Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Srdnatý národ český

    vydáno  •  Historie

    Bitvu u Thermopyl zná asi každý. 300 Sparťanů a další asi 2–3 tisíce Řeků se postavily desetinásobné přesile. Záměr byl zbrzdit Peršany a získat pro Řecko čas na mobilizaci. Tento záměr vyšel. Ale kdo z vás ví, že se našemu národu podařilo něco podobného? A ne jednou, ale hned několikrát…

    Český lev, © Romulus-Caesar

    Věděli jste, že… Znáte strýčka Skrblíka z Kačeřích příběhů? Nechutně bohatého strýce malých kačerů Dulíka, Bubíka a Kulíka? V originále se tato postavička nejmenuje Skrblík, ale právě Dagobert. Podle velmi bohatého krále.

    Píše se rok 631 nebo 632 (přesný rok není znám). V Sámově říši se šikuje obrovské vojsko krále Dagoberta I., nejbohatšího a nejmocnějšího krále své doby. Kdo má peníze, má i vojsko. Přesné síly nejsou sice známy, ale o jasné převaze Dagobertovy armády vypovídá již první fáze, kdy zdecimuje hned 2 křídla Sámových mužů. „Musíme se stáhnout do Wogastisburgu,“ uvědomují si Slované a utíkají do opevněného hradiště s vysokými valy a palisádami. Dagobert si mne ruce: „Tak, a jsou v pasti.“ To se ale hluboce mýlí… Slovanské hradiště je pevné jako skála. Umírá velký počet obléhatelů. Nakonec Dagobertova armáda prchá. Prchá tak rychle, že na místě zůstává její výzbroj i výstroj.

    Poznámka: Kde přesně se Wogatisburg nacházel dnes bohužel nevíme. Je mnoho teorií, ale ani jednu se zatím nepovedlo spolehlivě prokázat.

    Věděli jste, že… Karel IV. se hlásil k odkazu Karla Velikého, dokonce se považoval za jeho potomka?

    Karel Veliký si roku 805 prohlíží pláně české krajiny. Je třeba odsud vyhnat Avary a podrobit si místní Čechy. Zpropadené kmeny. Troufají si vzdorovat nejmocnějšímu a nejsilnějšímu dobyvateli své doby. Nejprve Karel prochází územím celkem hladce. Plení a vypaluje. Poté se před ním rozprostřou bažiny. Uprostřed bažin se rozkládá obrovské hradiště. I 10 metrů vysoké valy s ostrými kůly a vysokými palisádami vypadají nedobytně. Karel se však rozhodne pokořit Čechy jednou pro vždy. Mnoho mužů umírá už v bažinách a ty, co se přece jen dostanou k pevnosti, čeká ostrý kůl, vrhnutý oštěp, vystřelený šíp nebo svržený kámen. Po 40 dnů Karel bezúspěšně obléhá hradiště Canburg. Docházejí muži i zásoby. Karel je nakonec nucen se stáhnout a nechat Canburg na pokoji.

    Poznámka: Roku 806 se Frankům přece jen podařilo Čechy donutit alespoň k odvádění částečného tributu.

    Věděli jste, že… Břetislav I. byl kronikářem Kosmou jmenován jako „český Achilles“?

    Roku 1040 se Břetislav musí bát. Do jeho Čech se hrne Říše římská v čele s pomstychtivým Jindřichem. Je jich moc. Strašně moc. Jsou to nejlepší rytíři s nejmodernější výstrojí. Tohle Břetislav nemůže vyhrát… Ne v přímém boji. Břetislav nastraží lest. Jindřich má rudo před očima a hlava nehlava se hrne ku Praze. Jeho vojsko musí projít tehdy husté lesy v okolí. Najednou před rytíře padne kmen. Za chvilku na ně prší kameny, oštěpy a klády. Zmatené Jindřichovy šiky nemají kam uhnout. Taková potupa! Parta sedláků bez zbroje s obyčejným kopím a kamenem v ruce rozmetá mocné říšské vojsko…

    Poznámka: Nakonec se Břetislav Římské říši přece jen podrobit musí, nicméně jednáním získává celé území Čech, Vratislavsko a Hlohovsko.

    Věděli jste, že… Výsledek bitvy nastolil habsburskou nadvládu a geopolitické uspořádání, které prakticky přetrvalo až do roku 1918.

    Píše se rok 1278. Přemysl Otakar II., král železný a zlatý, má před sebou další z mnoha bitev. Spojená vojska německého krále Rudolfa I. Habsburského a uherského krále Ladislava IV. Kumána se mají čeho bát. Král železný se Přemyslu nepřezdívá pro nic za nic. Navíc místo vybrané pro bitvu dobře zná, už jednou zde dosáhl drtivého vítězství proti Uhrům (dnešní Maďarsko). Vojska se střetla a štěstěna si dlouho nemohla vybrat, na kterou stranu se přiklonit. Tu byly v ohrožení nepřátelé – tu vojsko Přemyslovo. „Utíkají! – Utíkají“ – ozvalo se najednou. To Čechy zmátlo a rozložilo. „Všichni chraňte Václava (syna Přemysla)!“ zvolá Přemysl a vrhá se sám mezi nepřátelské šiky, kde nalézá svou smrt.

    Poznámka: Tato bitva sice k vítězství nevedla, nicméně byla důležitá v českých dějinách.

    Věděli jste, že… Legenda praví, že když se husité blížili k Domažlicím, začali zpívat svůj pověstný bojový chorál „Ktož sú boží bojovníci“? To do srdcí nepřátel vneslo takový strach, že začali prchat. Kardinál dokonce měl ztratit svůj klobouk.

    14. srpna 1431 mají katolíci už dost odbojných husitů, kteří vyhrávají jednu bitvu za druhou, a vypraví proti nim další křížovou výpravu, asi 269 000 vojáků táhne k Domažlicím. Proti nim vyráží asi 98 000 husitských bojovníků. Husité se dokázali rychle a snadno přesouvat a manévrovat. Proti tomu neměli těžcí křižáci šanci. Chaos způsobil, že velká část křižácké armády začala prchat. Husité měli na kontě další drtivé vítězství.

    Poznámka: Kardinál Cesarini prý z bojiště prchal převlečen za prostého vojáka.

    Věděli jste, že… Švédská armáda byla jednou z nejmodernějších a nejlepších své doby. Roku 1632 Gustav II. Adolf, nejmocnější švédský král, padl v bitvě s vojskem, kterou nevedl nikdo jiný než Albrecht z Valdštejna.

    30letá válka spěje roku 1648 ke svému konci, švédské vojsko se vrací přes Čechy a plení, co může. Dokonce jsou rozkradeny i Rudolfínské sbírky. Když je vypleněn západní břeh Vltavy, obrátí útočníci svou pozornost ke Starému městu. „Tak to ne! To nedopustíme!“ řekne si parta studentů a společně s měšťany se zabarikádují na Karlově mostě. Celkem brání Staré město kolem 750 studentů. Švédové útočí se silou 4 100 mužů. Obléhání ale nejde tak hladce, jak Švédové předpokládají, a tak na pomoc přichází dalších 8 000 mužů. Celkem tak proti 750 studentům stojí 12 100 profesionálních vycvičených vojáků. Pražané brání Prahu 99 dní! Švédům dochází pomalu zásoby i střelný prach. Vše nakonec ukončí Vestfálský mír. Švédové se sbalí a bez jediného dalšího výstřelu opustí oklikou českou zemi. Na barikádách umírá 219 studentů. Na druhé straně jsou však ztráty mnohem vyšší – 500 mrtvých a přes 700 zraněných.

    Poznámka: Obrana Prahy je sice ukázkou srdnatosti našeho národa, nicméně po třicetileté válce je země zbídačená a vydrancovaná. Doba je nazývaná doba temna v důsledku toho, že v tomto regionu bylo zabito mnoho lidí a mnoho jich muselo odejít kvůli náboženskému přesvědčení. Jedním z nejvýznamnějších Čechů, kteří odešli, byl např. Jan Amos Komenský.

    Češi vybojovali spoustu bitev, některé prohráli, některé vyhráli. Bylo jich opravdu hodně, snažil jsem se v článku vypsat zajímavé bitvy. Která se vám nejvíce líbila? O které bitvě jste vůbec netušili?

    Děkuji za přečtení článku a těším se brzy u dalšího…

    Zdroj využitý k doplnění jmen apod.: Wikipedie.

    Slovníček:

    zdecimovat = zničit
    křídla mužů = část armády
    val = do výšky navršená hlína
    palisáda = dřevěná hradba tvořená nejčastěji ostrýmy kůly
    obléhatelé = ti co obléhají nějaký hrad a chtějí ho dobýt
    tribut = platba (finanční nebo naturální) placená vládcem jiným panovníkům (v tomto případě za mír)
    výstroj = v tomto případě nejsou myšleny ani lyžáky ani kulichy, ale např. brnění a přilbice
    mobilizace = povolání mužů k armádě / shromáždění armády
    srdnatý = odvážný, statečný
    šik/y = vojdenský útvar - uskupení vojáků
    plenit = drancovat, rabovat, loupit
    chorál = sborový zpěv
    geopolitické vlivy - zeměpisné a politické vlivy na historii lidstva

    Související Alíkovina:

    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (8)

    Příspěvek z 26. března v 8:10.
    Romulus-Caesar v něm napsal:

    Dari: Jsem moc rád, že se ti to líbí.

    Viktorie7:Já moc děkuji za pěkný komentář

    Kubík111: Podobný příběh se odehrál např. roku 9 n. l. v Teutoburském lese kde germánské kmeny zlikvidovaly slavné římské legie. Děkuji moc za vysoké hodnocení.

    Alpina: Moc děkuji. Problém dějepisu je, že se špatně vyučuje, přitom se z historie dá poučit i dnes. Děkuji moc.

    Příspěvek z 25. března ve 20:19.
    Alpina v něm napsal:

    Já se určitě nenudil a přišel jsem si na své. A jak koukám tak nejsem sám. Důkaz toho že i historie může být zábavná, ale musí se umět pěkně podat.

    Příspěvek z 25. března v 18:49.
    Kubik111 v něm napsal:

    Je zajímavé, že přeci jen obyčejní lidé, ani ne bojovníci dokážou lstí přemoct obrovskou římskou armádu. ok
    5 tlapek