Alíkovina

Sto let stará kritika termínu letních prázdnin

vydáno  •  Prázdniny · Škola · Historie

Dne 14. března 1920 vyšla v Lidových novinách krátká zprávička, která kritizovala nařízení ministerstva ohledně termínu letních prázdnin. Přinášíme tento text v nezměněné podobě tak, jak tehdy vyšel, jako zajímavý pohled na historii prázdnin... a vlastně i historii žurnalistiky.

Článek o prázdninách z Lidových novin ze 14. března 1920, © redakce Lidových novin

Hlavní letní prázdniny na školách

Letošního roku upravilo ministerstvo školství tyto dny způsobem ne právě šťastným. Příslušný výnos neuspokojil žádné z interesovaných stran, ani žactva ani učitelstva ani rodičů ani veřejnosti. Nemíníme nikterak jejich krátkost (stanoveny pouze na 6 neděl, po případě, budou-li se nahrazovati prázdné dny v den všesokolského sletu, jen na měsíc!). Nikdo není dnes pro zkracování školy, jež bylo praktikováno za války. Nechť nejsou prázdniny o nic delší, než bývaly v dobách předválečných.

Ale proti čemu jsme a proti čemu staví se každý, kdo má na mysli nejúčelnější využití prázdninové doby po stránce hygyenické i hospodářské, to jest datum prázdnin. Zaváděti u nás prázdniny od 1. července do 1. září jest chyba, vyplývající z neznalosti hospodářských našich poměrů.

První polovina září jest u nás dobou nejpilnější hospodářské práce, a venkov nemůže a nechce v této době pohřešovati mladých svých pracovníků. Zavolati 1. září mládež do škol znamená poškození, ne-li ochromení hospodářské velikého rozsahu. Vždyť již loni ministerstvo musilo na konec povoliti.

Nuže, nač má po této zkušenosti vystavovati se úřad novým výtkám. A že přijdou, jest jisto, neboť zahajovati školu prvním zářím jest u nás proti přírodě. Příslušným činitelům v ministerstvu školství důtklivě připomínáme: zaveďte prázdniny od 15. července do 15. září, a uspokojíte celou veřejnost a všechny strany. A učiňte tak definitivně, ať vybředne škola z ustavičných provisorií.

Proč byly loňského roku prázdniny překládány na dobu od 1. července na 1. září, jest hádankou. Pro červencová vedra? To asi ne, vždyť letos dalo právě vyšlým nařízením ministerstvo celý červenec škole! Či proto, aby mládež připravena byla o nejkrásnější část celého roku, kdy veškeré ovoce zahradní i lesní jest v úplném zrání, kdy počasí bývá nejstálejší a nejzdravější?

V otázce tak důležité, týkající se veškerého obyvatelstva, měla by se dotázati též širší veřejnost po mínění a učitelské sbory přibrány býti k poradě. Na celé věci je nejsmutnější skutečnost, že ministerstvo školství zvyká si v poslední době stále častěji vyřizovati důležité otázky ryze byrokraticky bez dotázání sborů.


Dodatek od Alíka: Tento nepříliš názorově vyvážený text nebyl nijak podepsaný, vyšel na čtvrté straně v rubrice „Denní zprávy“. K jeho přetisknutí nás inspirovaly úvahy o možném dopadu koronaviru na letošní prázdniny. Za historický nález vděčíme videu ze seriálu Před 100 lety, naskenovaný originál textu si můžete prohlédnout na webu LN nebo v online čtečce.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (3)

Příspěvek z 17. března v 17:34.
Pralinka2 v něm napsal:

Co se týče hospodářských prací v zemědělství, tak si matně vzpomínám, že za mých mladých let jsem se nemohl zúčastnit brigády při sklizni jahod, protože mi v tom bránila červnová školní výuka. Takže posun letních prázdnin kvůli zemědělským pracem jistě ano, ale kterým směrem?

Příspěvek z 14. března v 19:03.
Alík v něm napsal:

Ministerstvo školství se tehdy článkem novinovým poučiti nenechalo a prázdniny od začátku měsíce červencového ponechalo.

Veškeré žactvo jest nyní již sto let souženo zármutkem, že na venkově nemůže první polovinu září pomáhati s hospodářskými pracemi, ale proti ryze byrokratickému rozhodnutí ministerstva nic nezmůže. Co naplat, že je taková doba prázdnin proti přírodě. Nechť je mládeži současné útěchou, že činitelé, kteří dny letních prázdnin před stoletím takto upravili, už zajisté skonali věkem.

Příspěvek z 14. března v 16:39.
JáJá1 v něm napsal:

Zajímavé.:->