Sedím v autobusu. Za jeho okénky se míhá typická anglická krajina. Svěží tráva je spásána dobytkem, který se zde pohybuje. Dešťový mrak, plující oblohou nad údolím kolem řeky Avon, nikoho nepřekvapuje. Kapky vody se vsakují do trávy - najednou se zdá ještě zelenější, než kdy dřív. Nikde jinde na světě nemá tráva takovou barvu. Je jedinečná a patří pouze sem, do Anglie.

Zatímco se vzdalujeme od městečka Salisbury, průvodce Paul mluví do mikrofonu. Anglicky nám vypráví o historii místa, kam jedeme. Sálá z něj nepřeberné množství energie, které vkládá do hlasového projevu. Okamžitě jsem poznala, že Stonehenge je pro něj tématem číslo jedna. Říká, že stavba Stonehenge začala kolem roku 1900 před naším letopočtem.

Nejdřív byl vystavěn kruh s průměrem 100 metrů, kam byly umístěny několikatunové kameny, které se nám nyní tyčí nad hlavami. V současné době jsou ale některé z kamenů zality betonem, protože během světových válek začaly kvůli velkým otřesům vypadávat. Dříve byly pouze umístěny do jam a utěsněny kamennou drtí. I přes zalití do betonu však jeden z kamenů při velké vichřici v roce 1963 spadl. Odborníci se domnívají, že Stonehenge mohlo sloužit jako pohřebiště dávných obyvatel anglických plání.

Mezitím se ráz krajiny změnil. V širých pláních, které se zde rozprostírají, se začínají objevovat nepatrné kopečky - mohyly dávných obyvatel jižní Anglie. Vím jistě, že jsme velmi blízko našemu cíli. Vidím Stonehenge!

Během chvilky všichni vystoupili z autobusu. Jdu po Salisburské pláni. Kolem cvakají závěrky fotoaparátů - každý touží mít alespoň jednu fotografii, kde bude stát před těmi "tajemnými kameny". Ale to už vyndávám fotoaparát i já. Snažím se vymyslet co nejzajímavější kompozici a udělat ty nejhezčí fotografie ze všech. V oblacích létají havrani, kteří Stonehenge obývají a místu dodávají specifický charakter.

Majestátní kameny se nám tyčí nad hlavami a Stonehenge je obklopeno zvláštním pocitovým polem. Emoce srší z lidí kolem mě jako blesky z bouřkových mraků, ale já se snažím tu výjimečnou atmosféru patřičně vychutnat. Proniká až do morku kostí. Přeji si, aby se tam zabydlela, aby tam zůstala navěky.

Najednou cítím ve vzduchu čas. Tik tak, tik tak… Jako bych se probudila ze snu - uvědomuji si, kolik je hodin. Musím opustit místo, které zná celý svět, místo, které jsem si zamilovala.

Posádka autobusu je již kompletní; vyrážíme na cestu zpět do Londýna. Paul nám odhaluje původ a dva významy slova "henge," a ptá se na naše dojmy. Všichni jsou nadšení. Každý mlčky přemýšlí, zda-li slovo "henge" vychází ze staroanglického slova "hencg" znamenajícího "šibenice" nebo ze slova "hinge", které znamená "zavěšený". Kdo ví, co název Stonehenge v překladu doopravdy znamená. Kamennou šibenici nebo Zavěšený kámen?

Vizitka autorky článku na Alíkovi Danny15