohlídku města Kadaně. Viděli jsme hradby, muzeum, Katovskou uličku, galerii U netopýra, kostel, ale psa_z_pětipes by určitě nejvíc zajímala socha psa na věži na kadaňském náměstí. Taky jsme si na chvíli odpočinuli v cukrárně, a tam tam nám taky Mari1 rozdala upomínky na dnešní velkolepou akci. A pak jsme se vydali na vlak do Pětipes.

Protože od následujícího dne měly být všechny vlaky do Pětipes a Kadaňského Rohozce zrušeny jako nevytížené pro naprostý nezájem cestujících, očekávali jsme nějaký opuštěný prázdný vlak, který budeme mít sami pro sebe. Jaké však bylo naše překvapení, když už značnou dobu před odjezdem byla ve vlaku většina míst k sezení obsazena. A pak ještě přijel docela plný motorák od Kadaně-Prunéřova a část lidí z něj přestoupila do přistaveného vlaku do Pětipes. Když jsme nastoupili, museli jsme již zůstat stát v uličce a i tam nebylo moc k hnutí, a to ještě několik lidí stálo na plošině u dveří, kde se normálně stát ani nesmí.

Když jsme v Pětipsech vystoupili, tak už pršelo docela dost. Pošta a prodejna potravin byla podle očekávání zavřená, ale aspoň restaurace nevypadala tak beznadějně, ta otvírala za hodinu. Tak jsme se zatím šli rozhlédnout po vesnici, abychom zjistili, čím je tak významná, že se pes_z_pětipes podle ní pojmenoval. Kromě křesla v potoce jsme nic extrémně zajímavého neviděli. No, ještě jsme viděli nějaké psy, co jiného čekat v Pětipsech. Dohromady jsme za dobu procházky těch psů z Pětipes potkali deset. Někteří jen štěkali z dálky, ale někteří se tvářili docela přístupně.

Poté, co jsme si prohlédli silniční tabule „Pětipsy“, hřiště a kapličku, jsme se postupně vrátili k restauraci. Ještě dvě minuty před otevřením vypadala opuštěně, ale otevřela přesně. Obědy tam sice nevařili, ale teplý čaj nám při tom dešti přišel docela vhod, obzvlášť když byl za velmi přijatelnou cenu 6 Kč. U čaje jsme chvíli poseděli a pohovořili o problémech života, vesmíru a vůbec, a pak jsme se již odebrali na vlak. Když jsme odjížděli, byla již skoro tma. Tentokrát ve vlaku bylo několik volných míst, takže jsme si mohli i sednout, ale ne k oknu.

I přes nepřízeň osudu byl sraz zajímavý, můžete se podívat i na další fotky. I když se hlavní aktér nemohl dostavit a s ním odřeklo účast i několik dalších, sešlo se v této malé vesničce, kam se dá jen těžko dostat, 5 lidí, což je zhruba tolik, kolik se schází na srazech v Brně nebo Ústí nad Labem, a jen o málo méně, než se schází na srazech v Praze. Cíl akce byl téměř splněn; poznali jsme Pětipsy a svezli jsme se tam naposled vlakem, který tam již nepojede. Bylo to pěkné, ale přece jen asi příští sraz uděláme někde, kde se dá schovat před deštěm, naobědvat se nebo koupit pohled.

Fotogalerii z výpravy do Pětipes bez Pětipsa si můžete prohlédnout, když kliknete ZDE.

Autorem fotografií ze srazu v Pětipsech je Pralinka 2 a řidičJiří.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (0)

O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!