Na 11.1.-13.1. jsme odjeli s partou zábavných, super, kamarádských vodáků na víkendový pobyt, kde jsme spali na chatě blízko lyžařské sjezdovky jménem
„Ramzová“.

Sraz byl na autobusovém nádraží, ve dvě hodiny, kde pro nás přijel autobus, byl to moderní, šedý se srdíčky a moc pěkný z venku i zevnitř. Jeli jsme skoro tři hodiny, takže cestou jsem si poslouchala písničky nebo povídala s kamarády. Když jsme přijeli, vytahali jsme věci z autobusu a šli jsme do chaty. Tam jsme po chvilce viděli nástěnku o informacích, byl tam samozřejmě i rozpis pokojů, tak my jsme měli pokoj číslo 3, nebyli jsme tam sami v pokoji, byla tam ještě tříčlenná rodina a jedna starší paní. Byly tam i dvoupatrové postele, ale spala jsem dole. Bylo ještě informační setkání, s panem správcem. A následovala večeře, kde ji jsme měli bohužel jinde, takže jsme museli jít pryč. Jelikož miluji maso, musela jsem si dát kuřecí směs s rýží, mňam! Polévka byla česneková, na té jsem si také pochutnala. Po výborné večeři jsme se přesunuli zpět do chatky, tam jsem si to tak obhlídla, kdo kde bydlí, samozřejmě jsem si pouštěla taky písničky přes repráček, to byl ale hluk... Pak jsem se podívala o patro níže, kde dospělí rozjížděli párty. Nakonec jsem byla tak unavená, že jsem musela jít spát, tím pro mě den skončil.

Následoval další den, kde jsem si mohla konečně zalyžovat, ale až po snídani! Měla jsem takový hlad, že jsem si musela dát „moc“ jídla, přece abych měla energii na tom svahu! . Pak už tak tedy následoval svah, kde jsem s chutí lyžovala! Docela mi to šlo, no . Hlavně byla lanovka, takže jsem si mohla v klidu sedět. Ale pak přišel výstup, což pro mě znamenalo, že je na čase jet. Vstup jsem měla na 3 hodiny, takže jsem si to dost užila! Oběd jsme neměli, jelikož jsme měli nařízenou jenom polopenzi, což mi ani moc nevadilo, protože já hladová ze snídaně nebyla.

Ramzová - lyžařská sjezdovka, © Jureff

Když už mi vstup na sjezdovku vypršel, byl čas jít domů. Ale nebyl konec s lyžováním! Nebo jo? Vlastně jo, pokračoval běh na lyžích, neboli na běžkách. To mi vcelku šlo, na to, že jsem to dělala poprvé, ale nejlepší je prostě lyžování. Brzo po běžkách byla večeře, to jsem opět nemohla odolat masu a zvláště kuřeti, tak to byla ta tečka nakonec v jídle, polévka byla zeleninová. Nejlepší byl ale nakonec karneval, za to jsme byli jako doktorská rodina, jelikož mamka pracuje v nemocnici, tak ji to nějak napadlo. Já jsem byla jako pacientka, která má zavázanou hlavu a zlomený prst, brácha byl taky jako pacient, který měl zlomenou ruku, taťka jako doktor David Ráth a mamka jako jeho zdravotní sestřička. Jak jsme všichni byli převlečení v nádherných, zvláštních, srandovních kostýmech, mohlo se jít představovat. Někteří byli až vtipní jako např. pár gymnastů ze sokola, kde ukazovali tanec jako v sokole. Až skončilo představování kostýmů, mohlo se jít hlasovat na nejlepší kostýmy. Skupiny byly dvě, dětské a dospělé. Můj taťka vyhrál 1. místo spolu s dalšíma. Potom jsem se nějak hýbala tancem, vůbec mi to nešlo, nakonec jsem skončila s kamarády v pokoji, kde jsme si pouštěli písničky, furt jsme si je zpívali. Až nakonec se našel ten čas, kdy jsem musela jít spát. Tak super den a končí.

Poslední den byl smutný, museli jsme odjet, ale nejprve jsem zase snídala! Takovou hromadu jídla... ještě větší jak včera! No jo, tu energii přece musím mít. A pak nadešlo poslední lyžování s vodáky, to jsem si moc užila, i když jsem jednou spadla, ale to bylo nechtěně, střetla jsem se s paní. Super bylo to lyžování!! Ale po skončení jsem musela jít do chatky... věci sbalené, tak jsem byla zde. Pak už jenom udělat pápá chatce a sjezdovce... A jet zpět domů autobusem

Moc jsem si pobyt užila, co vy na tento článek? Napište! Zatím páá