Alíkovina

Starokladrubský kůň – jediná živoucí kulturní památka

vydáno  •  Příroda
Není to sice žádný zámek, hrad a koneckonců ani jiná pamětihodnost, přesto si rozhodně zaslouží naši pozornost a obdiv. Ano, světe div se, řeč je skutečně o koních. Starokladrubský kůň, jediné původní české plemeno, byl vyšlechtěn v českém dvorním hřebčíně v Kladrubech nad Labem.

Starokladrubské spřežení - Dvojspřeží starokladrubských běloušů při ukázce zápřeží ve Slatiňanech., © Běla Fialová

Hřebčín, s následným chovem starošpanělských koní, obdržel darem od českých stavů budoucí císař Maxmilián II. v roce 1560. Rudolf II. mu pak roku 1579 udělil statut císařského dvorního hřebčína. V majetku císařské rodiny zůstal až do zániku monarchie v roce 1918.

Záznamy o počátcích chovu starokladrubských koní bohužel shořely při požáru hřebčína v roce 1757. Při něm byly poničeny kromě zámku a kostela také stáje. Za vlády Josefa II. byl ale celý areál obnoven. Původně byli starokladrubští koně chováni v různých barevných variantách. Od konce 18. století už pouze v barvě bílé a černé (tzv. vraníci).

Cílem chovatelů vždy byl tzv. galakarossier – mohutný kočárový kůň určený pro ceremoniální účely panovnických dvorů. Bělouše využívala šlechta, vraníky církev.

Osud však tomuto českému unikátu nebyl příliš nakloněn. Ještě v 19. století byli starokladrubští koně mírně rozšířeni i mimo kladrubský hřebčín. Jejich počet však velmi rychle klesl s koncem monarchie v roce 1918. Vrané stádo téměř zaniklo. Dnes tak můžeme černého starokladrubského koně, chovaného ve Slatiňanech (necelých 40 km od Kladrub nad Labem), obdivovat jen díky profesoru F. Bílkovi z Vysoké školy zemědělské v Praze, který se zasadil o obnovu jejich chovu. K dispozici přitom měl pouze 3 hřebce polobratry a 10 vraných klisen (čistokrevné byly z tohoto počtu pouze dvě).

Starokladrubský bělouš

Starokladrubského koně určitě poznáte

Říkáte si, že poznat kladrubské spřežení mezi mnoha bude těžké? Nevěřte tomu. Má na sobě hned několik spolehlivých poznávacích znamení. Tím, co jistě nepřehlédnete, je v první řadě tzv. klabonosá hlava (vyklenutá, výraznější je přitom u vraníka).

Dalším důležitým znakem je jeho typický pohyb. Především v klusu je patrné, jak vysoko zvedá přední nohy a jak je to elegantní.

Jestliže někdy zavítáte do Kladrub nad Labem a zastavíte se u ohrad, všimnete si další zvláštnosti. Bílým klisnám se totiž rodí tmavá hříbata (podobně jako u jejich nejbližšího "příbuzného“ lipicána). Svou krásnou bílou barvu získají obvykle až mezi 5. a 7. rokem života, někteří dokonce později.

Kladrubský vraník

Barokní kůň se v současnosti určitě neztratí

Starokladrubský kůň se řadí do tzv. barokních plemen koní. Říkáte si, že jako kůň kočárový, původně určený především pro panovníky, dnes příliš uplatnění nemá? Opak je pravdou.

Velmi dobře se mu daří v soutěžích spřežení. Využíván však je také k drezurnímu ježdění, stejně tak k ježdění či zápřahu ve volném čase. Pro svou nesmírně vyrovnanou povahu se skvěle hodí, a je také často využíván, k hipoterapii (léčbě lidí pomocí koní, např. jízdou na koni).

Potkat koně z Kladrub nad Labem nebo ze Slatiňan můžete ale klidně i ve městě. Tam pomáhají ve službách městské policie, například v Pardubicích, Ostravě nebo v Praze.

Šestispřeží kladrubských koní jistě znají i ti, co se zajímají pouze o dostihový sport. Hned dvě se totiž pohybují po pardubickém dostihovém závodišti v den konání slavné Velké pardubické steeplechase.

A koneckonců už zase plní svůj původní úkol. Při významných příležitostech i dnes znovu vozí krále. Bílé spřežení starokladrubských koní využívá královská rodina v Dánsku (9 koní) a ve Švédsku (3 koně, letos přibudou další tři).

Kobyly starokradrubských běloušů s hříbaty.

Važte si ho, lidé

Vzácnost starokladrubských koní mimo jiné dokládá i jejich počet – asi 1 400 koní (v České republice je přitom více než 63 tisíc koní). Z toho plemenných koní je pouze 501 (58 hřebců a 443 klisen). To znamená, že mluvíme o kriticky ohroženém plemeni. Hranicí pro určení ohroženého druhu je přitom 1 000 plemenných klisen (nebo 4 000 jedinců příslušného plemene).

To, že je starokladrubský kůň skutečně něčím výjimečným a neměl by jen tak zmizet ze světa, uznala i Česká republika. V roce 1995 se tak starokladrubský kůň stal první živou kulturní památkou. Národní kulturní památkou se pak stalo v roce 2002 tzv. kmenové stádo společně s kladrubským hřebčínem. V roce 2006 byl také podán návrh na uvedení plemene starokladrubského koně na seznam UNESCO jako kulturní dědictví lidstva. Na výsledek si však budeme muset ještě chvíli počkat.

Tip na zajímavý výlet: národní hřebčín Kladruby nad Labem

Prohlédnout si stáje hřebčína v Kladrubech nad Labem i ve Slatiňanech je možné v návštěvní sezoně od 1. dubna do 31. října (vždy kromě pondělí). Návštěvu lze doporučit v období od dubna do června i jako zajímavý tip na školní výlet.

A pokud budete chtít raději vidět starokladrubské koně přímo v akci, příležitostí je více než dost. Letos v květnu budou opět oba hřebčíny (Kladruby nad Labem i Slatiňany) otevřené na Den koní, v červnu pak vybízejí k návštěvě kladrubského hřebčína a jeho okolí i Velké jezdecké dny. Tam se divákům předvedou v plné kráse obě varianty, tedy bílí i černí koně starokladrubští.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem, jeden z nejstarších velkých hřebčínů na světě, už sám o sobě stojí za zhlédnutí. A když už budete v Kladrubech nad Labem, určitě se vyplatí ujet ještě pár kilometrů a navštívit Slatiňany. Ty jsou součástí národního hřebčína od roku 1992. Najdete zde kromě černých starokladrubských koní i v zámku umístěné hipologické muzeum (hipologie = věda o koních).

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (17)

Příspěvek z 16. ledna 2009 v 19:25.
vitany v něm napsal:

koně-jednorožci-pegas=krásný zvířata

KOŇE jsou krásná zvířata jeden by si hned takovího koně koupil jenže to není jen tak kůň stojí docela dost KČ.Já chodim každý den asi sto metrů za náš dům  tam je totiž ohrada a vní naši sousedé mají haflingera klisnu jmenuje se Ajda . JEDNOROŽCI je to větší kůň s rohem sou bílí a podle legendy se nazívají Mýtyk. PEGAS je kůň s křídli jsou většinou bílí a někdy i barevní když se vznášejí v oblacích ocas jim slouýí jako kormidlo .

Příspěvek z 9. srpna 2008 v 16:22.
Terís v něm napsal:

koně

Já mám koníky mooooooooc ráda, jezdím na nich a mamka mi jednoho koupí.41621

Příspěvek z 1. srpna 2008 ve 14:13.
Tikujanka v něm napsal:

živoucí památky

myslím, že každé plemeno koní nebo kteréhokoliv jiného zvířete by mělo být živoucí kulturní památka. Promiňte, že zas píšu o koridě, ale i španělský aréní býk by měl být podobná památka. Pokud se ochráncům zvířat podaří zrušit býčí zápasy, tak aréní býci vyhynou13. Myslíte si snad, že někdo bude živit stádo býků z peněz od turistů, co budou navštěvovat jeho ranč jako kuriozitu? Jinak, tam kde se nyní chovají aréní býci by se po zákazu koridy chovali nějaký výnosný masný plemena.13. Prosím napište mi svůj názor.