Alíkovina

Šťastný život s fotbalem

vydáno  •  Sport · Čtenáři píší Alíkoviny
Fotbal hraji od svých čtyř let. Začal jsem hrát v Bohunicích. Jako malé dítě jsem neuměl vůbec nic. Ale snažil jsem se. Hrál jsem do sedmi let a pak jsem to vzdal. Myslel jsem si, že ze mne nikdy nic nebude.

Starší žáci Jan Hrach a Marek Wohlgemuth trénují hlavičkové souboje v areálu českobudějovického Dynama. (červenec 2005), © MAFRA

Po šesti měsících řekl mému taťkovi trenér z Bohunic, že mě chce trenér Čafka ze Židenic. Začal jsem tam hrát, ale moc mě to tam nebavilo. Vrátil jsem se zpět  do Bohunic.

Až když mi bylo deset let, tak jsem šel pryč nadobro. Po několika měsících jsem od svého kamaráda, který také hraje fotbal, dostal pozvánku do klubu. Přijal jsem ji a udělal jsem dobře.

Od té doby hraji výborně. Hodně se zlepšuji. Dokonce mám střídavý start na Moravské Slavii. Jsem šťastný, že hraji fotbal. Ani nevíte jak.

Autor: (14 let)

Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (0)

O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!