Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Strnad obecný – pták roku 2011

    vydáno  •  Škola a poznání · Příroda · Zvířata · Ptáci
    V pořadí již 20. ptákem roku byl vyhlášen strnad obecný. Ačkoli svou rozlohou nepatříme mezi největší evropské státy, právě u nás hnízdí víc než 10% všech evropských strnadů. Podobně jako lidé, mají i strnadi svá nářečí, respektive druhy zpěvu. Na konci roku bychom se měli dozvědět, jakým nářečím zpívá nejvíc strnadů a kudy vedou jejich hranice.

    obálka příručky vydané Českou společností ornitologickou , © Kresba: Jan Hošek

    Do nedávné doby patřil strnad obecný k jednomu z nejhojnějších druhů naší zemědělské krajiny. Není divu, že se příjmení Strnad objevuje v první stovce nejčastějších příjmení v České republice. Z "ptačích" příjmení jsou častější pouze Holub a Sýkora. Naši předkové strnady nazývali i dřívější příslušníky finanční stráže, snad kvůli jejich pestrým uniformám.

    Poznávací znamení – výrazně žlutá hlava

    Strnad obecný je velký přibližně jako vrabec. Nejtypičtějším znakem samců je citrónově zbarvená hlava a žlutavá spodina těla. Ne každý strnad je stejně žlutý. Samice a zejména mladí ptáci mají žluté mnohem méně a její odstín bývá světlejší.

    Intenzitu žluté barvy u strnada obecného podmiňují speciální pigmenty. Čím žlutější strnad, tím je samec starší a tudíž i více vyhledávaný samicemi. Experimenty ukázaly, že si samice vybírá svého partnera nejen podle zpěvu, ale také podle intenzity žlutého zbarvení.

    Strnad obecný

    Zazpívej a já ti řeknu, odkud jsi

    Strnadi obecní jsou vytrvalí zpěváci. Svou písničku samci přednášejí z vyvýšeného místa od února až do pozdního léta. Nejvíce jejich zpěv vyniká v době letních veder. V té době totiž jiní ptáci už umlkají. Zpěv strnadů tvoří poměrně jednoduchá a velmi snadno zapamatovatelná melodie, někdy žertovně přepisovaná jako "Kéž by si, sedláčku, chcíp‘".

    Zajímavé je, že ve zpěvu se u tohoto druhu vyskytují jakási nářečí (dialekty), která se liší výškou a délkou závěrečných slabik. Velmi zjednodušeně můžeme říci, že některá nářečí se vyznačují stoupavou, jiná zase klesavou melodií na konci popěvku. Samice se při výběru partnera řídí právě závěrečnou částí zpěvu. Přednost dávají samcům s místním "nářečím".

    Typická strofa zpěvu strnada obecného se skládá ze dvou částí – počáteční a závěrečné fráze. Začátek strofy je vrozený a obsahuje několik shodných, za sebou se opakujících slabik. Každý samec ovládá jeden až čtyři různé typy počáteční fráze, které během zpěvu po určité době střídá.

    Díky jedinečné kombinaci různých typů počáteční fráze se strnadi navzájem poznají podle hlasu. Závěrečná fráze začíná obvykle jedním krátkým vyšším tónem, po kterém zpravidla ještě následuje jeden delší (ci-ci-ci-ci-ci ci cííí). Závěrečné tóny se mladí samci učí od jiných strnadů v prvním roce svého života.

    Ptákem roku se stal strnad obecný

    Jídelníček strnadů – semena trav, obilí i bezobratlí

    Strnadi se po celý rok živí bezobratlými živočichy, od září do dubna ale převažuje rostlinná složka, především semena trav a obilí. Z obilovin mají nejraději oves, ale nepohrdnou ani ječmenem či pšenicí. U semen trav i obilí odstraňují plevy a pluchy ostrými hranami zobáku a takto oloupanou obilku pak spolknou.

    Z bezobratlých mají strnadi na svém "jídelníčku" motýly a housenky, dvoukřídlý hmyz, saranče, brouky, škvory, plže a pavoukovce. Nepohrdnou ani chlupatými housenkami bekyně nebo babočky kopřivové.

    Potravu sbírají ze země; z vegetace povětšinou jen tehdy, pokud na ni ze země dosáhnou. Mnohem menší podíl potravy tvoří hmyz sebraný z keřů a stromů. Výjimečně strnadi za motýlem nebo broukem i krátce vylétnou.

    Kdy a kde nejlépe pozorovat

    Strnad obecný se často zdržuje na zemi, kde se pohybuje drobnými skoky. Při rozčilení nebo před odletem často pocukává ocasem. Není plachý, ale zůstává ostražitý. Létá rychle, obratně a ve vlnovkách. Pro zpěv nebo jako pozorovatelnu volí místa, z kterých má dobrý přehled - vrchol keře nebo stromu, telegrafní drát či plot. Naopak pro odpočinek se nejraději skryje v olistěné koruně stromu nebo v houští.

    Nejčastěji můžete strnada spatřit v zemědělské krajině s rozptýlenou zelení (okraje polí, křovinaté remízky, nebo pásy křovin lemující silnice a železniční tratě). Hojný je i v břehových porostech podél vodotečí. Běžně žije také ve světlých lesích, na mýtinách a na okrajích lesa.

    Naopak zahradám a udržovaným parkům uvnitř měst se zpravidla vyhýbá. V příměstském prostředí mu jako náhražka původní ho prostředí slouží zanedbané plochy, pokud tam roste dostatečné množství rozptýlené stromové a keřové zeleně. Po vyhnízdění se i ptáci, kteří hnízdili v lese, přesouvají do otevřené zemědělské krajiny. V mimohnízdní době nocují v hustých křovinách nebo i rákosinách na suchu.

    V zimě se strnadi sdružují do hejna o 20 až 50 jedincích. V této době je můžete často pozorovat na strništích, náspech, v polních remízcích, u zásypů pro bažanty, ale i na dvorech zemědělských usedlostí.

    Krajina, kde se strnadům daří, má mezi poli dostatek keřů.

    České středohoří - krajina, kde se strnadům daří. Mezi poli je dostatek keřů.

    Hnízdění a jak se nám do slovníku dostalo slovo vystrnadit

    Koncem zimy (od února do března) začnou samci obhajovat svůj prostor (teritorium) zpěvem. Pokud to nestačí, klidně se pustí s případnými soky do souboje. Odtud tedy zřejmě pochází české sloveso vystrnadit někoho, tedy vypudit, vyhnat, případně i vyštípat. Teritorium slouží převážně k tvorbě páru a umístění hnízda.

    Samci začínají zpívat již od února, ale k začátku hnízdění dochází až v druhé polovině dubna. Místo pro hnízdo vybírá a i stavbu samotnou obstarává výlučně samice. Hnízdo zhotoví za 4 až 5 dní ze suché trávy, stébel, slámy, listů a mechu a vystýlá je kořínky, jemnou trávou, osinami a někdy i chlupy nebo žíněmi.

    Hnízdo bývá umístěno na zemi nebo nízko nad zemí schované v trávě, kopřivách, ostružinách, ale i v keřích, jako je růže, trnka nebo hloh, případně na smrčku. Na začátku sezony najdeme převážnou většinu hnízd na zemi pod stařinou; později, kdy okolní vegetace skýtá lepší krytí, jsou často výše.

    Na vejcích sedí pouze samice, ale krmení mláďat na hnízdě se účastní oba partneři. Mláďata se osamostatňují 1 až 2 týdny po vyvedení z hnízda. Běžně hnízdí strnadi dvakrát za sezonu.

    Strnad obecný - pták roku 2011.

    Strnad obecný - pták roku 2011.

    Tah – aneb co lze vyčíst z kroužků

    Kroužkovací údaje naznačují, že naše populace jsou stálé. V mimohnízdním období dochází ke kratším potulkám a shlukování k vydatnějším zdrojům potravy, jako jsou stohy slámy, zemědělské objekty nebo zásypy pro bažanty.

    Za tuhých zim můžeme být svědky i větších přesunů. Strnadi ze severní Evropy jsou částečně tažní a zimují ve střední a západní Evropě. Zcela výjimečná jsou pak zpětná hlášení až z jižního Španělska, Maroka a Alžírska. Kroužkovací výsledky prokázaly, že na našem území zimují strnadi obecní z Estonska, Ruska a Finska. Tah probíhá ve dne.

    Vystrnadí člověk strnada?

    Jen málokterý druh pěvce měl prospěch z činnosti člověka tak velký jako strnad obecný. Mýcení lesů, pastevectví a tradiční polní hospodaření vytvářelo od nepaměti prostředí vhodná pro hnízdění, sběr potravy i přezimování. Stavy strnadů utěšeně vzrůstaly. Prudký zlom nastal v celé Evropě po druhé světové válce. Zemědělci se snažili získat co nejvíce co nejsnadnější cestou – čím větší pole, tím lépe na něm mohly pracovat velké stroje. V neposlední řadě se nepříznivě podepsalo také hubení plevelů a škůdců za pomoci chemie.

    Pokud se nám nepodaří zachovat, udržovat a obnovovat rozptýlenou zeleň v zemědělské krajině, pak z ní tohoto pěvce opravdu postupně vystrnadíme.

    česká republika - velmoc strnadů

    V období 2001–2003 hnízdilo na našem území asi 1,8–3,6 milionu párů strnada obecného. Výsledky sčítání ptáků v České republice však ukazují v letech 1982–2009 mírný pokles početnosti, a to zhruba o 20 %. Přitom tento druh byl ještě do 50. let 20. století mnohem početnější. V západní Evropě došlo k ještě dramatičtějšímu úbytku, o více než 50 %.

    Ptákem roku se stal strnad obecný

    Ptákem roku 2011 se stal strnad obecný

    Český název: Strnad obecný

    Vědecký název: Emberiza citrinella
    Hmotnost: 25–35 g
    Délka těla: 16 cm
    Věk: v průměru 2–3 roky, nejvyšší doložený věk v přírodě je více než 13 let
    Tah: u nás stálý pták s krátkými potulkami v mimohnízdním období, severské populace
    převážně tažné
    Prostředí: otevřená krajina s rozptýlenou zelení – okraje polí, luk a lesů
    Snůška: 3–6 vajec
    Délka péče na hnízdě: inkubace 12–14 dní, krmení mláďat 11–13 dní
    Potrava: převažují semena, na jaře a v létě tvoří nezanedbatelnou složku potravy drobní
    bezobratlí
    Hnízdní areál: od Norska a severního Španělska na západě až po Bajkal na východě. V 19. století byl z Velké Británie zavlečen na Nový Zéland, kde se v zemědělsky využívané krajině široce rozšířil a prosperuje mnohem lépe než v původní vlasti. U nás ho potkáme od nížin až do hor, nejhojnější je ve středních polohách.

    pták roku

    Strnad obecný - pták roku 2011Česká společnost ornitologická (www.birdlife.cz) vyhlašuje od roku 1992 každoročně kampaň Pták roku. Chce vždy nejen představit veřejnosti jednoho zástupce ptačí říše (lichý rok je to zástupce pěvců a sudý nějaký nepěvec), ale také upozornit, proč je důležité ptáky a jejich životní prostřední chránit. Více se o strnadovi dozvíte v brožuře, kerou vydala ornitologická společnost (brožura ve formátu PDF).

    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (14)

    Příspěvek z 24. listopadu 2019 ve 12:01.
    lékařský v něm napsal:

    Kos je hezčí. 8-P

    Příspěvek z 24. listopadu 2019 v 11:27.
    JáJá1 v něm napsal:

    Ten je přímo nádherný.:-)

    Příspěvek z 3. října 2019 ve 20:39.
    paratko2323 v něm napsala:

    jé ten je hezký!:-)