Jednoho podzimního dne pes na zahradě velmi štěkal. Strýc se šel podívat, proč tak vyvádí. Rozhlédl se a najednou uviděl na poli stát vystrašené a opuštěné sele divočáka. Bylo celé vysílené a tak ho nebyl problém chytit.

Strýci nezbylo nic jiného, než ho zachránit, protože by jinak zemřelo. Dal ho do chlívku, kde mělo za sousedy ostatní prasata. Muselo se krmit z lahve mlékem a dlouho se nevědělo, jestli vůbec přežije.

Sele začalo brzy jíst a dostalo jméno Pepík. Často běhá po dvorku a je to mazlíček celé rodiny. Roste velmi rychle a už je to pěkný cvalík. Za kamarády má ostatní prasata. Doufejme, že neskončí na pekáči.

Strýček slíbil, že až vyroste, tak ho pustí zpátky do lesa. Pepíka mám moc ráda a pokaždé, když za ním přijdu, je moc šťastný a vždy si chce hrát.