Ve škole se asi učíte, že máme plazy, ptáky, savce a možná nějaké ty bezobratlé a taky rostliny. Platný a vědci uznávaný systém se v průběhu doby mění. Je to hlavně kvůli tomu, že máme dostupné stále spolehlivější metody, kterými zjišťujeme, které organismy (živé bytosti) patří k sobě.

Kdysi je vědci třídili pouze podle takzvané morfologie, tedy jejich tvarů, velikostí a barev. Kvůli tomu byly třeba houby zařazeny mezi rostliny. Postupně jsme mohli používat i mikroskopy, a tak se zjistilo třeba to, že houby a rostliny pod mikroskopem vypadají dost odlišně a asi tedy nebudou v jedné skupině.

Dnes používáme sekvenování DNA, díky tomu můžeme přečíst genetickou informaci. Každý organismus má svoji genetickou informaci zapsanou v DNA. Ta říká, jak má zvíře, rostlina či bakterie vypadat, jak se chovat a jak fungovat. V moderní taxonomii se zkoumá podobnost v této genetické informaci a podle toho se řadí živé bytosti do různých skupin. Věděli jste, že houby jsou bližší nám lidem a ostatním živočichům spíše než rostlinám? Také se zjistilo, že ptáci patří mezi plazy, neboť se vyvinuli z dinosaurů.

Všechny životaschopné bytosti se dělí hlavně na Prokaryota (česky předjaderní), což jsou bakterie a jednoduše všechny ty neviditelné malé breberčičky, které nemají buněčné jádro, a Eukaryota (česky jaderní), do kterých patří kromě nás všechno tak velké, že to vidíme, ale taky pár jednobuněčných hub, vodních řas, živočichů a dalších.

Na obrázku od paní Sandry L. Baldauf, slavné průkopnice moderní taxonomie, vidíme dělení Eukaryot. Dělí se do pěti hlavních skupin:

1. Archaeplastida
Všechny rostliny, červené a zelené řasy a některé další (například řasy parožnatky).

2. Opisthokonta
Houby, živočichové a pár dalších. U živočichů bych zmínila, že většina z nich je bezobratlých. Nejvíc druhů mají členovci (korýši, pavouci, hmyz, ...), pak měkkýši (mlži, plži, hlavonožci, ...), teprve po nich jsou strunatci, kam patříme my i všichni obratlovci jako žraloci, ryby, plazi, savci a tak dále.

3. SAR
Zkratka tří skupin: Stramenopila, Alveolata a Rhizaria. Jsou to především v mořích žijící bytosti, často jednobuněčné. Patří tam i některé řasy, třeba chaluhy.

4. Excavata
Spousta jaderných jednobuněčných. Mnoho z nich jsou původci závažných chorob jako třeba spavá nemoc.

5. Amoebozoa
Třeba měňavky a hlenky.

Určitě jste si všimli, že tyto superskupiny nemají české názvy. Ve školách se často neučí, ale je to podle mě škoda. Ve škole často získáme dojem, že všechno živé patří do říší: prokaryotní, prvoci, rostliny, houby, živočichové. To je rozdělení nejen dávno překonané a nepravdivé, ale i zbytečně zamlčuje spoustu zajímavých organismů.

A teď schválně. Zvládnete zařadit některé z organismů do jejich skupin?