Alíkovina

Stop ničení deštných pralesů

vydáno  •  Příroda

Palmový olej, co to znamená pro zvířata a jak je možné je ochránit.

Slon pralesní , © Bucharka

Kvůli palmovému oleji se kácí deštné pralesy. Také se ale zabíjí orangutáni. Ničí se jim tím jejich životní prostředí. Nemají kde žít a někteří jsou zastřeleni, protože jim překáželi při kácení stromů deštného pralesa. Malý orangutan si tak přichází o rodinu a vyrobila se pro ně škola, lidské učitelky je tam učí lézt po stromech, že jsou hadi nebezpeční a to, co by je normálně učila jejich matka, která byla třeba zabitá, protože překážela. Normálně jsou malí orangutánci s matkou 8 let, než ji opustí, to znamená, že se toho od matky učí opravdu hodně. Ale ne už nemají kde žít kvůli tomu, že se tam místo těch stromů normálního deštného pralesa, kde bylo spousta stínu a vlhka, dávají palmy, kvůli tomu nemají zvířata kde žít. Nemají místo, kde by se usídlili, a kvůli tomu se dostávají do zoologických zahrad a tak dále.

Ale kdyby se omezil nákup potravin s palmovým olejem, tak oni by přestali ničit deštný prales. S kamarádkou jsme se rozhodly, že vyrobíme i plakáty, aby lidé přestali nakupovat tolik palmového oleje. Problémem je, že palmový olej se dává i do zubních past, sprchových gelů a skoro do každého jídla, palmový olej sám o sobě je velmi drahý. Proto mají dost peněz, aby tam pěstovali palmy a káceli stromy. Teď už je v deštných pralesech i málo ptáků a vůbec jiných zvířat. Kvůli palmovému oleji teď nemají zvířata kde žít, dokonce se i zabíjejí. Vždyť jsou nevinná, za nic nemůžou, jenom kvůli tomu, že se tisknou peníze. Lidi zajímá jenom byznys a nic jiného, zajímá je, kolik vydělají peněz a ne kolik způsobí nepříjemností, kolik se zabije zvířat a jak ničí přírodu. Jednou bude celá zem jenom z betonu a nebudeme mít vůbec jak dýchat, protože lidi vůbec nepřemýšlí.

To jsem vám chtěla říct.

Nikola

Autorka: (12 let)
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (23)

Příspěvek z 6. června ve 13:34.
Šťur v něm napsal:

Nutno podotknout fakt, že ti, co se o lesy starají a vysazují nové stromky (tj. ve většině případů LČR) těch peněz moc nevidí (poslední dobou nemají často zisk vůbec žádný), po zpackané privatizaci už tyjou jenom dřevařské firmy, které jen a pouze těží a jejich zájmem je toho dřeva vytěžit co nejvíce, k čemuž se jim současná uměle vygradovaná kůrovcová kalamita hodí a v jejich zájmu je ji udržet (příliš pozdní asanace a nakonec i zvolený způsob, tzv. asanace odvozem je pro kůrovce jak autokar, může se rozšířit i tam, kde nebyl. To povede k tomu, že nejen, že nebudeme mít smíšené lesy, po kterých všichni tak pasou (a to třeba i tam, kde nikdy nebyly a kde je smrk přirozeně), ale my nebudeme mít vůbec žádné lesy, což je ještě horší stav, než smrkové monokultury (které mají i své výhody), není -liž pravda? Půdu z mýtin spáchane voda, čímž velice utrpí schopnost krajiny zadržet vodu, což není při současném katastrofálním suchu nic, co bychom potřebovali, kór když si ani neumíme postavit tolik potřebné přehrady...
A než se lesy znovu obnoví, můžou uplynout klidně stovky let, jelikož vůle současný stav řešit prostě není a příroda si s tímhle sama jen tak neporadí.
Nejdříve bych zachraňoval to, co z lesů vůbec zbylo, poté můžeme řešit jejich (ne)smíšenost. Dzp.

Příspěvek z 5. června ve 22:52.
jenisek98 v něm napsal:

Divočáci a vysoká jsou jen dva druhy to, že se přemnoží nic nevypovídá o druhové pestrosti. I kdyby jich tam byly tisíce tak jsou to furt jen dva druhy a budou tam na úkor původních vzácných živočichů. Stejně jako v pralesích vyhynou orangutani, papoušci a spousta orchidejí a hmyzu a na nových palmových plantážích se přemnoží třeba prase pekari nebo něco takovýho, tak z našich lesů zmizli dudci a jiní vzácní ptáci, savci a hmyz a nahradili je přemnožení divočáci 8= Jenže pěstitele zajímá je zisk. Proč mít v lese staleté duby s korunou plnou ptáků, když každý zabere místo pro několik smrků? A to je stejný u nás i v tropických pralesech.>X<-

Příspěvek z 5. června ve 22:16.
Šťur v něm napsal:

Nebudu to moc rozporovat, jelikož do oboru zase tolik nevidím, ale jestliže ve smrčině nic nežije, jak pak můžou být divočáci a vysoká přemnožení?
Jinak ještě ke kůrovci, doporučuji tenhle článek: neviditelnypes.lidovky.cz/lesnictvi-vrteti-kurovcem-d0w-/p%5fekonomika.aspx?c=A180712%5f101703%5fp%5fekonomika%5fwag