Alíkovina

Stíny strachu

vydáno

Vidíš je? Stojí přímo za oknem. Stíny strachu, které tě děsí. Stíny, které se na tebe šklebí a touží po tom tě polapit, vystrašit a ochromit. Ale neboj se, vždyť jsou jenom za oknem.

Měsíc v úplňku, © Pralinka2

Poslední dobou si uvědomuji, jaký jsem strašpytel. Bojím se nových věcí, bojím se nových kroků do neznáma, bojím se posouvat se někam. Mám strach využívat své talenty, mám strach mluvit s lidmi a mám strach, když jdu spát. Strach o mé nejbližší mě už téměř ochromuje. Co když se jim něco stane?

Asi v tom nejsem sama, že? Nejsem jediná, kdo prožívá strach. Vsadím se o cokoli, že se taky bojíš. Alespoň občas, alespoň trochu. Taky čas od času uvidíš za okny stíny, které tě vyděsí. Připomínají ti, co všechno se může stát. Křičí na tebe, že se můžeš ztrapnit, že můžeš selhat. Nemusí se ti to povést, možná to totálně poděláš. Už máš strach?

Ty stíny jsou tady proto, aby tě vyděsily. Aby tě možná odradily od tvých plánů a snů. Jsou tady proto, aby ti připomínaly veškeré nástrahy a překážky. Ale jsou jen za oknem. Sice je vidíš, ale nemůžou k tobě, pokud ty sám/a neotevřeš okno. Neotvírej ho. Podívej se na ně a zatáhni závěsy. Je v pořádku mít strach, ale ještě důležitější je umět ho překonat a neotvírat mu. Protože když mu nedáš prostor, nedostane se k tobě.

Já mívám strach pořád. Ale učím se, že mu nemusím dávat místo ve svém životě, že ho nemusím pouštět dovnitř. Učím se jej překonávat. Když mám z něčeho strach, tak to udělám. Ne vždy se mi to povede a někdy jsem z toho roztřesená jak osika, ale stojí to vždycky za to, protože mě to pokaždé posune o kus dopředu.

Kdybychom nepřekonávali své strachy, zůstaneme pouze na místě a za pár let, když se otočíme, abychom zhodnotili uplynulé roky, zjistíme, že jsme svůj život totálně promarnili. A druhou šanci už nedostaneme.

Tak do toho, neboj se!! @)->-

» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (9)

Příspěvek z 29. listopadu 2018 v 17:12.
číča800 v něm napsala:

proč opisuješ článek?8-o

jj je to pěkný článek

Příspěvek z 31. ledna 2018 v 8:30.
F-L v něm napsal:

Poslední dobou si uvědomuji, jaký jsem strašpytel. Bojím se nových věcí, bojím se nových kroků do neznáma, bojím se posouvat se někam. Mám strach využívat své talenty, mám strach mluvit s lidmi a mám strach, když jdu spát. Strach o mé nejbližší mě už téměř ochromuje. Co když se jim něco stane?
Asi v tom nejsem sama, že? Nejsem jediná, kdo prožívá strach. Vsadím se o cokoli, že se taky bojíš. Alespoň občas, alespoň trochu. Taky čas od času uvidíš za okny stíny, které tě vyděsí. Připomínají ti, co všechno se může stát. Křičí na tebe, že se můžeš ztrapnit, že můžeš selhat. Nemusí se ti to povést, možná to totálně poděláš. Už máš strach?
Ty stíny jsou tady proto, aby tě vyděsily. Aby tě možná odradily od tvých plánů a snů. Jsou tady proto, aby ti připomínaly veškeré nástrahy a překážky. Ale jsou jen za oknem. Sice je vidíš, ale nemůžou k tobě, pokud ty sám/a neotevřeš okno. Neotvírej ho. Podívej se na ně a zatáhni závěsy. Je v pořádku mít strach, ale ještě důležitější je umět ho překonat a neotvírat mu. Protože když mu nedáš prostor, nedostane se k tobě.
Já mívám strach pořád. Ale učím se, že mu nemusím dávat místo ve svém životě, že ho nemusím pouštět dovnitř. Učím se jej překonávat. Když mám z něčeho strach, tak to udělám. Ne vždy se mi to povede a někdy jsem z toho roztřesená jak osika, ale stojí to vždycky za to, protože mě to pokaždé posune o kus dopředu.
Kdybychom nepřekonávali své strachy, zůstaneme pouze na místě a za pár let, když se otočíme, abychom zhodnotili uplynulé roky, zjistíme, že jsme svůj život totálně promarnili. A druhou šanci už nedostaneme.
Tak do toho, neboj se!!

Příspěvek z 29. ledna 2018 ve 20:42.
F-L v něm napsal:

Husty